Švédsko si pronajalo vězeňské cely v Estonsku. U švédského vězně nesmí dozorce nosit paralyzér, u estonského může

V těchto dnech mají do estonského Tartu dorazit první vězni ze Švédska. Stockholm si tam pronajal 400 cel pro až 600 odsouzených a zaplatí za to nejméně 30,6 milionu eur ročně. Švédské deníky však tento týden neřešily peníze, ale maličkost, která přesně ukazuje, co se s vězněm stane při překročení hranice: estonský dozorce u estonského vězně elektrický paralyzér nosí, u švédského ho podle dohodnutých pravidel nosit nesmí.

Co viděly švédské redakce

Agenturní reportáž, kterou v sobotu přinesly Svenska Dagbladet i Aftonbladet, nedržel pohromadě rozpočet, ale seznam výjimek. Dozorci přidělení ke švédským vězňům nesmějí nosit elektrické paralyzéry, ačkoli u estonských vězňů je nosit mohou. Svenska Dagbladet ↗

Seznam pokračuje. Švédští vězni v Tartu nebudou za elektřinu platit, zatímco estonští si ji platí. V noci jim nebude svítit povinné světlo v cele. Telefonovat domů budou za švédské vnitrostátní sazby a v cele dostanou tablet na videohovory. Rodinné návštěvy jim mohou trvat i několik dní. Estonští vězni nic z toho nemají. Vedoucí projektu tartuské věznice Konstantin Nikiforov agentuře TT řekl, že bezpečnost tím neutrpí: „V žádné situaci neohrozíme bezpečnost a pokud to bude potřeba, máme na to zdroje." Aftonbladet ↗

Druhá reportáž týchž redakcí šla do ulic Tartu a našla tam podráždění. „Nechceme je tady, lidé jsou naštvaní. Řešte si své problémy sami," vzkázal Švédům muž u benzinové pumpy. Průzkum Institutu sociálních studií Tartuské univerzity z června říká, že 54 procent Estonců je proti a 48 procent by chtělo, aby dohodu příští vláda zrušila. Politička opoziční Isamaa Sandra Laurová vyzvala Švédsko, ať se „postará o vlastní smetí", a lídr téže strany Urmas Reinsalu slíbil, že smlouvu po volbách vypoví. Výpovědní lhůta je dvanáct měsíců. Svenska Dagbladet ↗

Pronájem cel není nový. Nové je, čí právo platí

Zde je třeba opravit rozšířený dojem, že jde o první pronájem vězeňské kapacity v Evropě. Není. Belgie si v nizozemském Tilburgu pronajímala 680 cel v letech 2010 až 2016 a platila za ně asi 40 milionů eur ročně. Norsko mělo v nizozemském Norgerhavenu 242 cel mezi lety 2015 a 2018. Oba pokusy skončily. Euronews ↗

Rozdíl je v právu. Norgerhaven byl formálně pobočkou norské věznice Ullersmo a norské tresty se tam vykonávaly podle norského práva — vězeň si tedy nesl režim domovské země. V Tartu je to naopak: švédští vězni podléhají estonskému právu, nesmějí do města a před propuštěním se vracejí do Švédska. ERR ↗

Právě odtud vyrůstá otázka paralyzérů. Je-li základem estonský režim výkonu trestu, estonský dozorce by paralyzér nosit mohl — a to, že u Švédů nesmí, nevyplývá ze zákona, ale z dohodnuté výjimky v memorandu, které 5. srpna podepsali Liisa Pakosta a generální ředitel švédské vězeňské služby Kriminalvården Rikard Jermsten. Vězeň si tedy nenese svůj právní režim, ale balík vyjednaných úlev. To je pro budoucí smlouvy odlišný precedens než Tilburg i Norgerhaven. ERR ↗

Estonsko přitom neprodává komukoli. Když britské strany navrhly pronajmout si estonské cely, Pakosta odpověděla BBC Thatcherovými slovy: „Ne. Ne. Ne." BBC News ↗

Proč cely řeší nikotin

Nikotinová položka není rozmar. V estonských věznicích platí od října 2017 úplný zákaz kouření a tři vězni ho napadli ve Štrasburku. Komora Evropského soudu pro lidská práva jim 4. listopadu 2025 poměrem 4 : 3 dala za pravdu: rozhodování o vlastním zdraví je projev osobní autonomie a ta je tím důležitější, čím více je člověk jinak omezen. Estonsko se odvolalo k velkému senátu. ERR ↗

Přečtěte si také: Estonsko zakázalo vězňům kouřit. Porušilo tak jejich práva, rozhodli ve Štrasburku

K pravomocnému verdiktu však případ nikdy nedospěl. Velký senát ho 30. června 2026 vyškrtl ze seznamu: jeden ze stěžovatelů mezitím zemřel a jeho dědicové o pokračování neprojevili zájem, další dva dávno propuštěné soud nedokázal zastihnout, protože jediné adresy, které měl, byly vězeňské. Listopadový nález o porušení článku 8 tak nikdy nenabyl právní moci a žádné odškodné se nevyplatilo. Estonský zákaz přežil na procesní technikálii, ne na argumentu. European Prison Litigation Network ↗

Cigarety i běžný švédský snus zůstávají v Tartu zakázané. Po dlouhém vyjednávání si však švédští vězni budou moci kupovat sáčky se syntetickým nikotinem — a stejnou výjimku Estonsko podle ERR rozšíří na vlastní vězně nejpozději do 30. listopadu. Co si domácí vězni nevysoudili, přišlo s platícím zákazníkem.

Co z toho slovenská média nezachytila

Slovenská média dohodu zachytila, ale jen jednou. Když ji estonský parlament v červnu ratifikoval, agenturní zprávu převzala. TERAZ.sk ↗

Přečtěte si také: Estonský parlament schválil dohodu o vězních se Švédskem

Od té doby však ticho. Srpnové memorandum, spor o paralyzéry, nerovnost mezi domácím a platícím vězněm ani estonský odpor v našem zpravodajství nejsou — a chybí i spojení s tím, o čem se psalo minulý týden. Redakce zachytily, že švédský parlament snížil věk trestní odpovědnosti na 14 let u závažných trestných činů, v reakci na násilí kriminálních sítí. Aktuality.sk ↗

To je příčina. Důsledek — že táž země zároveň vyváží vězně do Pobaltí, protože jejím věznicím dochází místo — už v tom obrazu chybí. Obsazenost švédských věznic sice loni klesla na 96 procent, ale jen proto, že Kriminalvården přidala místa rychleji, než přibývali vězni. Po odečtení nouzových míst dosáhla 146 procent. Sveriges riksdag ↗

A právě tam je slovenský háček, jen obráceně, než by se čekalo. Slovensko není kandidát na zákazníka. Podle Rady Evropy tam míra věznění za rok klesla o 16 procent, což je jeden z největších poklesů v Evropě. SME ↗

Slovenské věznice jsou naplněny zhruba na 70 procent, počet vězňů spadl z téměř 9 700 na začátku roku 2024 pod hranici 8 200 a plánovaná věznice v Rimavské Sobotě pro 832 odsouzených je při klesajících počtech čím dál nepravděpodobnější. Pravda ↗

Estonsko bylo před dvěma lety ve stejné pozici — prázdné cely, klesající kriminalita, tlak na rozpočet — a proměnilo ji v příjem nejméně 30,6 milionu eur ročně. Otázka, kterou si na Slovensku zatím nikdo nepoložil, tedy nezní „kam dáme vězně", ale „pronajali bychom cely, a za jakých podmínek".

Limity tohoto pohledu

Švédské deníky píší pro švédského čtenáře a jejich zájem je obrácený dovnitř: zda Švéd v cizině dostane švédský standard. Estonský pohled — že domácí vězeň sedí v horších podmínkách než platící cizinec v téže budově — se v nich objevuje jen jako barvitý detail z ulice.

Ani jedna z redakcí nepíše o tom, co tento model dělá s návratem vězně do života. Výkonný tajemník protimučitelského výboru Rady Evropy Hugh Chetwynd v agenturní reportáži říká, že dosavadní zkušenosti s pronájmem věznic byly negativní a že taková opatření problém vyvážejí, neřeší ho. Ve Francii, kde Emmanuel Macron řekl, že v tomto tématu neexistují tabu, odboráři namítají právě vzdálenost od rodin a od trhu práce, kam se má vězeň vrátit. El País ↗

Je třeba dodat, že detail o paralyzérech i citáty z ulic Tartu pocházejí z jedné agenturní reportáže TT, kterou převzaly obě švédské redakce. Nejde tedy o dva nezávislé zdroje, ale o jeden text ve dvou novinách.

Co sleduje hotinfo