Co říká NZZ
Podle analytika deníku Andrease Rüescha se válka dostala do nové fáze. Na frontě v Donbasu se postup téměř zastavil — Rusové v květnu obsadili méně než 20 km², nejméně za zhruba dva a půl roku — a obě strany proto hledají rozhodnutí údery na strategické cíle hluboko v týlu. Neue Zürcher Zeitung ↗Jádrem je dálnice E-58, kterou Rusko buduje jako spojnici „Novorossija“ a která vede z ruského území přes okupovaný jih Ukrajiny na Krym. Trasa vede asi 100 kilometrů za frontou a dlouho se považovala za bezpečnou — pro běžné frontové FPV drony byla příliš daleko a dálkové drony na ropné sklady se zase nehodí na pohyblivé cíle. Tuto mezeru Ukrajina podle NZZ zaplnila novými stroji: od poloviny dubna přibývají útoky na cíle vzdálené 80 až 150 kilometrů od fronty. Nasazuje drony FP-2 od ukrajinského výrobce Fire Point (s náloží až 200 kg, na větší objekty) a zejména menší a levnější drony Hornet, které vznikly ve spolupráci s americkou firmou Perennial Autonomy bývalého šéfa Googlu Erica Schmidta — díky umělé inteligenci prý dokážou kroužit nad zásobovací trasou a zaútočit, když rozpoznají konkrétní typ vozidla.
Francouzský analytik Clément Molin napočítal na této cestě letos na jaře 230 zásahů nákladních vozů a cisteren. „Civilní řidiči kamionů odmítají trasu dál využívat,“ píše NZZ s odvoláním na ruské zdroje, „a pojištění pro takovou přepravu už neexistuje.“ Výsledkem je benzinová krize, kterou deník dokládá i restrikcemi v pohraničním Belgorodu a na některých čerpacích stanicích v okolí Moskvy.
Čím se tento pohled liší
Slovenský čtenář slyší o ukrajinských úderech hlavně optikou eskalace. Premiér Robert Fico dlouhodobě varuje před zatažením Evropy do války a Volodymyra Zelenského označuje za překážku míru. Před eskalací varuje i Washington: americký ministr zahraničí Marco Rubio po útoku na Petrohrad řekl, že riziko vystupňování války je „reálné“, protože Kyjev stále lépe zasahuje hluboko v Rusku. Le Figaro ↗ Kyiv Post ↗ Ukrajina přitom útok označila za odvetu za ruské údery, které podle Kyjeva zabily nejméně 23 lidí, z toho sedm v Kyjevě.NZZ klade důraz jinam — ne na morálku, ale na vojenský efekt. Drony nemají jen ponížit Putina v den otevření jeho ekonomického fóra v Petrohradě (i když i to se stalo). Mají přiškrtit zásobování Krymu: železniční trajekty zničily námořní drony, sklad ve Feodosii je téměř vyřazený a jedinou zbývající trasou je automobilový trajekt z Krasnodarského kraje. Rozsah civilní palivové krize potvrzují i nezávislá západní média — popsaly ji CNN i exilový Moscow Times, podle nichž Ukrajina systematicky rozšiřuje údery na ruská ropná zařízení. CNN ↗ The Moscow Times ↗
Limity tohoto pohledu
NZZ je konzervativní švýcarský deník s analytickým, prozápadním pohledem — paralelní komentář Andrease Rüescha nese titulek „Pět znaků, že Rusko ztrácí převahu ve válce“. Část obrazu stojí na ruských telegramových kanálech a na počtu 230 zásahů od jediného francouzského analytika, což nelze nezávisle ověřit. A deník sám tlumí očekávání: na vojenské důsledky je třeba počkat. Ruská armáda si při rozdělování paliva zajistí přednost, takže nedostatek dnes dopadá nejprve na civilisty na okupovaném poloostrově, ne na vojáky. Skutečný zlom by nastal až tehdy, kdyby drony začaly systematicky ničit i muniční transporty.Co sleduje hotinfo
- Zda se krize přenese z civilního sektoru na ruskou armádu — tedy zda Ukrajina zasáhne i muniční kolony na jihu, nejen cisterny.
- Ruskou odpověď: po Petrohradu hrozí intenzivnější bombardování Kyjeva, kterému chybí munice pro systémy Patriot.
- Postoj Washingtonu — zda Rubiovo varování před „eskalací“ ovlivní americké dodávky zbraní Kyjevu.
- Dopad na letní turistickou sezonu a náladu obyvatel na anektovaném Krymu.
- Společný plán Německa, Francie a Británie zapojit Putina do jednání, o kterém informoval Bloomberg.
