Operace nemá kdo udělat. Pod tlakem Trumpa končí kubánský lékařský program v osmi zemích

Sedmdesátitrojletá Novlyn Ebanksová v jamajském Kingstonu čekala na bezplatnou oční operaci v nemocnici St Joseph's Mercy. Oddělení oftalmologie tam dlouhá léta zajišťoval převážně kubánský tým. V březnu se to skončilo. Jamajka po téměř 30 letech jednostranně ukončila dohodu s Havanou a Ebanksová má nyní na výběr: zaplatit za zákrok kolem 350 tisíc jamajských dolarů (přes 2 tisíce eur) v soukromé klinice, nebo čekat. The Guardian ↗

Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 už osm států Latinské Ameriky a Karibiku pod tlakem Washingtonu kubánský lékařský program ukončilo nebo začalo postupně ukončovat — Jamajka, Guatemala, Guyana, Honduras, Svatý Vincent a Grenadíny, Bahamy, Antigua a Barbuda a Paraguay. Pouze mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová zatím odolala. Brání přibližně 3 tisíce lékařů, kteří v Mexiku pracují převážně ve vidieckých regionech. The Guardian ↗

Pro Havanu, která čelí americké ropné blokádě a eskalující rétorici Washingtonu, nejde o symbolický úder. Program za posledních šest desetiletí poslal přes 600 tisíc zdravotníků do 160 zemí a podle odhadů přinesl Kubě ročně přibližně 5 miliard dolarů — patřil k máloterým zdrojům tvrdé měny, které ostrov ještě měl.

Osm zemí, jedna páka

Jádrem amerického argumentu je, že program je „nucená práce" a „otroctví 21. století": Kuba si z mezd lékařů v zahraničí ponechává odhadem kolem 80 procent. Spojené státy vyvíjejí tlak adresně — ruší víza těm vládním úředníkům partnerských zemí a jejich rodinným příslušníkům, kteří mají s programem jakoukoli vazbu. The Guardian ↗

Pro Jamajku to byla dohoda stará 30 let. V názoru pro Al Jazeeru kulturní antropolog Jafari S. Allen shrnul, že kubánští medici za toto období ošetřili na ostrově přes 8 milionů pacientů a vykonali více než 74 tisíc operací. Al Jazeera ↗

V Guatemale vláda hovoří o „postupném stažení" přibližně 400 kubánských lékařů do konce roku. Neziskové organizace jako Emergency Project upozorňují, že mezeru nejdéle pocítí domorodé komunity v odlehlých regionech — právě tam, kde kubánští lékaři sloužili. „Nedostali jsme dost času připravit alternativu. Stalo se to náhle a v těchto komunitách to vytvořilo krizi," řekl Damion Gordon, lektor jamajské University of the West Indies, který se programu věnuje. The Guardian ↗

Jamajský ministr zdravotnictví Christopher Tufton připouští, že odchod kubánských lékařů zanechal „mezery, které se dají zaplnit těžko, zejména v oftalmologii a onkologii, kde nemáme domácích specialistů". Prodlužuje proto služby domácích lékařů a chystá kampaň, aby se do země vrátili jamajští medici pracující v zahraničí. The Guardian ↗

Osamělý odpor Mexika

Mexická prezidentka argumentuje pragmaticky: kubánští lékaři působí v odlehlých vidieckých regionech země. „Jsou nám velkou pomocí tam, kde chybí personál," opakuje. The Guardian ↗

Helen Yaffeová, lektorka latinskoamerických studií na University of Glasgow, tvrdí, že americké obvinění z porušování lidských práv je „zámienka" a „úplný nesmysl". Připomíná, že USA zemím, které program zruší, nabízejí „podporu na modernizaci infrastruktury", ale neposílají náhradní lékaře ani neinvestují do přípravy domácích. The Guardian ↗

Mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí pro Guardian odpověděl písemně: „Odsuzujeme nucenou práci a obchodování s lidmi, která se odehrávají v exportním pracovním programu kubánského režimu, zejména v zahraničních lékařských misích. Vyzýváme ostatní země, aby s kubánskými lékaři zacházely jako s jednotlivci, ne jako s zbožím, které režim obchoduje." Kubánská vláda na žádosti o vyjádření nereagovala. The Guardian ↗

Šedesát let za hranicemi ostrova

Program začal v roce 1960, kdy Kuba poslala lékařskou brigádu do Chile po ničivém zemětřesení. Odvtedy se stal jedním ze symbolů kubánské zahraniční politiky. V názoru pro Al Jazeeru připomněl Allen, že v sedmdesátých letech kubánští lékaři a vojáci v Angole pomáhali osvobozeneckým hnutím proti jihoafrické apartheidu. Nelson Mandela jednu z prvních zahraničních cest po propuštění z vězení v roce 1991 směřoval do Havany za Fidelem Castrem — Castra v Africe vnímali jako spojence, když to pro nikoho na Západě nebylo „bezpečné ani výhodné", napsal Allen. Al Jazeera ↗

V roce 2014 vyslala Kuba více než 300 lékařů a zdravotnických sester do Libérie během epidemie eboly — byl to největší příspěvek od jediné země během té krize, přestože sám ostrov byl v té době pod přísným americkým embargem. Al Jazeera ↗

Od roku 2004 se pro Kubu stala finančně nejdůležitější misí Venezuela — model „lékaři za ropu". Na vrcholu tam pracovalo téměř 30 tisíc kubánských zdravotníků. Po lednovém americkém zásahu ve Venezuele a pádu MaduRova režimu se mise začala zmenšovat, ale podle odhadů Guardianu tam stále zůstává přes 10 tisíc lékařů. The Guardian ↗

V Brazílii fungoval program „Mais Médicos" od roku 2013 a v zemi působilo až 11 tisíc kubánských zdravotníků. Skončil se po nástupu Jaira Bolsonara, tehdejšího spojence Trumpa, který ho v roce 2018 napadl a Havana misi stáhla. Aktuálně má Kuba odhadem přes 20 tisíc lékařů v přibližně 50 zemích s rozsahem specializací od porodnictví po onkologii. The Guardian ↗

„Není to otrocká práce"

John Kirk, profesor latinskoamerických studií na kanadské Dalhousie University, který se programem dlouhodobě zabývá, hovoří, že vedl rozhovory s 270 kubánskými lékaři, sestrami a techniky. „Nikdo z nich neřekl, že byl nucen," tvrdí. Zprávy Organizace spojených národů a Meziamerické komise pro lidská práva však shromáždily svědectví bývalých účastníků o nátlaku a označily program za „moderní formu otroctví". The Guardian ↗

Čtyřiačtyřicetiletá Yanili Magdariaga Menéndezová strávila v rámci programu pět let ve Venezuele. „Není to otrocká práce," říká pro Guardian. Připouští, že podíl, který si Havana ponechává, jí nepřijde „zcela férový", ale ví, že právě z něho státu platí bezplatné vzdělávání a zdravotnictví na ostrově. Na Kubě si vydělala kolem 40 dolarů měsíčně. Ve Venezuele jí po srážkách zbývalo asi 1 000 dolarů měsíčně. „Přidala jsem se do programu proto, že jsem si uvědomila, že na Kubě nedokážu rodině dát to, co bych chtěla," říká. The Guardian ↗

Zdravotnictví jako tlak na Havanu

Program „lékaři za ropu" byl pro Havanu zdrojem tvrdé měny i diplomatické legitimity. Tlak Bílého domu přichází v čase, kdy Trump 1. května podepsal nové sankce zaměřené na lidi v energetice, obraně a těžbě, které kubánský ministr zahraničních věcí Bruno Rodríguez odmítl jako „hromadný trest". The Guardian ↗

Mexická prezidentka Sheinbaumová, španělský premiér Pedro Sánchez a brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se 18. dubna setkali v Barceloně a v společném prohlášení vyzvali na „upřímný a úctivý dialog" o „závažné humanitární krizi" na Kubě. Bez přímého pojmenování Spojených států apelovali na „respektování územní celistvosti, svrchovanosti a mírumilovného řešení sporů". Lékařský program byl jednou z mála oblastí, kde si Havana ještě držela diplomatickou váhu i příjem tvrdé měny — sankce brání obchodu, ropná blokáda dusí ekonomiku. Al Jazeera ↗

Přečtěte si také: USA Today: Pentagon rozšířil plánování scénářů pro Kubu, Havana hovoří o hrozbě invaze

Co sleduje hotinfo