Finsko nechalo stovky lidí přespat v krytu vytesaném do skály. Slovensko ve stejný den cvičilo civilní ochranu a chystá kampaň 72 hodin

Ve středu nad ránem spalo v Kuopiu ve středním Finsku několik stovek lidí na skládacích lůžkách ve sportovní hale, která je vytesaná do skály za dveřmi stavěnými tak, aby vydržely jaderný nebo biologický útok. Dva branci v protichemických oblecích a s dýchacími maskami mezitím měřili radiaci. Podle agentury AP šlo o největší cvičení civilní obrany v Evropě od konce druhé světové války — a ve stejném týdnu cvičilo i Slovensko. Rozdíl není v tom, jestli se cvičí. Je v tom, koho.

Co se dělo v Kuopiu

Cvičení se jmenovalo Shelter 2026 a zapojilo se do něj přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Scénář počítal s tím, že kyberútoky vyřadily ve městě elektřinu a vodu a že hrozí raketové údery ze sousedního Ruska. Cílem bylo, aby si místní úřady i běžní lidé vyzkoušeli, co by dělali, kdyby k útoku opravdu došlo. AP ↗

Organizátor, plukovník ve výslužbě Asko Muhonen, říká, že finská obrana nestojí jen na armádě, ale na smýšlení obyčejných Finů, kteří jsou ochotni převzít odpovědnost za bezpečnost země. Podle něj to souvisí i s brannou povinností, kterou si Finsko udrželo i po rozpadu Sovětského svazu. Třiadvacetiletý branec Jyry Pietikäinen, kterého v Kuopiu učili provozovat kryt přes noc, to shrnul stručně: „Je naší povinností sloužit a chránit tuto zemi tak, jak to dělali lidé před námi. Proto máme nezávislost." AP ↗

Ozvala se tam i námitka proti vlastnímu modelu. Zatímco největší kryt v Kuopiu pojme sedm tisíc lidí, Ukrajinci mívají na útěk do metra nebo podzemní garáže jen pár minut. Podstatnější než kryt odolný jadernému útoku je proto kryt, ke kterému se člověk stihne dostat. Dvacetiletý ukrajinský student v Kuopiu Dmytro Untila byl 24. února 2022 doma v Oděse, když na město dopadly první rakety. Schoval se ve vchodu domu, protože jinde neměl kam. Takový trénink by na Ukrajině podle něj pomohl, „protože nikdo nevěděl, že se to může stát". AP ↗

Slovensko cvičilo ve stejný den

Ve středu se na Zemplíně rozběhlo dvoudenní cvičení civilní ochrany a krizového řízení Tiene v oblakoch, tedy ve stejný den jako to finské. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok řekl, že cvičení v takovém rozsahu na Slovensku ještě nebylo. První den simuloval zásah průmyslového objektu bezpilotním prostředkem, po kterém následoval výbuch ve skladu, požár a hromadné zranění osob. Nemocnice v Michalovcích a Trebišově aktivovaly traumatologické plány a procvičily si hromadný příjem více než čtyřiceti pacientů. SITA ↗ STVR ↗

Otestovala se i práce krizových štábů a schopnost státu komunikovat situaci, v níž vznikají dezinformace, a nacvičily se i nepokoje. Ve čtvrtek měla přijít na řadu druhá část: varování obyvatelstva, ukrytí a evakuace žáků a klientů zařízení sociálních služeb, tedy těch nejzranitelnějších. Součástí scénáře bylo i vyhlášení výjimečného stavu — ministr zdůraznil, že jen cvičně a bez jakéhokoli omezení práv. Hospodárske noviny ↗ TASR ↗

Šutaj Eštok při té příležitosti připomněl, že několik států na východním křídle NATO včetně Polska a Rumunska opakovaně čelilo narušení vzdušného prostoru drony. A ohlásil informační kampaň s názvem 72 hodin, která má veřejnosti vysvětlit, jak se připravit na první tři dny mimořádné události. Poznamenal, že podobné kampaně už běží ve více evropských zemích. SITA ↗

Rozdíl není v cvičení, ale v tom, co je pod ním

Obě cvičení se odehrála ve stejný den a obě reagují na stejný pocit zranitelnosti — infrastrukturu, kterou někdo dokáže vyřadit, aniž by překročil hranici. Kde se rozcházejí, je materiál, na kterém stojí.

Finsko má přibližně 50 500 krytů civilní obrany s kapacitou zhruba 4,8 milionu míst, což při 5,6 milionu obyvatel znamená pokrytí kolem 86 procent. V Helsinkách je míst v krytech dokonce o 34 procent více, než má město obyvatel. Finské ministerstvo vnitra ↗

Slovensko má více než 1 500 krytů civilní ochrany a útočiště by v nich podle resortu vnitra našla přibližně čtyři procenta obyvatelstva. Generální ředitel sekce krizového řízení Ervin Erdélyi říká, že představou je mít do pěti let alespoň dvojnásobek, tedy osm procent, a dostat se na třicet procent někdy mezi roky 2035 a 2040. Většina existujících krytů je přitom v nevyhovujícím stavu — ministr Šutaj Eštok je loni popsal slovy o zplesnivělých stěnách, nefunkčních dveřích a zastaralé ventilaci. STVR ↗

Poměr 86 ku čtyřem není hodnocením ministrů ani cvičení. Je to rozdíl mezi zemí, která kryty stavěla nepřetržitě celá desetiletí, a zemí, která je zdědila a pak přestala udržovat. A vysvětluje, proč finské cvičení mohlo poslat dva tisíce civilistů přespat do skály, zatímco slovenské procvičilo především to, zda si složky státu umějí podat ruku.

Lotyšská příručka, kterou nevyvolala válka

Třetí díl téže mozaiky přišel ve stejný den z Rigy a je poučný právě tím, že s Ruskem přímo nesouvisí. Lotyšsko totiž řeší připravenost domácností, ne krytů. Lotyšský rozhlas rozebral, co má mít domácnost doma — a spouštěčem nebyla hrozba útoku, ale ničivá bouře z konce srpna, která ukázala, že velká část lidí se nepřipravuje. LSM ↗

Rady jsou překvapivě nedramatické. Vana napuštěná vodou, kterou zástupkyně hasičského a záchranného sboru Viktorija Gribuste označila za dávno zapomenutou, ale velmi dobrou metodu z dob, kdy byly výpadky proudu běžné. Malá pokladnička s několika pět-, deset- a dvacetieurovými bankovkami — ne velká suma, ale dost na to, aby se člověk někam dostal nebo si něco koupil. Rádio na baterie, protože internet i mobilní síť mohou vypadnout. Kontakty rodiny zapsané v sešitě, protože telefon se vybije. A pravidlo netankovat do prázdna: jednou doplnit plnou nádrž, vyjezdit ji do poloviny a doplnit znovu. Samotní hasiči mají v nádrži vždy aspoň sedmdesát až pětasedmdesát procent. LSM ↗

Expert na krizovou připravenost Jānis Joksts k tomu přidal poznámku, která pojmenovává smysl celé věci lépe než jakýkoli scénář s raketami: když od přetížených záchranných složek nežádáme zdroje, které v tu chvíli nemají, můžeme někomu zachránit život. Gribuste zase upozornila, že lidé varovné zprávy dostali — v sobotu dokonce dvakrát — a i tak platilo obvyklé „mně se to nestane". LSM ↗

To je zároveň důvod, proč severská připravenost není jen válečná věc. Tentýž aparát, který má fungovat při raketách, funguje při bouři, blackoutu nebo povodni — a používá se mnohem častěji na ty druhé věci.

Proč se v tom regionu nedá odlišit porucha od útoku

Finsku právě teď dochází prostor pro klidný výklad. Šéf energetické společnosti Savon Voima Juha Räsänen řekl AP, že největší hrozbou pro síť v regionu zůstávají sníh, bouře a špatné počasí — ale od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a firma přestala kupovat ruské biopalivo, počet kyberútoků na síť výrazně stoupl. Loni navíc technici našli nejméně deset nálepek na obzvlášť zranitelných částech infrastruktury. Objevily je i jiné finské energetické firmy a nikdo neví, odkud pocházejí. „Kdyby na tom místě nastal výbuch, mohl by zničit celou přehradu," řekl Räsänen. AP ↗

Ve stejný týden si finské ministerstvo zahraničních věcí předvolalo ruského velvyslance Pavla Kuznecova kvůli dronu s výbušninou nalezenému u ukrajinského nákladního letadla na letišti v Lipsku. Kuznecov po rozhovoru přes ruskou agenturu varoval před „provokacemi", které by Finsko podle něj nemělo „na svém území dovolit". Ilta-Sanomat ↗

Limity tohoto pohledu

Tady je třeba zpomalit, protože nejzajímavější část té reportáže je právě ta, která vlastní příběh zpochybňuje. Finská bezpečnostní a zpravodajská služba Supo podle AP prověřila „široký okruh pozorování" a nenašla nic znepokojivého. Nálepky na infrastruktuře byly podle ní odrazky související s geodetickými pracemi a hlášení o dronech byla „ve velké míře vysvětlena běžnými jevy". Lidé jsou od roku 2022 ostražitější, a tak hlásí víc. Co se tedy z Kuopia jeví jako mapování cílů, může být i obyčejné měření pozemků — a nikdo zatím nedokáže s jistotou říct, co z toho je co.

Stejná opatrnost patří ke švédskému případu, který se v těchto dnech šíří. Aftonbladet popsal neověřené video, které má zachycovat záhadné navážení štěrku na pláž otočenou k pobřeží členského státu aliance, a citoval podplukovníka Joakima Paasikiviho, podle kterého nelze vyloučit, že za tím stojí ruská armáda. Jedna z hypotéz mluví o usnadnění výjezdu obojživelných vozidel. Zdůrazněme, co to je: neověřený záznam a expertní odhad, ne zjištění. Aftonbladet ↗

Nefér by bylo i srovnání, které tento článek dělá, kdyby zůstalo bez kontextu. Slovenské cvičení trvalo dva dny a bylo první svého druhu, zatímco to finské stojí na branné povinnosti, která nebyla nikdy přerušena, na 1 300 kilometrech hranice s Ruskem a na stavebních předpisech, které kryty vyžadovaly desítky let předtím, než země v dubnu 2023 vstoupila do NATO NATO ↗. Srovnávat jednorázové cvičení s výsledkem padesátileté politiky není hodnocení výkonu ministerstva. Rozdíl v číslech je reálný, ale nevznikl tento týden a ani se tento týden nedá odstranit.

A konečně: AP je agenturní reportáž z jednoho města a jednoho cvičení. Neodpovídá na otázku, zda by finské kryty při skutečném útoku fungovaly tak, jak se cvičí — to neví nikdo, a je to přesně ta věc, kterou si nikdo ověřit nepřeje.

Co sleduje hotinfo