Aktéři — klepněte pro kontext
Ottmar Hörl
Německý konceptuální umělec a sochař, který se proslavil hromadnými instalacemi sériově vyráběných figurek známých osobností ve veřejném prostoru.
Proč tady: Je autorem 320 zlatých Mozartů, z nichž 210 zmizelo, a škodu 20 tisíc eur platí ze své kapsy.
Více info →
Wolfgang Amadeus Mozart
Salcburský skladatel a jedna z nejvlivnějších postav evropské hudby, narozený v roce 1756.
Proč tady: Instalace vznikla ke 270. výročí jeho narození.
Více info →
Salzburg
Rakouské město, Mozartovo rodiště a dějiště Salcburského festivalu, které na skladateli postavilo velkou část své turistické ekonomiky.
Proč tady: Mirabellova zahrada v jeho centru je místo, odkud sochy v noci mizely.
Více info →
Richard Wagner
Německý operní skladatel, jehož festival v Bayreuthu patří k nejznámějším hudebním událostem v Evropě.
Proč tady: Hörlovi rozkradli i jeho figurky před bayreuthským festivalovým domem, a to dva roky po sobě.
Více info →Nadace Mozarteum
Mezinárodní salcburská nadace, která spravuje Mozartův odkaz, jeho rodný dům i koncertní síň.
Proč tady: Instalaci spoluorganizovala, marně veřejně vyzvala k zastavení krádeží a nakonec výstavu předčasně ukončila.
Více info →Jak se 320 soch scvrklo na dvacet
Hörl rozestavil figurky 15. července, dva dny před začátkem Salcburského festivalu. Instalace se jmenovala „Mozart — nezkrotný génius" a měla 320 kusů, všechny zlaté barvy a zhruba půlmetrové. Dvě stě třicet stálo v Mirabellově zahradě, padesát v zahradě Mozartea a čtyřicet v Mozartových domech. Die Zeit ↗Ubývat začaly téměř okamžitě. Za prvních dvanáct dní zmizelo 86 kusů, koncem července chyběla už více než polovina a Hörl tehdy podal první trestní oznámení. O další dva týdny bylo pryč 210 soch. Nejprve se ztrácely po jedné, později po desítkách, a to vždy v noci. ORF Salzburg ↗
Nadace Mozarteum mezitím zveřejnila výzvu, aby lidé sochy přestali odnášet. Nepomohla. Z původních 230 figurek v Mirabellově zahradě zůstalo dvacet a ty dala nadace na přání umělce raději zabezpečit. Nahradit chybějící nešlo, výrobce měl letní dovolenou. ORF Salzburg ↗
Proč umělec nevěří na turisty
Sochy nebyly jen položené na trávníku. Každá byla přišroubovaná do země kovovou tyčí a v podstavci jí zůstaly tři otvory, podle nichž se dá určit, odkud pochází. „Mluvíme o půlmetrových sochách ukotvených do země," upozornil Hörl. „Není to něco, co se dá udělat jen tak. Je s tím značný logistický problém." El País ↗Mizely navíc v době, kdy je zahrada zamčená. Kamery v ní nejsou a nadace nemá po pachatelích stopu. Hörl připouští, že jistý úbytek k práci ve veřejném prostoru patří, ale ne v této míře. „Běžná ztráta ve veřejném prostoru je asi deset procent," říká. „To, co se stalo v Salcburku, si vyžaduje jistou organizaci." Agentuře dpa to shrnul stručněji. „Považuji to za trochu drzé." Tagesspiegel ↗
Policie si myslí pravý opak
- O dva dny později přišlo Rakousko o mnohem dražší kus a scénář byl přesně opačný. Dva muži vešli ve čtvrtek odpoledne do vídeňského Muzea užitého umění jako běžní návštěvníci, rozbili vitrínu a odnesli náhrdelník se 673 diamanty; policie po nich pátrá. Podle řeckého Protothema patřil egyptské královně Nazli, bulharské 24 Chasa uvádí hodnotu 4,3 milionu dolarů. Tentýž den psala švýcarská SRF o nové zprávě Europolu, podle níž zloději umění sahají stále častěji po násilí — právník Andrea Raschèr je přirovnal k „násilím ostříleným žoldnéřům" a připomněl loupež v Louvru, renesanční obrazy na Sicílii i mincovní poklad v Lausanne. Salzburský případ je pravý opak tohoto vzorce: bez násilí, bez zábran a s figurkami za devadesát eur — a právě proto je verze policie o dvou stovkách samostatných lidí pořád ve hře Kurier ↗Protothema ↗SRF ↗.
Salcburská policie případ vyšetřuje a její pracovní verze je přesně opačná než Hörlova. Na případu spolupracuje kriminální odbor s několika policejními inspekcemi a mluvčí krajského ředitelství Hans Wolfgruber připustil, že z toho může být celosvětový kriminální případ. „Při více než dvou stech ukradených figurkách je ve hře, že pachatelů je asi dvě stě a všichni se neoprávněně obohatili," řekl. „Protože Salcburk je turistický hotspot, může se stát, že tyto zloděje budeme hledat po celém světě." ORF Salzburg ↗
Jinými slovy, umělec vidí jednu organizovanou akci, policie připouští spíše možnost asi dvou set samostatných lidí, kteří si při procházce zahradou vzali suvenýr a odvezli si ho domů. Která verze platí, zatím neví ani jedna strana. Policie zároveň sleduje internetové platformy, kde by se sochy mohly objevit v prodeji, a celkovou škodu počítá při ceně 90 eur za kus na 18 900 eur. Hörl mluví o přibližně dvaceti tisících eur. ORF Salzburg ↗
Lup, který nedává ekonomický smysl
Na tomto příběhu je nejzvláštnější to, že se nikomu pořádně nevyplatil. Figurky jsou z plastu, vyrobené vakuovým tvarováním, a Hörl je chtěl po skončení výstavy prodávat po 90 eurech. Koupit se tedy daly zcela legálně a levně. Na internetových bazarech se zatím neobjevila ani jedna. Pro umělce to přesto není zanedbatelná ztráta, sochy nebyly pojištěné a dvacet tisíc eur bude muset vysvětlit daňovému úřadu. „Publicita mi je k ničemu," řekl deníku El País. El País ↗Nejvíc ho podle vlastních slov mrzí něco jiného než peníze. „Nejhorší pro umělce je, když se jeho práce rozplyne," řekl dpa. Vadí mu i nedostatek respektu k jeho práci. Spiegel ↗
V Bayreuthu přišel i o všechny Wagnery
Hörl dělá hromadné instalace dlouhodobě a v německých městech rozestavěl malé armády Schillerů, Goethů či Hölderlinů. Před bayreuthským festivalovým domem postavil 115 zlatých Wagnerů v úkloně, stejně vysokých jako salcburští Mozarti. Jeden rok mu zmizeli všichni do jednoho a byl z toho, jak řekl místnímu deníku, bez sebe. Nikdy předtím se mu nestalo, že by přišel o celou instalaci. Bayreuther Tagblatt ↗Když to o rok později zkusil znovu, redaktorka Bayreuther Tagblatt napočítala po týdnu na kopci 63 figurek ze 115. Hörl tehdy k instalaci přidal i ceduli s upozorněním, že sochy nejsou zadarmo a jsou jeho majetkem. Zabezpečení se ale zásadně brání — žádné zábrany, kamery ani alarm — protože by to podle něj zničilo samotný charakter umění ve veřejném prostoru. To je zároveň odpověď na otázku, proč v Mirabellově zahradě nikdo nic nenatočil. Bayreuther Tagblatt ↗
Město, které Mozarta stejně prodá
Die Zeit si na celém případu všímá ještě jedné vrstvy. Salcburk Mozarta zpeněžuje v rozsahu, při kterém je 320 soch navíc spíš logickým pokračováním než výstředností. Skladatel je tam jako kartonová figurína ve starém městě, jako playmobilka prodávaná v třicetitisícových nákladech ročně, na deštnících, zástěrách i gumových kachnách, a nejznámější je v podobě čokoládové koule. Německý týdeník to uzavírá pointou, že v Salcburku i ukradený Mozart nakonec projde jako úspěšný model. Die Zeit ↗Několik desítek soch bylo podle dpa možné vidět do konce srpna v Mozarteu a v Mozartově rodném domě. V Mirabellově zahradě, kde jich mělo stát nejvíc, nezůstalo téměř nic. Tagesspiegel ↗
Ilustrační fotografie: Mirabellova zahrada v Salcburku, odkud sochy zmizely. Foto Leonhard Lenz, CC0, Wikimedia Commons.
Co sleduje hotinfo
- Salcburská policie identifikovala pachatele nebo uzavřela vyšetřování krádeže v Mirabellově zahradě
- Část ukradených soch se objevila v prodeji na internetových platformách nebo se vrátila nadaci
- Nadace Mozarteum oznámila, zda instalaci k 270. výročí zopakuje nebo nahradí jiným projektem
- Ottmar Hörl vyčíslil konečnou škodu nebo získal náhradu
