Německé tajné služby mají dostat právo zasahovat. Reforma sahá i na kamery v autě

Německá vláda 12. srpna schválila balík zákonů, který zavádí pro zpravodajské služby nový typ takzvaných aktivních opatření — tedy poprvé i pravomoc zasáhnout, nejen sbírat informace. Bundesnachrichtendienst bude moci vniknout do počítačových systémů továren na drony či laboratoří chemických zbraní a vypnout servery státních hackerských skupin nebo aktérů dezinformací. Ministr vnitra Alexander Dobrindt to nazývá reformou „směrem ke skutečným tajným službám" a v Německu se o ní mluví jako o největší změně od vzniku těchto úřadů. Podle kontroly, kterou jsme provedli v našem archivu slovenských a českých zdrojů, se o ní u nás zatím nepsalo.

Co reforma nově umožňuje

Kabinet schválil více než sedmisetstránkový balík, který současně mění zákon o BND i zákon o ochraně ústavy. Návrh vláda zveřejnila začátkem července, připravil ho resort vnitra spolu s kancelářským úřadem a v souladu s ministerstvem spravedlnosti. Legal Tribune Online ↗

Jádrem jsou takzvaná aktivní opatření. BND má podle vlády zůstat službou, která zpravodajství sbírá, dostane však sérii doplňkových pravomocí, v návrhu nazvaných Annex-Befugnisse, k odvrácení bezprostředních hrozeb, na které narazí během vlastní činnosti — například smazat data obětí při odhalení systému hackerské skupiny nebo podstrčit vadný díl do dodávky. Při konkrétní hrozbě má navíc dostat úkol na ni působit preventivně, a k tomu široké spektrum zásahů včetně vniknutí do systémů továren na drony. beck-aktuell ↗

Spolkový úřad na ochranu ústavy, tedy vnitřní kontrarozvědka, dostává užší mantinely. Zasáhnout smí jen tehdy, hrozí-li „vážné nepokoje ve velkých částech obyvatelstva" nebo „obzvlášť těžké škody v důsledku zpravodajské činnosti cizích mocností", zásah se smí týkat pouze věcí a je přípustný jen tehdy, když účelu nedokáže dosáhnout nikdo jiný. beck-aktuell ↗

Méně se mluví o datové části, která je přitom rozsáhlejší. BND bude smět uchovávat shromážděná data bez předchozího prosévání šest měsíců u obsahu a až dvanáct měsíců u metadat, takže bude umět i zpětně najít, co předtím nikdo nečetl. Přibývá umělá inteligence na vyhodnocování velkých objemů a porovnávání biometrických údajů s tím, co je na internetu. Zjednodušuje se i předávání dat dalším úřadům i soukromým subjektům, přičemž vláda zvlášť zmiňuje Bundeswehr. ZDF ↗

Od chytré ledničky po mobil — a po kamery v autě

Přístup do počítačových systémů je odstupňovaný podle toho, jak hluboko zasahuje. Vláda jako příklad málo invazivního zásahu uvádí chytrou ledničku, jako příklad hlubokého zásahu soukromě používaný mobilní telefon. beck-aktuell ↗

Právě tady je bod, který se dotýká nejvíce lidí a v hlavní politické debatě o reformě téměř nezazněl. Podle návrhu mají být automobilky a autoservisy povinny poskytnout informace o datech, která mají k dispozici. Komentátor Frankfurter Allgemeine Zeitung Johannes Winterhagen to shrnul tak, že zákon má právě v tomto vypnout německou ochranu údajů, a připomněl, že moderní auto zaznamenává okolí v ostrém rozlišení a po nehodě nahrávku ukládá samo. Jeho vlastní námitka přitom není panika: na miliony živých přenosů by byl objem dat i tak příliš velký, ale technika se vyvíjí a spolu s ní by se měla vyvíjet i kontrola služeb. FAZ ↗

Proč právě teď

Reforma se připravuje déle, ale termín tlačí. Spolkový ústavní soud dal vládě lhůtu do konce tohoto roku přepsat pravidla odposlechů na rozhraní vnitrozemí a zahraničí. Podle Karlsruhe je takové sledování v zásadě přípustné, potřebuje však přiměřenou úpravu, účinnější kontrolu, jasná pravidla pro vyřazení čistě vnitrostátní komunikace a lepší ochranu soukromí cizinců v zahraničí. K tomu se přidává to, co bezpečnostní složky popisují jako výrazně rostoucí hrozbu špionáže a sabotáže, v první řadě z Ruska. Legal Tribune Online ↗

Jak moc ta hrozba není abstraktní, ukázal tentýž měsíc. V lese u Berlína našli vyšetřovatelé skrýš se dvěma pistolemi, generální prokurátor v ní vidí přípravu závažného násilného činu ohrožujícího stát a Dobrindt nevylučuje účast cizích mocností. Podezřelého zadrželi loni na podzim v Rumunsku. Tagesschau ↗, Digi24 ↗

Přečtěte si také: Německo otevřelo protidronové centrum proti hybridním útokům

Kabinet reformu tohoto rozsahu schválil pod vedením vicekancléře — kancléř Friedrich Merz si tehdy prodlužoval dovolenou. Tagesspiegel ↗

Kdo je proti — a proč v Německu padne slovo gestapo

Nejostřejší odmítnutí přišlo od Levice. Její expert na obranu Ulrich Thoden mluví o aktivismu a o reformách, které „v podstatě jen rozšiřují kompetence tajných služeb a výkonných orgánů, a zároveň ubírají kontrolu". Princip oddělení policie a zpravodajských služeb je podle něj „hořká lekce z našich dějin, především z gestapa, kterou jsme se museli naučit a kterou nám spojenci dali jako varování na cestu". Dvojité struktury, kde odhaluje i zasahuje policie i služby, považuje za neefektivní a ústavněprávně nanejvýš sporné. ZDF ↗

Stejné historické přirovnání použil v debatě ZDFheute live i profesor trestního práva Mark Zöller z Mnichovské univerzity, který se ptá, zda služby takové pravomoci vůbec potřebují. Generální tajemník FDP Martin Hagen namítá něco jiného: že BND bude smět působit i uvnitř země vůči vlastním občanům, což je z historické perspektivy problematické a poškozuje to pověst Německa jako liberálního právního státu. Zelení pod vedením Felixe Banaszaka říkají, že směr je správný, ale bianko šek vláda nedostane. Sociální demokraté rozšíření vítají a chtějí si v legislativním procesu ještě jednou prověřit kontrolu. ZDF ↗

Obhájci argumentují dvěma věcmi. Úřadující předseda výboru Bundestagu pro vnitro Josef Oster tvrdí, že nejde o vytvoření tajné policie ani o zrušení tohoto principu, ale o přesně vymezené případy, kdy už není jiná možnost. Předseda parlamentního kontrolního grémia Marc Henrichmann připouští, že „vstupujeme na úplně neprobádanou půdu, a neděláme to pro zábavu, ale proto, že žijeme v časech skutečné vnější hrozby, sabotáže a dezinformací". Zároveň slibuje, že čím hlubší zásah, tím důkladnější předběžná i následná kontrola. beck-aktuell ↗

Bezpečnostní analytik Hans-Jakob Schindler jde ještě dál a nazývá reformu revolucí. Německo si podle něj roky drží jednu z nejvíce omezených zpravodajských služeb v Evropě a v porovnání s Unií jde jen o dohánění. Stejný argument je i v koaliční smlouvě. ZDF ↗

Co na to novináři

Vrstva, která se do politické debaty téměř nedostala, se týká novinářských zdrojů. Reforma podle Reportérů bez hranic prakticky ruší rozdíl mezi komunikací zahraničí – zahraničí a zahraničí – vnitrozemí, přičemž prahy pro zásah sjednocuje na tu nižší úroveň. Kompetence takzvané komise G10, která tento typ odposlechů kontrolovala, přecházejí na Nezávislou kontrolní radu. netzpolitik.org ↗

Praktický důsledek pojmenoval Maximilian Jung z této organizace konkrétně. U novináře, který z Německa komunikuje se zdrojem v zahraničí, by po novém nebylo třeba prokazovat, že se podílí na trestném činu nebo na jeho přípravě. Stačilo by, aby ho služba dala do širší souvislosti s vážnou hrozbou, protože předpokládá, že si vyměňuje informace, které ji zajímají. Ochrana novinářů a jejich zdrojů se tím podle něj systematicky rozebírá. netzpolitik.org ↗

Co z toho platí pro Slovensko

Německo svou změnu otevřeně popisuje jako dohánění evropského průměru, což znamená, že argument „ostatní to už mají" bude v dalších zemích zaznívat s odkazem na Berlín. Slovensko je přitom v podobném hrozbovém prostředí, protože dronové incidenty, sabotáže ani kybernetické útoky se na hranicích nezastavují.

Zajímavý je i kontrast, který nabídly tytéž srpnové týdny. Zatímco v Německu se vede spor o to, kolik dat smí stát vzít, na Slovensku stát vlastní data plošně rozdal: zpřístupnění sbírky listin obchodního rejstříku odkrylo osobní údaje podnikatelů, a mezi nimi i údaje ředitele SIS Pavola Gašpara a šéfky úřadu, který má ochranu údajů na starosti. SME ↗

Přečtěte si také: O čem píše Slovensko: Blanár jednal s ruským ministrem

Limity tohoto pohledu

Toto je zatím vládní návrh, ne platný zákon. Schválit ho musí Bundestag, Spolková rada může vyvolat dohodovací řízení, její souhlas však potřeba není — text se tedy ještě může měnit a některé sporné části nemusí přežít. ZDF ↗

I zdroje tohoto textu mají své úhly. Netzpolitik.org a Reportéři bez hranic čtou návrh optikou svobody tisku, což je legitimní, ale je to advokacie, ne neutrální analýza. Beck-aktuell a Legal Tribune Online jsou odborná právnická média — přesná, ale ne kritická. A text ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, z něhož pochází detail o kamerách v autech, je dvouminutový komentář z rubriky Technika a motor, ne reportáž.

Tvrzení, že německé služby patřily k nejvíce omezeným v Evropě, je hodnocení jednoho analytika, ne změřené srovnání. A na otázku, jak bude Nezávislá kontrolní rada personálně obsazena a zda předběžnou kontrolu všech nejintenzivnějších oprávnění vůbec stihne, zatím neodpovídá žádný z citovaných zdrojů.

Co sleduje hotinfo