Čína začala stavět největší vodní elektrárnu na světě a buduje ji na jednom z geologicky nejméně stabilních míst planety. Soustava přehrad na dolním toku řeky Jarlung Cangpo v Tibetu má podle plánů vyrábět přibližně 300 terawatthodin elektřiny ročně — zhruba trojnásobek produkce čínské přehrady Tři soutěsky a více, než vyrobily všechny vodní elektrárny v USA za rok 2024. Rumunský deník Adevărul, který čerpá z portálu Live Science, projekt připomněl právě kvůli kombinaci rekordního rozsahu, rizika zemětřesení a obav 130 milionů lidí po proudu řeky. Adevărul ↗
Stavbu oficiálně zahájil čínský premiér Li Čchiang 19. července 2025 a označil ji za „projekt století". Instalovaný výkon elektrárny má přesáhnout 60 gigawattů a celkové náklady se odhadují na 1,2 bilionu jüanů, tedy přibližně 167 miliard dolarů. Projekt využívá takzvaný Velký ohyb řeky pod himálajským masivem Namča Barwa, kde voda klesá asi o 2 000 metrů na úseku dlouhém jen 50 kilometrů — mimořádně výhodný spád pro výrobu energie. The Diplomat ↗
Hlavním problémem je poloha. Tibetská náhorní plošina patří k seizmicky nejaktivnějším oblastem Země: stavba leží v zóně, kde se indická a euroasijská tektonická deska tlačí do sebe a zvedají Himálaj. V roce 1950 zde udeřilo ničivé asámsko-tibetské zemětřesení s magnitudem kolem 8,6. Vědci varují, že rozsáhlé výkopy, tunely ražené masivem a zadržení obrovského objemu vody mohou geologickou nestabilitu v už tak zranitelném regionu ještě zhoršit. The Conversation ↗
Největší napětí však vyvolává to, co se děje níže po proudu. Jarlung Cangpo se po vstupu do Indie mění v řeku Brahmaputru a živí zemědělství, rybolov i zásobování vodou pro více než 130 milionů lidí v indických státech Arunáčalpradéš a Ásám a v Bangladéši. Nové Dillí i Dháka se obávají, že Peking by mohl průtok řeky využít jako mocenskou páku — zadržet vodu během sucha nebo ji vypustit v období monzunů. Indie zatím reagovala zdrženlivě, avšak avizovala, že situaci pozorně sleduje, a připravuje vlastní přehradu na řece Siang. Lowy Institute ↗
Peking projekt obhajuje tvrzením, že leží „plně v rámci čínské suverenity" a má pomoci přechodu na čistou energii i snižování emisí. Čína však zatím nezveřejnila podrobnou studii vlivů stavby na země po proudu — a právě tato netransparentnost je podle kritiků hlavním zdrojem nejistoty. ISDP ↗
Čína staví největší přehradu světa v seizmické zóně. Megaprojekt na Brahmaputře znepokojuje 130 milionů lidí v Indii a Bangladéši
🔥 Mohlo by vás zajímat
📰
Ekonomika a byznys
Čína stavia najväčší megaprojekt svojho druhu na svete. Bude stáť 168 miliárd dolárov, môže mať vážne problémy
Ilustračná foto, Vodná elektráreň Baihetan: Profimedia Čína buduje systém priehrad, ktorý bude údajne vyrábať viac vodnej energie, ako ročne vyrobia Spojené št …
📰
Politika (obecně)
Bangladéš: Ak sa Vadžídová vráti do krajiny, pôjde do väzenia
Bangladéš v súčasnosti vedie vláda premiéra Tárika Rahmána, ktorý sa ujal funkcie vo februári po voľbách a snaží sa stabilizovať situáciu v krajine.
📰
Svět
Odsúdená expremiérka Bangladéša sa chce vrátiť do vlasti
Vadžídová utiekla do Indie po demonštráciách v júli a auguste 2024, pri ktorých po zásahoch bezpečnostných zložiek zahynulo 1400 osôb.
Geografické lokality
Z naší redakce původní
Vše →
Trumpovi vyslanců jednali se Zelenským v Kyjevě
Jednání v Kremli skončilo bez zveřejněných výsledků
Babiš hájí rozpočet se schodkem 389 miliard korun
Do vesmíru raketa vystoupá za čtyři minuty. Na oběžnou dráhu potřebuje další tři a v nich je celý problém
Estonsko se pro Krym zdrželo hlasování OSN o mapách. Na ruské verzi Equal Earth je poloostrov ruský, na anglické není
Na Kypru si měli objednat vraždu u policisty v utajení. Zadrželi už osm lidí, pět z nich jsou podle médií Švédové
O čem píše Evropa: Trumpovi vyslanci míří do Moskvy i Kyjeva, Ukrajina vyhlásila příměří a AfD může ovládnout Sasko-Anhaltsko
Norsko zadrželo ruskou loď u Špicberk. Naftogaz jejím zajištěním vymáhá 4,22 miliardy dolarů
