Island hlasuje 29. srpna o jednáních s EU. Průzkumy jsou na hraně, na ostrově probíhá cvičení se scénářem článku 5

Islanďané rozhodnou 29. srpna v referendu o tom, zda se obnoví jednání o vstupu do Evropské unie, která jsou od roku 2013 zmrazená. Nejde o hlasování o samotném členství - o tom by rozhodovalo až druhé referendum. Průzkumy jsou vyrovnané a kampaň se překrývá s americko-islandským vojenským cvičením, které na ostrově vrcholí v dnech před hlasováním. Čtyři dny před termínem už předčasně hlasovalo kolem 35 tisíc lidí, spor se z rozpočtového čísla přesunul na rybolov a jeden z odpůrců se domáhá prohlášení referenda za neplatné.

Otázka je jen o jednáních, ne o vstupu

• 25.08.Čtyři dny před hlasováním naměřil průzkum Maskíny 51,3 procenta pro ano a 48,7 procenta pro ne. Sbíral se od 21. do 25. srpna a náskok tábora ano se proti červnu zmenšil z 6,2 na 2,6 procentního bodu — v červnu to bylo 53,1 ku 46,9, koncem července 53 ku 47 a 13. srpna 52,2 ku 47,8. Jednotlivé posuny jsou v mezích statistické odchylky, ale jejich směr je za tři měsíce stejný: podíl těch, kdo chtějí říct ne, roste. Jde o podíly mezi těmi, kdo zaujali stanovisko. Vísir ↗Morgunblaðið ↗RÚV ↗
• 25.08.Čísla odvysílali živě ve třetím předreferendovém Pallborði a premiérka je nazvala remízou. Kristrún Frostadóttir řekla, že „je to na nůž a je nemožné odhadnout, jak to v sobotu dopadne“, a dodala, že právě proto vláda rozhodnutí „položila národu do klína“. Zopakovala, že výsledek bude respektovat a bude s ním pracovat, ať dopadne jakkoli, a vyzvala lidi, aby přišli k urnám — účast podle ní výsledek zásadně ovlivní. Za ano přišel do panelu investor Jónas Hagan Guðmundsson ze sdružení Já, til að sjá, který si všiml, že náskok tábora ano sice zůstal, ale je menší; za ne předsedkyně Strany nezávislosti Guðrún Hafsteinsdóttir a šéf firmy Fenris Creations Hilmar Veigar Pétursson. Vísir ↗
• 25.08.Veřejnoprávní RÚV tentýž den vydalo vysvětlovač s otázkou, co se stane po referendu. Titulek „Ano, nebo ne“ pojmenovává, co dosud v kampani chybělo nejvíc: obě možné odpovědi mají pokračování, o kterém se mluvilo málo. RÚV ↗
• 25.08.Pohled zvenčí klade otázku obráceně. Portugalské Expresso se v den průzkumu ptá, nač je Unie zemi, která je bohatá, demokratická a bezpečná — tedy přesně tím jazykem, jakým argumentuje islandský tábor ne. Expresso ↗

• 25.08.Předčasně hlasovalo už kolem 35 tisíc lidí a úřady prodloužily otevírací hodiny. Přes 23 tisíc z nich připadá na hlavní město a okolí. Sigríður Kristinsdóttir, sýslumaður čili státní úřednice, která hlasování v metropolitní oblasti organizuje, říká, že účast je vyšší než při parlamentních i prezidentských volbách v roce 2024, a čeká čísla blízká prezidentským volbám 2020, kdy v hlavním městě předčasně hlasovalo čtyřicet tisíc lidí. Předčasná hlasovací místa v hlavním městě jsou proto až do pátku otevřená do devíti večer. RÚV ↗
• 25.08.Jeden z odpůrců se domáhá prohlášení referenda za neplatné. Realitní makléř Sigfús Aðalsteinsson, který se loni zviditelnil shromážděními proti žadatelům o azyl, se v pátek obrátil na odvolací komisi pro volební věci. Spolu s Þrösturem Jónssonem a advokátem Logim Kjartanssonem tvrdí, že ministryně zahraničních věcí neměla pravomoc hlasování vypsat. Jde o podání jednotlivce, ne o krok některé z parlamentních stran, a Heimildin k němu dodává, že Sigfús se v jarních komunálních volbách o mandát ucházel neúspěšně. Heimildin ↗
• 25.08.Odborový průzkum ukazuje, jak velký je rozdíl mezi jednáními a členstvím. Viska, odborový svaz vysokoškolsky vzdělaných specialistů, má mezi svými členy 70 procent pro pokračování jednání a 22 procent proti. Mezi těmi, kdo se chystají hlasovat, je to 78 ku 16. U otázky na samotný vstup do Unie se ale podpora propadá na 45 procent, 34 procent je nejistých a 21 procent proti. RÚV ↗
• 25.08.Spor přešel do rodin. Kristján Vigfússon, spoluzakladatel proevropského hnutí Evrópuhreyfingin, bude hlasovat ano, jeho nevlastní syn Jökull Sólberg Auðunsson ze sdružení Nalevo od EU bude hlasovat ne. Na jaře je na rodinných setkáních dvakrát či třikrát požádali, aby zpomalili. „Žertuji, že svou lásku vyjadřujeme hádkou. Je to láska, poslouchat tě a hádat se s tebou," říká Jökull. RÚV ↗

• 22.08.Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kos přicestovala na Island přímo před referendem. Islandskému Vísiru řekla, že „vaši zemi považujeme za přirozenou součást evropské rodiny" — tedy nejsilnější signál z Bruselu, jaký na ostrově před hlasováním 29. srpna zazněl Vísir ↗.
• 22.08.Konzervativní Morgunblaðið kontruje hlavním argumentem odpůrců. Podle něj by přístupová jednání uvedla Island do celkového „režimu čekání", tedy by na roky zmrazila domácí rozhodování Morgunblaðið ↗.
• 22.08.Referendum sleduje i vzdálenější Evropa. Rumunský Digi24 vydal analýzu o tom, co Islanďany žene k Unii — a hlavním faktorem je podle ní vliv Trumpových prohlášení Digi24 ↗.

• 21.08.Devět dní před hlasováním pustil Vísir k tématu mladá křídla stran a spor se zúžil na hypotéku. Místopředsedkyně Uppreisnu, mládežnické organizace proevropské Viðreisnu, María Malmquist argumentuje, že členství by srazilo úroky a domácnostem ušetřilo statisíce korun měsíčně: „Nevidím se v tom, že bych si mohla vzít hypotéku a vstoupit na trh s bydlením." Předseda mladých sociálních demokratů Jóhannes Óli Sveinsson je pro, ale žádá, aby dohoda ochránila islandské farmáře a domácí produkci potravin. Vísir ↗
• 21.08.Odpověď druhé strany není o penězích, ale o tom, kdo rozhoduje. Bývalý poradce ministra a mladý člen Strany nezávislosti Steinar Ingi Kolbeins mluví o vzdání se svrchovanosti, když evropské právo převýší islandské. Zastupitelka za Pokrokovou stranu Magnea Gná Jóhannsdóttir upozorňuje na ztrátu vlastní měnové politiky — Evropská centrální banka by podle ní nereagovala na krize, které jsou specificky islandské, například na kolaps rybích populací. Vísir ↗

• 20.08.Vísir oslovil poslance Alþingi a ne převažuje nad ano — a část se odmítá vyjádřit vůbec. Devět dní před hlasováním je to další signál, že vyrovnané průzkumy nejsou statistická náhoda, ale reálná nerozhodnost i v samotném parlamentu. Vísir ↗
• 20.08.Investigativní Heimildin ve stejné chvíli vydává vysvětlovač „Co je vlastně Evropská unie?" a popisuje ji jako „polévku ideálů, vlastních zájmů a strachu". To je samo o sobě údaj o kampani: devět dní před referendem o jednáních s Bruselem považuje islandská redakce za nutné čtenářům vysvětlit, o jaké instituci se vlastně hlasuje. Heimildin ↗

Na hlasovacím lístku bude jediná otázka ve znění „Má Island znovu zahájit přístupová jednání s Evropskou unií?" s možností ano nebo ne. Výsledek přitom není právně závazný, ale poradní, jak výslovně uvádí oficiální stránka referenda. Vláda oznámila, že se jím bude řídit. Předčasné hlasování se otevřelo už 27. července, primárně pro voliče v zahraničí a pro některé okresy. Þjóðaratkvæði 2026 ↗ Eunews ↗

Island požádal o členství v roce 2009, po finanční krizi, která srazila korunu a poslala tři největší banky pod státní správu. Jednání se v roce 2013 pozastavila, když se k moci dostala koalice agrárního Framsóknarflokkurinn a konzervativního Sjálfstæðisflokkurinn, tedy Pokrokové strany a Strany nezávislosti, a ta požadovala referendum ještě před jejich obnovením. V roce 2015 tehdejší vláda dopisem oznámila Bruselu, že se Island už za kandidáta nepovažuje, ale o právní povaze tohoto kroku se dosud vede spor. Rakouský deník Kleine Zeitung to shrnul stručně: do Unie se s vlajícími vlajkami postupuje jinak. Kleine Zeitung ↗

Země je přitom už dnes s Unií svázaná těsněji než většina kandidátů. Přes Evropský hospodářský prostor má přístup na jednotný trh a přebírá většinu evropské legislativy, patří do schengenského prostoru, ale ne do celní unie. Tábor pro ano z toho dělá hlavní argument: pravidla stejně platí, jen o nich Island nespolurozhoduje. Tábor pro ne tvrdí opak, že současné uspořádání dává ekonomické výhody bez ztráty kontroly nad rybolovem, půdou a zdroji. Eunews ↗

Spor o padesát miliard

• 25.08.Kampaň se z rozpočtového čísla přesunula na rybolov. Ministryně zahraničních věcí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir v pořadu Kastljós řekla, že dojde-li na jednání, jasný výsledek u rybolovu a zemědělství je pro vládu podmínka. „Toto jsou všechno naše nejzazší požadavky, plné řízení a kontrola nad naším systémem řízení rybolovu a nad naší jurisdikcí," prohlásila a dodala, že smlouvu, která Islandu plnou kontrolu nezaručí, nepodepíše. RÚV ↗
• 25.08.Chce začít těmi kapitolami, které se minule odložily. Při prvním pokusu se ze třiatřiceti kapitol otevřelo dvacet sedm a ty nejtěžší zůstaly stranou. „Máme začít právě jimi. Máme hned dostat jasno, jak daleko je Evropská unie ochotná zajít," říká ministryně. Odchod Británie z Unie podle ní islandskou pozici posílil, protože islandské vody nesousedí s vodami členských států. RÚV ↗
• 25.08.Tři profesoři práva obvinili Morgunblaðið, že překroutilo jejich posudek. Deník dal na titulní stranu, že podle nich při vstupu nejsou možné žádné výjimky, ačkoli v textu je to tvrzení ředitelky svazu rybářských firem Heiðrún Lind Marteinsdóttir. Posudek si přitom objednal úřad předsedkyně vlády. „Není to v souladu s tím, co je v posudku, a podle nás jde o nedbalé a nepravdivé podání, které je způsobilé svést diskusi na scestí," říká děkan právnické fakulty Gunnar Þór Pétursson. Trvalé výjimky jsou podle něj historicky doložené a důvod, proč výjimku z celé rybolovné politiky nedostal nikdo, vidí v tom, že o ni nikdo nepožádal. RÚV ↗
• 25.08.Bývalá ministryně nabízí konkrétní model, jak by to mohlo dopadnout. Katrín Júlíusdóttir, ministryně průmyslu a později financí ve vládě, která v roce 2009 o vstup požádala, považuje trvalou výjimku z celé rybolovné politiky za téměř vyloučenou. Za reálné však pokládá dohodnout, že moře kolem Islandu se stane zvláštním správním územím pro rybolov. Opírá to podle vlastních slov o tři věci: islandská jurisdikce nesousedí s unijní, unijní politika se týká společných populací ryb, které Island s žádným členem nesdílí, a kvóty se v Unii dělí podle historického úlovku. Vísir ↗

Kampaň se zlomila na jednom čísle. Hnutí Áfram Ísland, které vyzývá hlasovat ne, dalo na zastávky a billboardy tvrzení, že členství bude Island stát padesát miliard islandských korun ročně. Premiérka Kristrún Frostadóttir to v rozhlasových zprávách odmítla s tím, že částka je blíže sedmi až osmi miliardám. Áfram Ísland si za svým číslem stojí i v tiskové zprávě. Vísir ↗

V první panelové debatě Vísiru se čtyři představitelé obou táborů navzájem obvinili, že od začátku kampaně říkají nepravdu. Z tábora pro ano zaznělo, že tábor pro ne lže, když z hlasování dělá referendum o samotném vstupu, přestože otázka na lístku zní jinak. Moderátor v jednom okamžiku poznamenal, že chvíli mluvili každý o něčem jiném, tak vzdálené byly jejich důrazy. Vísir ↗

Birgir Ármannsson, bývalý předseda islandského parlamentu za Sjálfstæðisflokkurinn a dnes spojený s hnutím Áfram Ísland, přidal procedurální argument. Unie podle něj v jednáních používá „salámovou metodu", která by Islanďanům ztížila případné odstoupení od žádosti. Upozorňuje také na ústavní změny, které by vstup vyžadoval: právo prezidenta postoupit zákon do referenda by nezmizelo, ale omezilo by se. „Většinu lidských děl lze zvrátit," dodává přitom sám. Vísir ↗

Průzkumy nedávají jasnou odpověď a během léta se přibližovaly. V červnu naměřila agentura Maskína pro deník DV 44,5 procenta lidí pro obnovení jednání a 39,4 procenta proti, přičemž 14,6 procenta odpovědělo, že neví. Mezi těmi, kteří zaujali stanovisko, to znamenalo těsnou převahu ano. Červencové měření Gallupu, které si zadalo samo hnutí Áfram Ísland, už skončilo remízou 46 na 46 procent s osmi procenty nerozhodnutých. Vísir k tomu dodává, že stanovisko k otázce zaujalo jen 40 procent dotázaných, což je nízké číslo. Rozdíly mezi tábory tak celé léto zůstávaly v pásmu statistické odchylky. Vísir ↗ Vísir ↗

Zatímco se hlasuje, ostrov hostí cvičení i se scénářem článku 5

- Tentýž večer píše Morgunblaðið o obavách z ruských ponorek u Islandu. Bezpečnostní téma se tak v posledních dnech kampaně vrátilo do popředí souběžně se cvičením Norður-Víkingur. (Morgunblaðið ↗)

• 25.08.Debata se čtyři dny před hlasováním přesunula na otázku, komu by Island vlastně zavolal. Expertka na mezinárodní bezpečnost Sóley Kaldal v diskusi Silfrið připomněla, že po odchodu americké armády se rychle ukázalo, jak optimistický byl předpoklad o severním Atlantiku jako trvalé zóně klidu. „Kdyby chtěl někdo Island zítra vyřadit nebo ochromit, přestřihl by podmořské kabely nebo zaútočil na rozvodné sítě. Pokud se to stane, komu chceme zavolat? Jaká spojení tehdy chceme mít?" Grynkewichova vyjádření podle ní neohlašují návrat stálé americké posádky. RÚV ↗
• 25.08.Dva ekonomové v témže pořadu ukázali, proč obrana nedává jednoznačnou odpověď ani jednomu táboru. Gauti B. Eggertsson mluví o smíšených pocitech z amerického zájmu, když tatáž administrativa podle něj hovořila o převzetí Grónska a opakovaně zpochybnila smysl NATO. Jón Helgi Egilsson argumentuje opačně: islandská obrana stojí na NATO a na obranné smlouvě s Washingtonem, a proto se nevyplácí přiklánět k jedné straně. „Není dobrá strategie snižovat počet možností, když roste nejistota," říká. RÚV ↗

Jedenáct dní před referendem mělo na Islandu zahajovací ceremoniál cvičení Norður-Víkingur, společný americko-islandský nácvik obrany ostrova a severního Atlantiku, který se obvykle koná každý druhý rok. RÚV hlásí jeho začátek na 18. srpna, americké materiály kladou hlavní běh na 22. až 30. srpna, tedy těsně před hlasování. Je dvoudílné: podle RÚV Spojené státy nacvičují reakci na rostoucí hrozbu na základě obranné dohody s Islandem a zvlášť postup po aktivaci článku 5, podle něhož útok na jednoho člena aliance znamená útok na všechny. Cvičí se konvenční hrozba na zemi, na moři i ve vzduchu, ale také hybridní hrozby a sabotáž. Islandských účastníků je téměř dvě stě. Rozcházejí se i seznamy zapojených zemí: podle RÚV se kromě Islanďanů a Američanů přidali Norové, Švédové, Dánové, Finové, Němci, Francouzi a Kanaďané, zatímco přehled americké 6. flotily, která cvičení velí, uvádí odlišné složení a Švédy v něm nemá. RÚV ↗ US Navy ↗

Na ostrov kvůli cvičení přicestoval Alexus Grynkewich, nejvyšší velitel spojeneckých sil v Evropě. Země bez vlastní armády od něj dostala jasný signál: Spojené státy mají na vojenské přítomnosti na Islandu přímý zájem, a to kvůli obraně Severní Ameriky i celé aliance. Zdůraznil přitom Arktidu, kde se podle něj protivníci NATO projevují stále více. „Dnes jsou takzvaná ruská a čínská výzkumná plavidla na společných hlídkách. Všichni víme, že tu nejsou proto, aby počítala papuchalky," řekl. RÚV ↗

Konkrétní podobu dlouhodobé výstavby podle Grynkewiche vláda teprve řeší. Ministryně zahraničních věcí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir ji však popsala poměrně přesně: posílit infrastrukturu v Keflavíku, v příštích letech obnovit čtyři velké radarové stanice na ostrově a rozšířit přístav v Helguvíku. „To, co děláme, je velmi cenné a v první linii, ale znamená to zvýšené investice do obrany a bezpečnosti," dodala. Plánované investice jdou do miliard korun a má z nich vzniknout základna vybavená pro rychlé a výrazné navýšení počtu vojáků a techniky. RÚV ↗

Je v tom vnitřní symetrie, kterou kampaň téměř nezmiňuje. Stejná ministryně, která vede obrannou výstavbu s Washingtonem a Bruselem, je zároveň předsedkyní strany Viðreisn, tedy jedné ze dvou proevropských stran vládní koalice, která hlasování o jednáních s Unií vůbec vypsala.

Účty v lámané islandštině

- Státní kyberbezpečnostní tým sleduje falešné profily, velkou vlnu však nevidí. CERT-IS podle svého ředitele Magniho R. Sigurðssona sleduje falešné profily, které pod příspěvky k referendu píší propagandistické komentáře. „Cílem těchto botů je podporovat informační chaos a pokusit se ovlivnit určité názory. Za nimi mohou být jednotlivci, organizace i jiné síly," říká. Zároveň však uvádí, že tým velkou vlnu nezaznamenal, na rozdíl od období před komunálními volbami, a situaci sleduje spolu s analytickým odborem úřadu národního policejního komisaře. (Vísir ↗)

Ruské velvyslanectví v Norsku vydalo první oficiální vyjádření k islandskému referendu, a to v reakci na dotaz norského deníku Aftenposten. Podle prohlášení Rusko nemá zájem ovlivnit výsledek hlasování 29. srpna ani zasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí. „Je zbytečné hledat důkazy tam, kde žádné nejsou," stojí v něm. Zároveň z pokusů o ovlivňování obviňuje samotnou Evropskou unii. Vísir ↗

Islandské úřady před zahraničním zasahováním varovaly už dříve. Aftenposten psal o účtech, které Islanďané nazvali „viðreisnarbotar", tedy boti Viðreisn: automatizované profily, které pod příspěvky strany Viðreisn a pod příspěvkem šéfa rybářské technologické firmy Vélfag zveřejňovaly kritiku a zároveň zaplavovaly Þorgerður Katrín pochvalnými komentáři, často v komolené islandštině. Výkonná ředitelka strany Svanborg Sigmarsdóttir obtěžování nahlásila policii už v květnu a považovala za nepravděpodobné, že za účty stojí skuteční lidé. Ministryně je označila za jasný příklad pokusů ze zahraničí ovlivnit domácí debatu. RÚV ↗

Kdo účty řídil, zůstává neprokázané. To je zároveň důvod, proč vyjádření ruského velvyslanectví nic neuzavírá: je to stanovisko strany, vůči níž směřuje část veřejných podezření, nikoli výsledek vyšetřování.

Limity tohoto pohledu

- Toto je poslední aktualizační vlna tohoto článku. Referendum je v sobotu 29. srpna a jeho výsledek, účast i to, co bude následovat, pokryjeme v samostatném článku — nikoli dalším doplněním sem. Text tak zůstává snímkem kampaně do jejího posledního týdne.

Text stojí převážně na dvou islandských redakcích, veřejnoprávním RÚV a zpravodajském portálu Vísir. Obě pokrývají kampaň zevnitř, což je výhoda pro detail a nevýhoda pro odstup. Průzkumová čísla uvádíme s výhradou záměrně: nejnovější měření si zadal jeden z kampaňových táborů a stanovisko v něm zaujalo jen 40 procent dotázaných, takže remíza 46 na 46 není čistým snímkem nálady celé země, opírá se o nízký podíl respondentů, kteří k otázce zaujali postoj.

Rybolov je podle lednové analýzy Evropského parlamentu jádrem islandských obav spolu se zemědělstvím. V první polovině srpna ho v kampani překryl spor o rozpočtové číslo a o ústavu, v posledních dnech před hlasováním se však stal jejím hlavním tématem. Původní stavba textu ho proto nese jen okrajově a čtenář ho najde až v aktualizačních vlnách. A přestože se referendum a cvičení Norður-Víkingur časově překrývají, nic nenasvědčuje tomu, že by byly naplánovány společně: cvičení běží v pravidelném dvouletém cyklu.

Česká média téma otevřela, iROZHLAS přinesl kontext dva týdny před hlasováním. Ze slovenských médií o referendu psala agentura SITA 19. srpna, jinak ve slovenském zpravodajství prakticky nezaznělo. iROZHLAS ↗

Co sleduje hotinfo