Finsko chce rašeliništi zpomalit ruské tanky. Mokřad může být podstatně levnější než betonový příkop, píše Le Monde

Společná pracovní skupina finského ministerstva životního prostředí a ministerstva obrany odhadla, že obnova nejméně 180 tisíc hektarů rašelinišť na východě a severu země by měla i obranný přínos. Francouzský Le Monde tento posun pojmenoval jako „obranný rewilding". Pro středoevropského čtenáře je na tom zajímavější něco jiného než tanky: tu stejnou obnovu přírody, kterou finská pracovní skupina navrhuje číst i jako prvek bezpečnosti, řeší Slovensko jako koaliční spor — a Brusel na ni čeká do 1. září.

Co říká Le Monde a finská pracovní skupina

Le Monde popisuje finský obrat jako příklon k „obrannému rewildingu". Severská země podle deníku identifikovala 180 tisíc hektarů mokřadů, jejichž obnova by prospěla klimatu, biodiverzitě i obraně zároveň. Le Monde ↗

Za tvrzením je konkrétní dokument. Pracovní skupina, kterou vedla generální ředitelka finského ministerstva životního prostředí Tarja Haaranen, zveřejnila 15. června 2026 zprávu o synergiích mezi obnovou přírody a národní obranou. Rašeliniště, kde by obnova pomohla i obraně, odhaduje na nejméně 180 tisíc hektarů na východě a severu Finska. Doporučuje začít na státních pozemcích, na soukromých postupovat dobrovolně a peníze hledat z eurofondů i od soukromých investorů. Jde o doporučení, nikoli o schválený program — rezorty mají o dalším postupu pokračovat v jednáních. Ministerstvo životního prostředí Finska ↗

Ministerka klimatu a životního prostředí Sari Multala k tomu řekla, že obnova přírody prospívá i národní obraně a že „soukromí aktéři již projevili zájem financovat obnovu přírody, která přispívá k národní obraně". Ministr obrany Antti Häkkänen dodal, že na této spolupráci získává finská příroda i finská obrana. Nordic Defence Sector ↗

Proč může být mokřad levnější než beton

Vojenská logika je jednoduchá. Podle magazínu Yale Environment 360, který se odvolává na běloruskou publikaci z roku 2016, unese mokré rašeliniště přibližně o 75 procent menší zátěž vojenských vozidel než odvodněné. Obrněná technika se do něj zabořuje a postup se zužuje do předvídatelných koridorů, které se brání snadněji. Yale Environment 360 ↗

Rozhoduje však cena. Podle studie, kterou 7. dubna 2026 online publikoval RUSI Journal, vyjde obranný pás z obnoveného mokřadu na 90 tisíc až 540 tisíc liber za kilometr, zatímco betonový protitankový příkop stojí jeden až tři miliony liber za kilometr. Sam Jelliman z University of East London to shrnul tak, že pokud se dá tímto způsobem levněji posílit odolnost hranic, byl by to přínos. Studie uvádí, že obnovená vlhká rašeliniště mohou být neprůjezdná i pro lehkou obrněnou techniku. Defense News ↗

Rašeliniště původně pokrývala 10,4 milionu hektarů země, z toho asi 4,7 milionu hektarů bylo odvodněno, převážně pro lesnictví. Identifikovaných 180 tisíc hektarů je více než sedminásobek plochy, kterou Metsähallitus uvádí jako obnovenou v chráněných územích v letech 1989 až 2018. Metsähallitus ↗

Finsko v tom není samo. Polsko zařadilo obnovu rašelinišť, bažin a mokřadů do zelené větve programu Tarcza Wschód a na projekty v operačně klíčových oblastech plánuje asi 120 milionů zlotých. MILMAG ↗

Co v našem pokrytí chybí — a co má termín 1. září

V našem RSS archivu jsme k 6. srpnu nenašli slovenské ani české pokrytí obranného rozměru obnovy rašelinišť. Slovo rašeliniště se v něm pojí s lázeňskou léčbou a na letní ochlazování krajiny.

Přitom domácí termín je velmi blízko. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 o obnově přírody se uplatňuje od srpna 2024 a členské státy musí Komisi předložit návrh národního plánu obnovy do 1. září 2026, tedy za necelý měsíc. U odvodněných zemědělských rašelinišť vyžaduje opatření na 30 procentech ploch do roku 2030, na 40 procentech do roku 2040 a na 50 procentech do roku 2050, přičemž část z nich má být i znovu zavodněna. EUR-Lex ↗

Finský případ zároveň otevírá právní kontrast. Totéž nařízení umožňuje členským státům vyjmout z obnovy plochy využívané na obranu a národní bezpečnost, pokud by opatření byla neslučitelná s jejich dalším vojenským využitím. Evropské právo tedy počítá i s tím, že se obnova a vojenské využití území dostanou do konfliktu. Finská pracovní skupina tvrdí, že v tomto případě může jít o stejné opatření. EUR-Lex ↗

Na Slovensku se debata ubírá opačným směrem. Zonace národních parků jsou předmětem koaličního sporu a podle deníku SME Evropská komise v prvním srpnovém týdnu 2026 uvedla, že obavy kolem vládních usnesení posuzuje a se Slovenskem o nich aktivně komunikuje. SME ↗

Limity tohoto pohledu

Le Monde patří k liberálnímu středu a téma rámcuje jako příklad spojení klimatické politiky a bezpečnosti. Otázce, co se stane, když se tyto dva cíle rozejdou, se nevěnuje.

I samotná finská zpráva je doporučením, nikoli rozhodnutím. Těch 180 tisíc hektarů je identifikovaná plocha, nikoli schválený projekt, a dokument neuvádí ani rozpočet, ani harmonogram.

Porovnání měřítka má limit. Finsko má řádově více rašelinišť a s Ruskem 1 340 kilometrů hranice, nejdelší ze zemí Evropské unie, zatímco slovenských 352 hektarů je plocha jednoho projektu obnovy karpatských rašelinišť na 12 lokalitách, nikoli národní strop ambice. Přenosný tedy není hektar, přenosný je rámec: zda se obnova přírody účtuje jako náklad, nebo jako infrastruktura. Státní ochrana přírody SR ↗

Výhrady zaznívají i v regionu. Biologové z Polské akademie věd upozorňují, že militarizace pohraničního území má vlastní rizika a že představa, podle které obraně pomáhá úplná viditelnost terénu, je chybná. Yale Environment 360 ↗

Přečtěte si také: Dron s výbušninou stál u ukrajinských Antonovů v Lipsku. Účinná obrana Německu podle Financial Times chybí

Co sleduje hotinfo

Zda Slovensko předá Evropské komisi návrh národního plánu obnovy přírody do 1. září 2026 a co v něm bude o rašeliništích.

Jak dopadne posuzování vládních usnesení k zonacím národních parků v Evropské komisi.

Zda finské rezorty po dalších jednáních vyčlení na obnovu rašelinišť s obranným přínosem konkrétní peníze a termíny.

Zda Polsko zveřejní výsledky prvních projektů zelené větve programu Tarcza Wschód.