Východní křídlo chce za americké vojáky platit více. Pentagon se spojenců ptá také na lojalitu

Země na východním křídle NATO nabídly Spojeným státům, že převezmou větší podíl nákladů na přítomnost amerických vojáků na jejich území. Cílem je odradit Trumpovu administrativu od škrtů, na které se spojenci připravují. Nabídka se podle agentury Bloomberg chystá na jednání aliance v Bruselu 27. srpna, jehož se má zúčastnit americký zástupce ministra obrany pro politiku Elbridge Colby — ten stejný muž, kterému spojenci přisuzují autorství dotazníku, který jim v polovině léta dorazil na stůl. Bloomberg ↗ Od té doby se pohnuly dvě věci: Polsko po setkání s Colbym oznámilo, že s Washingtonem jedná o několika stálých amerických základnách, a Estonsko má odpovědi na dotazník hotové — obsah ale nezveřejnilo. Polský premiér Tusk mezitím varoval, že nejbližších sedm až osm měsíců bude „kritických", a státy u Baltského moře si zakládají vlastní skupinu proti hybridním hrozbám.

Co přesně Bloomberg popsal

- Polsko mezitím přišlo s vlastní nabídkou: jedná s Washingtonem o vytvoření několika STÁLÝCH amerických základen a americký představitel má brzy přicestovat posoudit navržené lokality. Oznámil to náměstek ministra obrany Paweł Zalewski v Bruselu — po setkání právě s Elbridgem Colbym. V Polsku je teď asi deset tisíc amerických vojáků, druhý největší kontingent v Evropě po Německu, jenže většina z nich slouží rotačně, ne natrvalo. Varšava podle Zalewského nechce jen víc vojáků, ale i přístup ke schopnostem, které jí chybějí — zpravodajským a velitelským systémům — a chtěla by to dojednat dřív, než Pentagon dokončí svou šestiměsíční revizi. Je to jiná strategie než ta z Bloombergovy depeše: ne podíl na nákladech, ale trvalost (LSM ↗).
Agentura se odvolává na lidi seznámené s věcí. Státy východního křídla chtějí na bruselském jednání dát najevo, že chtějí hostit co nejvíce amerických vojáků — a právě proto jsou ochotny zaplatit větší podíl nákladů. Počet amerických vojáků v Evropě kolísá podle rotací a cvičení mezi osmdesáti až sto tisíci, více než třetina z nich je v Německu. Východní Evropa hostí podstatně méně: od několika stovek v pobaltských státech po několik tisíc v Polsku. Bloomberg ↗

Rumunská média, která zprávu převzala, k ní přidala vlastní domácí kontext, který v Bloombergově depeši není. Podle G4Media již Spojené státy stáhly z Rumunska přibližně tisíc vojáků, prezidentský poradce Marius Lazurcă před třemi týdny cestoval do Washingtonu přesvědčovat, aby zbytek zůstal, a americké jednotky v zemi jsou soustředěny hlavně na letecké základně Mihail Kogălniceanu u Konstance, v Deveselu a v Câmpii Turzii. G4Media ↗ Digi24 ↗

Dotazník, který překvapil hlavní města

- Estonsko má odpovědi hotové. Ministr obrany Hanno Pevkur řekl deníku Postimees, že na nich „není nic překvapivého" — obsah dotazníku ani odpovědí ale nezveřejnil. Podle něj je jádrem to, že Estonsko dává na širokou obranu přes 6,5 procenta a na základní obranu přes 5 procent hrubého domácího produktu, je připraveno dál hostit americkou přítomnost a nabízí nejlepší výcvikové podmínky. Tentýž ministr v rozhovoru vysvětloval, proč Polsko a Litva svou rétoriku o hrozbě změnily, kdežto Estonsko ne (Postimees ↗, Postimees ↗).
Jádrem sporu nejsou peníze, ale otázky. Dotazník mezitím samostatně popsala také Al Jazeera. Tvrdí, že třístránkový dokument nazvaný „Otázky pro spojence v NATO a další klíčové hráče" obdržela od úředníka, kterému přišel, a že jej Pentagon poslal spojencům v NATO. Al Jazeera ↗

Dotazník s termínem odpovědi 28. srpna, do kterého Bloomberg nahlédl, se mimo jiné ptá, zda byly země „veřejně nápomocné" Trumpově zahraniční politice, jaké omezení kladou na využívání amerických vojenských základen a zda utrácejí peníze u amerických zbrojařských dodavatelů. Podle agentury jsou mezi otázkami také takové, zda je stát ochoten veřejně podporovat konkrétní kroky americké zahraniční politiky nebo odsoudit evropskou politiku, která při zbrojařských nákupech upřednostňuje to, co je „vyrobeno v Evropě". Bloomberg ↗

Al Jazeera z dokumentu cituje také otázky, které Bloomberg nezmiňuje: zda země „prokázala soulad s americkým přístupem být silný, jasný a tichý" — narážka na formulaci ministra obrany Peta Hegsetha z jeho květnového projevu na bezpečnostním fóru Shangri-La Dialogue — a zda se přihlásila ke koncepci „NATO 3.0", podle níž si mají Evropané vzít větší zodpovědnost za vlastní obranu při „omezenější americké podpoře". Al Jazeera ↗

Část spojenců to podle Bloombergu vnímá jako pokus vynutit si ideologické sladění výměnou za americkou ochranu. Finský prezident Alexander Stubb to zformuloval smírlivěji: „Existují věci, v nichž se Spojenými státy souhlasíme, a věci, v nichž nesouhlasíme. Časem i my na tento dotazník odpovíme," řekl a dodal, že to nevnímá jako nátlak, ale jako způsob, jak současná americká administrativa funguje. Některé státy se podle agentury chystají odpovídat obecně, aby se detailním otázkám vyhnuly úplně.

Bývalá mluvčí NATO a expertka britského institutu RUSI Oana Lungescu upozorňuje, že výměnné obchody okolo rozmístění vojáků a nákupu zbraní nejsou v alianci nic nového — dříve však nebyly tak otevřené a konfrontační. „Tento krok riskuje, že vyprovokuje soutěž mezi spojenci, kteří se ucházejí o přízeň Washingtonu," řekla agentuře. Dosavadní důkazy podle ní ukazují, že administrativa se neopírá o proces, ale o „vnímanou lojalitu, ideologickou spřízněnost a rozmary prezidenta místo dlouhodobé strategie".

Proč právě teď

Revize americké přítomnosti v Evropě má podle Bloombergu skončit do prosince a spojenci se již připravují na snížení počtu vojáků i techniky. Nejde přitom o první krok: Washington již oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa a přesun dalších bez náhrady, a současně škrtá vojenské prostředky určené pro případ útoku na spojence — týká se to strategických bombardérů, které Evropa vůbec nemá, dále dronů a plavidel.

Podstatná je také geneze. Globální revizi rozmístění amerických sil ohlásil Trump na začátku svého funkčního období, pak se neuskutečnila a spojenci ji považovali za odloženou. Podle Bloombergu ji oživil jako čistě evropský projekt až poté, co ho rozzlobilo, jak málo podpory podle něj dostal pro svou válku proti Íránu. Většina evropských zemí přitom Američanům přístup na letecké základny k vedení této války povolila — výjimkou bylo Španělsko —, ale někteří evropští lídři válku veřejně kritizovali. Při škrtech však nejde o stejný metr pro všechny: Polsku Trump naopak slíbil poslat další vojáky a odvolal se přitom na zvolení konzervativně-nacionalistického prezidenta Karola Nawrockého.

Část spojenců se podle agentury v soukromí ptá, do jaké míry je dotazník myšlen vážně, a připouští, že rozhodnutí mohla již padnout — aby administrativa měla co ukázat před kongresovými volbami. Pentagon na otázku, zda Colbyho cestu do Bruselu potvrzuje, agentuře bezodkladně neodpověděl.

Polský premiér Donald Tusk mezitím řekl, že Rusko se „velmi vážně připravuje na eskalaci napětí". Na Campusu Polska Przyszłości v Olsztyně v pátek prohlásil: „Musíme být připraveni na různé eventuality a s jistotou těch nejbližších sedm až osm měsíců bude kritických." (Rzeczpospolita ↗, TVN24 ↗)

Státy u Baltského moře se tentýž den dohodly na společné pracovní skupině proti hybridním hrozbám. Vzniká na jednání ve Flensburgu a má koordinovat ochranu podmořské infrastruktury a reakci na incidenty, které nelze jednoznačně přiřknout útočníkovi. Jde přesně o ten typ nákladů na obranu, který si region bere na sebe sám, bez ohledu na to, jak dopadne americká revize. (Tagesschau ↗, Welt ↗, Rzeczpospolita ↗)

Zásoby, o které při americké přítomnosti nakonec jde, jsou podle rumunského Digi24 „více než kritické". Týká se to zejména raket Patriot, které se přesouvaly z Evropy na Blízký východ. Tentýž deník k tomu přidává druhou stranu rovnice: vyčerpání a poškozená výzbroj jsou důvod, proč Washington svou roli v regionu pravděpodobně přehodnotí. Otázka nákladů na vojáky je tak jen jednou částí sporu — tou viditelnější. (Digi24 ↗, Digi24 ↗)

Čtěte také: Americká armáda ruší svůj dronový prapor v Evropě. Důvod je zvláštní

Co z toho má Slovensko

Slovensko nemá trvalou americkou základnu a dotazník se jej týká jinou cestou. Dohoda o obranné spolupráci s USA, kterou parlament schválil v roce 2022 poměrem 79 ku 60 hlasů ze 140 přítomných poslanců, uvádí dvě slovenská vojenská letiště — Sliač a Malacky-Kuchyňa. Samotná dohoda přitom nezakládá trvalou přítomnost amerických sil — ta zůstává podmíněna souhlasem slovenské vlády. TASR ↗

Slovenský kontext se dá číst po boku dotazníku, nikoli jako potvrzené propojení. Jedna z otázek se ptá na omezení využívání amerických vojenských zařízení — a Slovensko právě teď jedná s Washingtonem o pravidlech využívání dohodnutých zařízení i vlastního vzdušného prostoru. Ministr obrany Robert Kaliňák od března 2026 jedná o změně dohody, nikoli o její výpovědi. Hlavním tématem jsou přelety amerických letadel nad slovenským územím. Podle státního tajemníka Igora Melichera by Slovensko dostávalo roční seznam letadel, která mohou jeho území přelétnout, bez potřeby schvalovat každý let zvlášť. Přistání by nadále vyžadovalo slovenský souhlas. Počáteční desetileté období dohody končí v roce 2032, pak zůstává platná, dokud ji některá strana nevypoví s roční lhůtou. Ministerstvo obrany SR ↗ Štandard ↗

Druhá otázka dotazníku — zda země utrácí u amerických zbrojařských dodavatelů — má pro Slovensko jednoznačnou odpověď: slovenské F-16 od Lockheedu Martin jsou největší obranná investice země za desetiletí a slovenští piloti si na nich letos prověřili schopnosti při ostrých střelbách v Arizoně. Defence News ↗ Třetí otázka, o veřejné podpoře Trumpovy zahraniční politiky, je politicky nejcitlivější a Bratislava odpověď zatím nezveřejnila.

Meze tohoto pohledu

Existenci dotazníku doložily dvě nezávislé redakce — Bloomberg o něm informoval jako první a uvádí, že do něj nahlédl, Al Jazeera tvrdí, že samotný dokument získala. Ani jedna jej však nezveřejnila, takže přesné znění otázek známe jen v jejich parafrázi. Nabídka na převzetí nákladů naopak stojí na jediné agenturní zprávě opřené o anonymní zdroje. Pentagon se k Colbyho cestě nevyjádřil a žádná vláda nabídku na převzetí nákladů zatím oficiálně nepotvrdila — nevíme tedy, které konkrétní země ji předkládají ani o jaké částky jde. Rumunské detaily o stažení tisícovky vojáků a cestě poradce Lazurcu přidalo G4Media, ne Bloomberg. Slovenskou část jsme sestavili z domácích zdrojů a s americkou revizí ji spojuje téma, ne potvrzené propojení. Slovensko se navíc v agenturní zprávě vůbec neobjevuje.

Co sleduje hotinfo