Razie u lídra berlínské SPD jedenáct dní před volbami. Vyšetřuje ho prokuratura ze spolkové země, kde vládne jeho vlastní strana

Prokuratura v Hannoveru ve středu prohledala byt Steffena Kracha, lídra berlínské SPD a jejího kandidáta na primátora, jedenáct dní před volbami do berlínského zemského sněmu. Vyšetřuje podezření z úplatkářství při prodeji pozemku bývalé nemocnice, o kterém Krach rozhodoval jako šéf regionu Hannover. Podrobnosti podezření pocházejí z novinářských zdrojů, prokuratura sama potvrdila jen to, že řízení běží a že prohlídky proběhly. Platí presumpce neviny, obžaloba podána nebyla a strana tvrzení odmítá.

Jeden detail přitom mění obraz, na který je středoevropský čtenář zvyklý. Prokuratura, která vede toto řízení, sídlí v Dolním Sasku, tedy ve spolkové zemi, kde vládne SPD a kde resort spravedlnosti řídí sociální demokratka. Obvyklý rámec, v němž se za stíháním politika hledá jeho soupeř, tu tedy nesedí. Politický zásah není doložen a doložen není ani opak.

Co vyšetřovatelé hledali

Prohlídky se ve středu týkaly tří objektů. Prvním byl Krachův byt v berlínském Schönebergu, druhým zemská centrála berlínské SPD ve Weddingu, třetí byl v Hannoveru. Zdroje se v jeho popisu liší, Tagesspiegel hovoří o Krachově bývalém úředním sídle, taz o zemské centrále strany. Tagesspiegel ↗

Podstatou podezření je podle obou deníků prodej pozemku po nemocnici v obci Lehrte. Krachova regionální správa před třemi lety rozhodla, že starou nemocnici do roku 2030 zavře a nahradí ji moderním zdravotnickým centrem. Krach jako předseda dozorčí rady komunální sítě deseti klinik tehdy veřejně řekl, který koncept považuje za lepší. Vyšetřovatelé prověřují, zda od tohoto uchazeče dostal dar, přičemž není jasné, zda měl směřovat jemu osobně, nebo regionální organizaci SPD. taz ↗

Kauza má neobvyklou vlastnost. Uchazeč, za kterého se Krach postavil, zakázku nakonec nedostal. Podle deníku Hannoversche Allgemeine Zeitung jde o společnost G&W Vermögensverwaltung, v jejíchž prostorách vyšetřovatelé prováděli prohlídku už v květnu letošního roku, rovněž kvůli podezření z korupce. Süddeutsche Zeitung ↗

Sám Krach odpoledne řekl veřejnoprávní rbb, že o vyšetřování ví od středečního rána, ale nezná podrobnosti. „Nemám co skrývat," prohlásil a dodal, že chce absolutní transparentnost. Mluvčí berlínské SPD Matthias Kuder tvrzení odmítl a ohlásil plnou spolupráci s úřady. Prokuratura se k obsahu řízení z taktických důvodů nevyjádřila. Tagesschau ↗

Proč je načasování v Německu citlivá otázka

Německé prokuratury nejsou nezávislé v tom smyslu, na jaký jsme zvyklí. Podle paragrafů 146 a 147 zákona o soudní soustavě mají zemští ministři spravedlnosti vůči nim právo dávat pokyny, takzvané Weisungsrecht, a o významných řízeních bývají informováni. Z existence této pravomoci ale nevyplývá, že ji někdo v Krachově věci použil, ani že ministryně o termínu zásahu předem věděla. Legal Tribune Online ↗

Že zásah přišel v nevhodné době, napsal rovnou v titulku levicový deník taz. Přesné volební moratorium ale německé právo nezná, prokurátory váží pouze pravidla proporcionality a ohledu na to, aby vyšetřováním zbytečně nepoškodili dobré jméno. Prohlídku obydlí navíc zpravidla nařizuje soudce, nikoli prokuratura, která tak může učinit jen při nebezpečí z prodlení. Rozhodnutí tedy není čistě v rukou žalobce.

Precedens je přesto nápadně blízký. Přesně před pěti lety, 9. září 2021, zasáhla prokuratura v Osnabrücku na spolkových ministerstvech financí a spravedlnosti krátce před volbami do Bundestagu, ačkoli soudní příkazy měla k dispozici už několik týdnů. Vyšetřování přitom nesměřovalo proti tehdejšímu ministru financí a kandidátovi na kancléře Olafu Scholzovi, ale proti nejmenovaným odpovědným pracovníkům celní jednotky FIU pro boj proti praní špinavých peněz. Sporné bylo načasování a způsob, jakým o zásahu prokuratura informovala veřejnost. Osnabrück leží ve stejném Dolním Sasku, ale resort spravedlnosti tam tehdy vedla CDU. Tagesspiegel ↗

Dohru měla věc až po volbách. Zemský soud v Osnabrücku v únoru 2022 zrušil příkaz týkající se ministerstva spravedlnosti jako nepřiměřený a správní soud v červnu téhož roku označil konkrétní mediální vyjádření prokuratury za protiprávní. Na ministerstvu spravedlnosti přitom prohlídka reálně ani neproběhla, dokumenty úřad vydal dobrovolně, a právě opačný dojem patřil k tomu, co soud prokuratuře vytkl. Ani jedno z těchto rozhodnutí nedokazuje politickou objednávku, hovoří o proporcionalitě a o komunikaci. taz ↗

Do jaké situace razie přišla

Berlínská SPD je v průzkumech na pátém místě za Levicí, CDU, AfD i Zelenými, jednotlivé agentury jí naposledy dávaly 11 až 15 procent. V roce 2023 měla 18,4 procenta, což byl do té doby její nejhorší berlínský výsledek. Krach měl být jako tvář zvenčí tím, kdo pád zastaví. Letos převzal i spolupředsednictví zemské organizace a den před razií se ohlásilo, že s ním v kampani příští pondělí vystoupí ministr obrany Boris Pistorius. Spiegel ↗

O první místo SPD podle průzkumů nehraje, i malý posun její podpory však může rozhodnout o tom, jaká koalice v Berlíně vznikne. Sestavení zemské vlády bez sociálních demokratů si komentátoři včetně rakouského Der Standard představují těžko, takže poškozený kandidát je téma i pro strany, které s ním budou muset jednat. Der Standard ↗

Ze Slovenska to vypadá přesně naopak

Slovensko má vlastní verzi otázky, jak se má justice chovat k politikovi v kampani, jen je postavená obráceně. Zatímco v Berlíně je sporné, zda prokuratura neměla počkat, v Košicích se procesní kroky dělají, ale to podstatné, tedy rozhodnutí soudu o obžalobě, nepadlo ani po roce.

Prokurátor podal obžalobu v kauze Valentín na pět osob a dvě firmy v polovině července 2025. Věc se týká předražených nákupů bezkontaktních teploměrů a čtyř sypačů pro krajské cestáře, se škodou přesahující 550 tisíc eur, a obvinění padla po policejní akci Valentín v únoru 2023. Soud dosud nerozhodl, zda obžalobu přijme a nařídí hlavní líčení. Korzár ↗

Doložené procesní překážky jsou dvě a obě se týkají podjatosti. Zákonná soudkyně a poté prakticky všichni trestní soudci košického městského i krajského soudu podali námitky, protože jeden ze spoluobviněných je bratrem košického krajského soudce. Nejvyšší soud proto v lednu letošního roku věc přidělil Okresnímu soudu Námestovo. Ten 27. srpna vydal na Rastislava Trnku příkaz k zatčení, protože se mu ani přes policii nepodařilo doručit obžalobu. Trnka se 3. září dostavil dobrovolně, obžalobu si převzal a příkaz byl týž den zrušen. Aktuality.sk ↗

Trnka je přitom obviněný, nikoli obžalovaný, ačkoli ho oponenti za obžalovaného označují. Obžaloba u soudu leží, ale hlavní líčení nařízeno nebylo, a teprve tím se z obviněného stává obžalovaný. Post obhajuje jako nezávislý kandidát a spojené komunální a župní volby jsou 24. října. Den před berlínskou razií ohlásil kampaň bez osobních útoků s tím, že o výsledku mají rozhodnout řešení pro kraj, nikoli uměle vyráběné konflikty. Pravda ↗

Přečtěte si také: O osm župních křesel se uchází 56 kandidátů. Prešovský kraj má jedenáct, Trenčínský čtyři

Dva případy tedy nejsou stejná situace a nemá smysl tvářit se, že ano. V Berlíně přišel procesní krok tak blízko k volbám, že se o jeho načasování mluví. V Košicích obžaloba u soudu leží déle než rok a k 24. říjnu zřejmě nebude rozhodnuto, zda se věc dostane na hlavní líčení. Volič tak jde k urnám s věcí, která se ani neuzavřela, ani neotevřela.

Limity tohoto pohledu

O obsahu německého spisu nevíme téměř nic a prokuratura se k němu odmítla vyjádřit. Vše, co je o podezření známo, pochází z novinářských zdrojů v bezpečnostních kruzích, zejména od Tagesspiegelu a deníku Hannoversche Allgemeine Zeitung. Je tedy možné, že razie je běžný procesní krok navazující na květnové prohlídky u druhé strany případu, a nikoli samostatně načasovaná událost.

Stranická příslušnost ministryně sama o sobě nedokazuje ani nevyvrací nic. Politický zásah v této věci doložen není a doloženo není ani to, že by ho někdo vyloučil. Kdo z toho vyvozuje cokoli dalšího, dělá to bez podkladu.

Srovnání se Slovenskem má také hranici. Německé prokuratury jsou vázané pokyny ministra, slovenská prokuratura tento nástroj nemá a spor se tu vede o něčem jiném, o veřejném tlaku a o rychlosti soudů. Společná je otázka, kterou si volič klade, nikoli instituce, které na ni odpovídají.

Co sleduje hotinfo