Hlasování a co novela mění
Poslanci odhlasovali novelu zákona o jaderné energii z roku 1987, který do té doby zakazoval dovoz, výrobu, držení i detonaci jaderných výbušnin na finském území. Po změně bude možné jaderné zbraně „dovézt, přepravit, dodat nebo držet“, pokud si to vyžádá obrana země. Původní zákon vznikl ještě v éře studené války, kdy Finsko balancovalo mezi Východem a Západem. Yle ↗Návrh předložil ministr obrany Antti Häkkänen. Argumentoval, že novela „posiluje obranu Finska a umožňuje plné využití jaderného odstrašení NATO jako ochrany pro Finsko“. Trestní zákon přitom nadále kriminalizuje nabytí, výrobu, vývoj či detonaci jaderného zařízení; výjimky se týkají dovozu, přepravy, dodání nebo držení v kontextu obrany Finska, kolektivní obrany NATO nebo obranné spolupráce. Euronews ↗
Proč teď
Finsko vstoupilo do NATO v dubnu 2023 jako přímá reakce na ruskou invazi na Ukrajinu a opustilo desítky let vojenské nealiančnosti. S členstvím — a s přibližně 1 340 kilometrů dlouhou hranicí s Ruskem — přišla i otázka, zda zákony z dob nealiančnosti odpovídají nové bezpečnostní realitě. Pro východní křídlo NATO, kam patří i Slovensko, pobaltské státy či Polsko, je finský krok signálem, jak daleko je hraniční země ochotna zajít při integraci do odstrašující architektury aliance. Defense News ↗Finsko tím volí tvrdší právní změnu než jeho sousedé. Švédsko, Dánsko a Norsko mají podle Defense News jen mírové politické závazky, že jaderné zbraně na svém území nechtějí; srovnatelný zákonný zákaz, jaký Finsko právě odstranilo, neměly. Defense News ↗
Znamená to jádro na finském území?
Ne — alespoň ne podle finské vlády. V oficiálním stanovisku k návrhu se píše, že „novela neznamená, že by se Finsko snažilo mít na svém území jaderné zbraně“ a že „Finsko o to neusiluje, ani NATO to neplánuje“. Finská vláda ↗Prezident Alexander Stubb už v březnu zdůraznil, že země v době míru jaderné zbraně nepotřebuje a že novela pouze slaďuje zákon s odstrašující politikou NATO. Změna tedy vytváří právní možnost, ne reálné rozmístění. APA ↗
Rozmístění jaderných zbraní nepodporuje ani většina finské veřejnosti: podle květnového průzkumu YouGov pro organizaci ICAN je pro něj jen 18 procent dotázaných, zatímco 58 procent je proti. Kritici z řad odzbrojovacích organizací navíc tvrdí, že změna Finsko spíše ohrožuje. „Finsko ze sebe dělá zjevný terč a snižuje práh pro preventivní úder,“ varovala výkonná ředitelka ICAN Melissa Parkeová. Organizace s odkazem na výzkumníky institutu SIPRI dodává, že Finsko leží jen asi 160 kilometrů od jedné z hlavních ruských základen pro jaderné ponorky. ICAN ↗
Reakce a další kroky
Proti novele hlasovala opozice včetně Sociálních demokratů a Levicového svazu, které ji vnímají jako odklon od finské tradice úplného zákazu. Euronews ↗Moskva rozšiřování NATO a jadernou integraci u svých hranic dlouhodobě odmítá. Už při vstupu Finska a Švédska do aliance v roce 2022 Rusko varovalo, že v reakci posílí své síly u severních hranic a do Pobaltí může rozmístit jaderné zbraně. Al Jazeera ↗
Zákon nyní k nabytí účinnosti potřebuje podpis prezidenta Stubba. Premiér Petteri Orpo zároveň v červnu projevil zájem o francouzské schéma jaderného odstrašení, což naznačuje, že debata o evropském „jaderném deštníku“ se Finska bude týkat i nadále. Euronews ↗
Co sleduje hotinfo
- Zda a kdy zákon podepíše prezident Stubb — poslední formální krok k účinnosti.
- Zda Finsko projeví zájem o mechanismus jaderného sdílení NATO (nuclear sharing, jako Německo, Itálie, Belgie či Nizozemsko); zatím to na stole není.
- Ruská „protiopatření“ u severní hranice (Leningradská oblast, Karélie).
- Zda se k podobnému sladění zákonů přikloní další státy východního křídla.







