Novelu ústavy vláda schválila. Vlastního volebního období se nedotkne
Návrh na jednání předložilo ministerstvo spravedlnosti, tedy rezort Borise Suska za Smer. To je odpověď na otázku, kterou jsme v pondělí nechali otevřenou, když koaliční Hlas předložil do parlamentu vlastní novelu o zkrácení volebního období referendem a Susko měl připravený odlišný variant. Vláda si vybrala Suskův. STVR ↗Přečtěte si také: Fico chce zrušit transakční daň. Hlas navrhuje referendum o zkrácení volebního období
Parametry jsou přísné. Prezident by lidové hlasování vyhlásil, pokud by o to peticí požádalo alespoň 350 tisíc voličů. Parlament by se považoval za odvolaný, pokud by pro to hlasovala třípětinová většina z počtu voličů, kteří se zúčastnili předchozích parlamentních voleb, tedy kvorum je pohyblivé a odvozené od reálné účasti. Hlasování by nešlo vyhlásit v prvních ani posledních šesti měsících volebního období parlamentu, v posledních šesti měsících období prezidenta ani během válečného stavu a smí se konat jen jednou za volební období. Po odvolání by předseda parlamentu musel vyhlásit volby do sedmi dnů a ty by se konaly nejpozději do 110 dní. Trend ↗
Rozdíl mezi redakcemi nebyl v číslech, ale v tom, co považovaly za titulkovou informaci. Pravda dala do titulku „Větší moc pro občany", Štandard věcné „Občané by mohli předčasně odvolat parlament", Hospodárske noviny, SITA i Aktuality.sk zůstaly u neutrálního popisu schváleného návrhu. Štandard ↗ Hospodárske noviny ↗ SITA ↗ Aktuality.sk ↗ Refresher jako jediný vypíchl to, co z celé věci dělá něco jiného, tedy že nová pravidla by začala platit až po skončení současného volebního období. Refresher ↗ Pravda ↗
Přesně tam mířila opozice. Poslankyně SaS Mária Kolíková označila načasování za zbabělé. „Považujem za zbabelé, ak vláda schváli možnosť skoršieho ukončenia volebného obdobia na konci svojej vlády, aby sa jej už nedotkla," řekla a dodala, že referenda o ukončení vlády jsou standardně destabilizační. Hnutí Slovensko označilo iniciativu za neupřímnou s připomínkou, že obdobný návrh předložilo do parlamentu už na začátku tohoto volebního období. Progresivní Slovensko prostřednictvím Michala Šimečky oznámilo, že koaliční ústavní návrhy nepodpoří. Ústavní změna přitom potřebuje 90 hlasů, takže bez opozice neprojde. STVR ↗ STVR ↗
Novela má i další politicky důležitou část, která se do většiny titulků nedostala vůbec, ačkoli Kolíková ji postavila na první místo. Mění pravidla odvolávání členů Soudní rady. Dnes lze člena odvolat kdykoli, nově by to šlo jen při špatném zdravotním stavu, zanedbávání povinností, odsouzení za úmyslný trestný čin, odsouzení k trestu odnětí svobody nebo jmenování soudcem. Ministerstvo to předkládá jako reakci na výhrady Evropské komise, Kolíková v tom vidí zabetonování nominantů současné koalice a prezidenta. Oba výklady jsou věcně obhajitelné a politicky se spor bude číst i přes to, komu současné složení rady vyhovuje. STVR ↗
Jedna větrná zóna místo osmi. Zelená, nebo ústupek?
Vláda schválila strategický dokument o akceleračních zónách pro větrnou energii, který je součástí plánu obnovy. Pravda o tom napsala, že větrná energie dostává zelenou a vláda odsouhlasila pilotní akcelerační zónu. Denník N o téže vládě a tomtéž dokumentu napsal, že Taraba seškrtal návrh ministryně hospodářství Denisy Sakové z osmi zón na jednu, vláda mu ustoupila a půjde s tím před Evropskou komisi, přestože milník v plánu obnovy mluví alespoň o dvou zónách. Pravda ↗ Denník N ↗Jde o tutéž skutečnost, jen jednou jako energetická politika a podruhé jako koaliční aritmetika. Rozhodující je přitom údaj, který má jen jedna z těchto dvou verzí, tedy počet zón, který Slovensko Komisi slíbilo. Bez něj čtenář neví, zda vláda něco spustila, nebo něco nesplnila. Zóna má i druhou vrstvu, která se ve sporu o Tarabu ztrácí. Jejím správcem bude JESS, tedy tatáž jaderná společnost, kterou Fico minulý týden přesunul pod Úřad vlády, takže větrný pilotní projekt dostává do rukou firma připravující nový jaderný zdroj. A Trend upozornil, že o samotné výstavbě větrných parků mají nakonec rozhodovat samosprávy. teraz.sk ↗ Trend ↗
Šutaj Eštok o kosmetičce poprvé: v životě jsem ji neviděl
Marcela Martonová ve středu doručila ministerstvu hospodářství odstoupení z funkce předsedkyně dozorčí rady společnosti Energetika Slovensko. Jako důvod uvedla medializaci a zásahy do soukromí. Do dozorčí rady ji ministerstvo hospodářství Denisy Sakové nominovalo v listopadu 2025 a nominaci následně odsouhlasil druhý akcionář společnosti. Nadace Zastavme korupciu na to upozornila až tento týden s tím, že Martonová je manželkou policejního vyšetřovatele Mikuláše Martona, který opakovaně odmítl trestní oznámení týkající se cesty Šutaje Eštoka na závody Formule 1 v Abú Zabí, ačkoli mu prokuratura případ podle nadace dvakrát vrátila s výhradami. STVR ↗ Štandard ↗Ministerstvo se nominaci pokusilo obhájit ještě před jejím odchodem. Tvrdilo, že Martonová splňuje všechny zákonné podmínky, že nominaci posuzovalo podle profesního životopisu a dlouholetých řídicích zkušeností a že odborná praxe přímo v energetice podmínkou není. Doplnilo také, že na členy dozorčí rady se výběrové řízení nedělá. Právě to je jádro sporu, protože opoziční Hnutí Slovensko prostřednictvím Michala Šipoše žádá od Sakové zveřejnění všech dokumentů k nominaci a hrozí sběrem podpisů na její odvolání spolu se Šutajem Eštokem. Refresher ↗ SME ↗
Ministr vnitra a předseda Hlasu se k věci vyjádřil poprvé. Souvislost mezi funkcí Martonové a vyšetřováním svého případu odmítl jako fikce a fabulace, mluvil o lynči a tvrdil, že Martonovou v životě neviděl. Opozici její odstoupení nestačí, protože odchod z funkce neodpovídá na otázku, jak se do ní dostala. Hospodárske noviny ↗ SME ↗
Kauzy si všimli i v Česku. iROZHLAS ji postavil kolem jediné věty samotné Martonové, která svou kvalifikaci pro dozorčí radu miliardové energetické firmy obhájila tvrzením, že má ekvivalent právnického vzdělání. iROZHLAS ↗
Danko chce Tarabův konec, Šutaj Eštok chce záruku za většinu
Spor SNS s vlastním nominantem se ve středu posunul o krok dál. Předseda strany Andrej Danko volá po konci Taraby na envirorezortu, státní tajemník Filip Kuffa ho ve videu označil za agenta rozbíječe pronárodních sil a ministr sportu Rudolf Huliak na otázku, kde Taraba skončí, odpověděl, že neví, a dodal, že podle něj se do parlamentu nevrátí. Aktuality.sk ↗Nová je podmínka, kterou vyslovil Šutaj Eštok. Odkázal Dankovi, že při případném odvolání Taraby musí zaručit, že to neovlivní stabilitu koaliční většiny v parlamentu. Politolog oslovený agenturou SITA to rozvedl do konkrétního scénáře, podle něhož by Tarabův návrat do poslaneckých lavic mohl znamenat pád vlády a blokování zákonů. Právě proto je otázka jeho odchodu jiná než běžná personální výměna. Koalice má těsnou většinu a Taraba by mimo vládu nezmizel z parlamentní matematiky, jen by se v ní přesunul. SITA ↗ Pravda ↗
Co vláda schválila vedle novely ústavy
Sociální sítě pro děti do 16 let se podle vládou schváleného návrhu mají regulovat, věk by se ověřoval tak, aby provozovatel dostal jen informaci o splnění podmínky bez dalších údajů. Většina redakcí to popsala jako zákaz Facebooku, Instagramu či TikToku pro děti. Formálně však jde o zákon o integrovaném systému ochrany před radikalizací a mobilizací k násilí z dílny ministerstva školství, tedy věková hranice je jedním z opatření v předpisu o něčem jiném. Účinnost se předpokládá od roku 2027. STVR ↗ Hospodárske noviny ↗Návrh má i koaliční stopu. Ministr investic Samuel Migaľ tvrdí, že s ministrem školství Tomášem Druckerem se dohodli na společném návrhu, ale rezort školství ho na vládu poslal bez ministerstva investic. „Hlas zasa raz ‚dodržal' dohodu po svojom," napsal Migaľ. Drucker to vysvětlil opačně, tedy že ministerstvo investic od vlastního zákona ustoupilo a přidalo se k rezortu školství. teraz.sk ↗
Přídavek na dítě se má prodloužit do 26 let, zároveň se zpřísní postihy za záškoláctví a stát bude moci výplatu zastavit. Denník N si všiml, že sankce může dopadnout i na obce. Ministr práce Erik Tomáš tvrdí, že balík podpořili sociální partneři. Vláda dále schválila vyslání až 101 vojáků do operace Východní stráž na ochranu vzdušného prostoru východního křídla NATO, působit mají prioritně v Polsku a Rumunsku a mandát ještě musí schválit parlament. Aktuality.sk ↗ Denník N ↗ Aktuality.sk ↗
Mimo jednání vlády prezident Peter Pellegrini odmítl protest generálního prokurátora Maroše Žilinky a nezrušil sankci, kterou dostal ředitel SIS Pavol Gašpar za dopravní nehodu v Nitře. Zdůvodnil to tím, že ředitel tajné služby má větší odpovědnost než běžný občan. SITA ↗ Refresher ↗
Pod radarem
Vláda schválila i rychlejší mechanismus zakazování nových psychoaktivních látek a míří jím na takzvané růžové automaty. Jde o prodejní automaty s látkami, které se prodávají jako bonbony a po kterých děti končí na urgentních příjmech. Ministr zdravotnictví Kamil Šaško popsal dosavadní stav jako hru na kočku a myš, v níž stát prohrával, protože zákaz jedné látky výrobci obešli drobnou změnou molekuly a nový výrobek byl znovu legální. Nová pravidla mají umožnit zásah rychleji než dosud. Pravda ↗ Živé.sk ↗Koalice nakonec představila kandidáta na bratislavského župana, na kterého jsme čekali od uzávěrky kandidátních listin. Smer, Hlas a SNS nasazují proti Juraji Drobi okresního předsedu Hlasu v Bratislavě Rastislava Gajarského, který je veřejnosti málo známý. Během Drobova prvního funkčního období vedl společnost, přes kterou kraj zajišťuje údržbu svých silnic, předtím působil na magistrátu za Milana Ftáčnika. O post se uchází sedm kandidátů. SME ↗ SITA ↗
Co sleduje hotinfo
- Národní rada rozhodla o novele ústavy o odvolání parlamentu lidovým hlasováním, tedy je známo, zda koalice našla 90 hlasů navzdory odmítnutí Progresivního Slovenska i SaS.
- Je známo, zda Evropská komise akceptovala jedinou akcelerační zónu pro větrné parky namísto dvou, které Slovensko slíbilo v milníku plánu obnovy.
- Ministerstvo hospodářství vysvětlilo, jak se Marcela Martonová dostala do čela dozorčí rady Energetiky Slovensko, a je známo, kdo ji ve funkci nahradí.
- Spor SNS s Tomášem Tarabou se uzavřel a je známo, zda jeho případný odchod z vlády změnil počet hlasů koalice v parlamentu.
- Parlament schválil mandát pro vyslání vojáků do operace Východní stráž.
Ilustrační fotografie: Hlavní budova Národní rady SR v Bratislavě. Autor Robert von Oliva (naruciakk), licence CC0, Wikimedia Commons.







