Čína staví největší přehradu světa v seizmické zóně. Megaprojekt na Brahmaputře znepokojuje 130 milionů lidí v Indii a Bangladéši
Čína začala stavět největší vodní elektrárnu na světě a buduje ji na jednom z geologicky nejméně stabilních míst planety. Soustava přehrad na dolním toku řeky Jarlung Cangpo v Tibetu má podle plánů vyrábět přibližně 300 terawatthodin elektřiny ročně — zhruba trojnásobek produkce čínské přehrady Tři soutěsky a více, než vyrobily všechny vodní elektrárny v USA za rok 2024. Rumunský deník Adevărul, který čerpá z portálu Live Science, projekt připomněl právě kvůli kombinaci rekordního rozsahu, rizika zemětřesení a obav 130 milionů lidí po proudu řeky. Adevărul ↗
Stavbu oficiálně zahájil čínský premiér Li Čchiang 19. července 2025 a označil ji za „projekt století". Instalovaný výkon elektrárny má přesáhnout 60 gigawattů a celkové náklady se odhadují na 1,2 bilionu jüanů, tedy přibližně 167 miliard dolarů. Projekt využívá takzvaný Velký ohyb řeky pod himálajským masivem Namča Barwa, kde voda klesá asi o 2 000 metrů na úseku dlouhém jen 50 kilometrů — mimořádně výhodný spád pro výrobu energie. The Diplomat ↗
Hlavním problémem je poloha. Tibetská náhorní plošina patří k seizmicky nejaktivnějším oblastem Země: stavba leží v zóně, kde se indická a euroasijská tektonická deska tlačí do sebe a zvedají Himálaj. V roce 1950 zde udeřilo ničivé asámsko-tibetské zemětřesení s magnitudem kolem 8,6. Vědci varují, že rozsáhlé výkopy, tunely ražené masivem a zadržení obrovského objemu vody mohou geologickou nestabilitu v už tak zranitelném regionu ještě zhoršit. The Conversation ↗
Největší napětí však vyvolává to, co se děje níže po proudu. Jarlung Cangpo se po vstupu do Indie mění v řeku Brahmaputru a živí zemědělství, rybolov i zásobování vodou pro více než 130 milionů lidí v indických státech Arunáčalpradéš a Ásám a v Bangladéši. Nové Dillí i Dháka se obávají, že Peking by mohl průtok řeky využít jako mocenskou páku — zadržet vodu během sucha nebo ji vypustit v období monzunů. Indie zatím reagovala zdrženlivě, avšak avizovala, že situaci pozorně sleduje, a připravuje vlastní přehradu na řece Siang. Lowy Institute ↗
Peking projekt obhajuje tvrzením, že leží „plně v rámci čínské suverenity" a má pomoci přechodu na čistou energii i snižování emisí. Čína však zatím nezveřejnila podrobnou studii vlivů stavby na země po proudu — a právě tato netransparentnost je podle kritiků hlavním zdrojem nejistoty. ISDP ↗
Stavbu oficiálně zahájil čínský premiér Li Čchiang 19. července 2025 a označil ji za „projekt století". Instalovaný výkon elektrárny má přesáhnout 60 gigawattů a celkové náklady se odhadují na 1,2 bilionu jüanů, tedy přibližně 167 miliard dolarů. Projekt využívá takzvaný Velký ohyb řeky pod himálajským masivem Namča Barwa, kde voda klesá asi o 2 000 metrů na úseku dlouhém jen 50 kilometrů — mimořádně výhodný spád pro výrobu energie. The Diplomat ↗
Hlavním problémem je poloha. Tibetská náhorní plošina patří k seizmicky nejaktivnějším oblastem Země: stavba leží v zóně, kde se indická a euroasijská tektonická deska tlačí do sebe a zvedají Himálaj. V roce 1950 zde udeřilo ničivé asámsko-tibetské zemětřesení s magnitudem kolem 8,6. Vědci varují, že rozsáhlé výkopy, tunely ražené masivem a zadržení obrovského objemu vody mohou geologickou nestabilitu v už tak zranitelném regionu ještě zhoršit. The Conversation ↗
Největší napětí však vyvolává to, co se děje níže po proudu. Jarlung Cangpo se po vstupu do Indie mění v řeku Brahmaputru a živí zemědělství, rybolov i zásobování vodou pro více než 130 milionů lidí v indických státech Arunáčalpradéš a Ásám a v Bangladéši. Nové Dillí i Dháka se obávají, že Peking by mohl průtok řeky využít jako mocenskou páku — zadržet vodu během sucha nebo ji vypustit v období monzunů. Indie zatím reagovala zdrženlivě, avšak avizovala, že situaci pozorně sleduje, a připravuje vlastní přehradu na řece Siang. Lowy Institute ↗
Peking projekt obhajuje tvrzením, že leží „plně v rámci čínské suverenity" a má pomoci přechodu na čistou energii i snižování emisí. Čína však zatím nezveřejnila podrobnou studii vlivů stavby na země po proudu — a právě tato netransparentnost je podle kritiků hlavním zdrojem nejistoty. ISDP ↗
🔥 Mohlo by vás zajímat
📰
Ekonomika a byznys
Čína stavia najväčší megaprojekt svojho druhu na svete. Bude stáť 168 miliárd dolárov, môže mať vážne problémy
Ilustračná foto, Vodná elektráreň Baihetan: Profimedia Čína buduje systém priehrad, ktorý bude údajne vyrábať viac vodnej energie, ako ročne vyrobia Spojené št …
Politika (obecně)
Tibetský prezident: Tibet je křehký třetí pól. Když ho zničíte, ohrozíte budoucnost lidstva
My buddhisté na jedinou příčinu nevěříme. Ale Tibet trpí a rekordními vedry to odnášíte i vy Evropané, říká po katastrofálních povodních v Tibetu a Nepálu tibet …
Technologie
Nexperia po rozchodu s Čínou hledá výrobu v Indii. Spor, který loni ohrozil slovenské automobilky, se přesunul k soudům
Nexperia podepsala s indickou Tatou memorandum o výrobě čipů. Spor s čínským vlastníkem, kvůli kterému loni hrozily odstávky výroby aut, pokračuje u soudů.
Geografické lokality
Z naší redakce původní
Vše →
Střelba u Paříže si vyžádala jednoho mrtvého a čtyři zraněné

Babiš po volebním neúspěchu chystá změny a nábor nových členů

Netanjahu po střelbě u Hebronu připravuje uzavření Západního břehu

O čem píše Evropa: Senátoři USA chtějí zrušit dohodu s Putinem, pád Guilfoylové, papež má rakovinu plic

Francouzské mrazáky na 50 °C i nizozemské prázdné regály: důkaz o společném útoku zatím chybí

O čem píše Evropa: Dieselová dohoda s Putinem pod kritikou, federální agenti prohledali dům Omarové, NATO představilo teorii vítězství

O čem píše Česko: ANO prohrálo ve velkých městech, podpora klesla pod třicet procent. Koalice ho v mnoha z nich obcházejí

V Curychu zasypali policisty raketami a kameny, zatím nikdo nebyl zatčen