Pro Litvu šlo o třetí potvrzený incident za sedm dní. Poplach ve Vilniuse přišel den po samostatném incidentu v Estonsku, kde rumunský F-16 ve službě NATO sestřelil jeden bezpilotní stroj — pravděpodobně ukrajinský dron přesměrovaný silným elektronickým rušením z Ruska. Independent ↗
HODINA V KRYTECH
Zpráva litovské obrany dorazila do mobilů v 10:20 ráno: „Okamžitě se ukryjte na bezpečném místě, postarejte se o blízké, čekejte na nové pokyny." Nejprve platila pro čtyři severovýchodní okresy při hranicích s Běloruskem — Ignalina, Utena, Švėnčionys a Zarasai — krátce nato se rozšířila na celý vilniuský region. Spolu s prezidentem a premiérkou v podzemních místnostech skončili i předseda parlamentu Juozas Olekas, členové vlády a poslanci Seimasu, které do suterénu sněmovny stáhli po hlášení vnitřním rozhlasem. Refresher.sk ↗Šéf Národního centra pro krizové řízení Vilmantas Vitkauskas pro The Guardian řekl, že podle pozorovaných parametrů šlo „nejpravděpodobněji buď o bojový dron, nebo o návnadu určenou k zmatení systémů a vyvolání odezvy". Elektronická protiopatření podle něj nedokážou říci, zda se výbušnina odpálila nebo ne. The Guardian ↗
STÍHAČKY NAPRÁZDNO
Ministr obrany Robertas Kaunas řekl, že dron přišel od lotyšské strany. Stíhačky NATO ho nedokázaly lokalizovat a úřadům se nepodařilo upřesnit, zda havaroval, nebo opustil litovský vzdušný prostor. „Toto je realita. Válka se vede blízko nás — vojenské drony létají v blízkosti území Litvy, Lotyšska a Estonska," řekl v poledním prohlášení. Onet ↗Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová připisala odpovědnost přímo Moskvě a Minsku. „Veřejné výhrůžky Ruska vůči pobaltským státům jsou zcela nepřijatelné. Rusko a Bělorusko nesou přímou odpovědnost za drony, které ohrožují životy a bezpečnost lidí na našem východním křídle," napsala na sociální síti. Generální tajemník NATO Mark Rutte dodal, že i v případech, kdy drony skončily v Pobaltí z ukrajinské strany, nelétají tam proto, že by Kyjev chtěl zasáhnout Lotyšsko, Litvu nebo Estonsko — jsou tam kvůli „bezohledné, nezákonné agresi Ruska". The Guardian ↗
TUSK PŘIPOUŠTÍ „PEVNOU REAKCI", PESKOV HOVOŘÍ O „MÁNII"
Polský premiér Donald Tusk varoval v ten samý den, že ukrajinsko-ruská válka „může brzy přivést k situaci, v níž budeme muset reagovat pevně". Litovský ministr zahraničních věcí Kęstutis Budrys den předtím prohlásil, že NATO má kapacitu „srovnat se zemí" ruské stanice protivzdušné obrany a raketové báze v Kaliningradské oblasti. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS, kterou cituje Welt, označil Budrysovo vyjádření za projev „nezodpovědnosti" a „manické antiruské pozice" pobaltských politiků. Ruská armáda podle něj situaci „pozorně sleduje" a „formuluje přiměřenou odpověď". Welt (citáty Peskova podle TASS) ↗TŘETÍ INCIDENT ZA SEDM DNÍ
Pro Vilnius nešlo o izolovanou epizodu. Po incidentu u Uteny 17. května a dalším zatoulanému dronu 18. května řeší Pobaltí v krátkém intervalu už třetí případ. V Lotyšsku mezitím padla v polovině května vláda premiérky Eviky Siliņy po politické krizi kolem přesměrovaných ukrajinských dronů a 10. května odstoupil ministr obrany Andris Sprūds. Ukrajinská strana se za neúmyslné incidenty Pobaltí omluvila a příčinu připisovala ruskému rušení navigace dronů mířených na cíle v Rusku. BBC ↗Přečtěte si také: Litva řeší další zatoulaný dron s výbušninami. V Lotyšsku už podobné incidenty shodily vládu
SLOVENSKÝ ÚHEL
Slovensko se do přímé ochrany pobaltského vzdušného prostoru zatím neangažuje. Ministr obrany Robert Kaliňák začátkem května oznámil, že slovenské F-16 se do mise NATO Baltic Air Policing zapojí až na konci roku 2027. Aktuálně tam slouží stíhačky dalších spojenců, které dnes proti vilniuskému dronu vzlétly, ale objekt nestihly zachytit. Slovenský východ přitom 13. května zažil první přímý zásah ruských dronů u Užhorodu, po kterém Bratislava na dvě hodiny zavřela všechny hraniční přechody s Ukrajinou. TA3 ↗Přečtěte si také: Užhorod poprvé pod ruskými drony. Slovensko zavřelo přechody, po dvou hodinách byly opět otevřené
CO SLEDUJE HOTINFO
- Atribuce dronu z 20.5. — návnadový dron Gerbera, AN-196 Liutyi či jiný typ, kdo ho vypustil a kam mířil
- Litovská Národní bezpečnostní rada — veřejný závěr po jednání prezidenta s premiérkou Ruginienė, případná žádost o konzultace podle článku 4 NATO
- Pozice ministra obrany Kaunase — zda vydrží politický tlak poté, co stíhačky NATO cíl neidentifikovaly
- Další incident v Pobaltí — Estonsko, Finsko, fragmenty nových dronů, případné objevení výbušnin
- Rétorika o Kaliningradě — zda Budrysovo vyjádření o „srovnání se zemí" přinese diplomatický následek ze strany Moskvy
