Izrael nedá Řecku zdrojový kód svých zbraní. Kdo napíše řídicí software štítu, Tel Aviv nevysvětlil

Řecký ministr národní obrany Nikos Dendias v červenci řekl, že řecká armáda nezíská systém, ke kterému by neměla zdrojový kód, a zvlášť to zdůraznil u velení a řízení. V nedělním vydání deníku Kathimerini ze 6. září dostal šéf Organizace protiraketové obrany izraelského ministerstva obrany Moshe Patel přímou otázku, zda je zdrojový kód součástí smlouvy o Achillově štítu za 3,035 miliardy eur. Odpověděl, že ne, protože zdrojový kód nebyl součástí licence na používání. To Vima ↗

Izraelské ministerstvo obrany od té doby vydalo dvě vysvětlení. Podle toho druhého Řecko nedostane zdrojový kód, na kterém stojí izraelské zbraně, ale řídicí software celého štítu mají s izraelskou podporou napsat řecké firmy a zůstane pod výlučnou řeckou kontrolou. S tím, co tentýž resort oznámil v den podpisu, to však nikdo neuvedl do souladu.

Co přesně řekl ministr v červenci

Dendias to řekl 23. července při představení zbrojních programů resortu, v odpovědi na otázku deníku To Vima. Jeho formulace byla přitom opatrnější než ta, která se později citovala. „Řecké ozbrojené síly nezískávají a nezískají systém, s výjimkou úplně specifických případů, které v tuto chvíli neznám, ale v této oblasti je třeba si vždy nechat zvláštní výhradu, ke kterému bychom neměli zdrojový kód. Zejména u velení a řízení jde o absolutně klíčový prvek národní existence, ne národní suverenity," řekl ministr. To Vima ↗

Smlouva se podepsala 31. srpna v Tel Avivu, k čemuž přibyla samostatná zakázka za 26 milionů eur na protidronový systém. Izraelské ministerstvo obrany v ten den ve vlastní tiskové zprávě vyjmenovalo, co balík obsahuje, a jedna z položek hovoří o novém národním systému velení a řízení, který zjednotí celou škálu schopností protivzdušné obrany a který vyvine Rafael. Ministerstvo obrany Izraela ↗

Přečtěte si také: Řecko koupí izraelský protiraketový štít za tři miliardy eur. Zapojí do něj i Patrioty, o jejichž střely žádá Ukrajina

Nedělní „ne" a dvě vysvětlení po něm

První vysvětlení přišlo ještě v neděli večer, pár hodin poté, co se rozhovor objevil. Izraelské ministerstvo obrany v něm mluvilo o přenosu know-how a o společném používání softwaru a technologie s řeckými ozbrojenými silami. Otázku to neuzavřelo, protože společné používání softwaru a předání zdrojového kódu nejsou totéž a řecká média si toho hned všimla. Efimerida ton Syntakton ↗

V pondělí se ozvala opozice. Gestor socialistické strany PASOK pro národní obranu Michalis Katrinis připomněl červencový slib i tu větu z izraelské tiskové zprávy o Rafaelu a zeptal se přímo. „Kde je tedy pravda? V oznámeních izraelského ministerstva obrany, nebo ve velkolepých prohlášeních pana Dendiase? Patří zdrojový kód Achillova štítu Řecku?" Jeho strana podle něj podala parlamentní otázku již 1. září a čeká na písemnou odpověď resortu. Efimerida ton Syntakton ↗

Druhé vysvětlení přišlo v úterý 8. září a to už bylo konkrétní. Izrael podle něj poskytne technologie a provozní zkušenosti, aby centrální software velení a řízení vyvinuly řecké firmy. „Řecký zdrojový kód vyvinutý v rámci programu spolu s jakýmikoli jeho úpravami a doplňky zůstane pod výlučnou řeckou kontrolou a bude přizpůsoben řeckým operačním požadavkům," uvádí prohlášení. A na závěr dodává větu, která spor pojmenovává nejjasněji. „Tvrzení, která v uplynulých dnech zazněla o zdrojovém kódu, na kterém stojí operační systémy samotného Izraele, nemají se smlouvou o Achillově štítu nic společného." Protothema ↗ Efimerida ton Syntakton ↗

Co ta prohlášení nezodpověděla

Izrael tedy odděluje dvě věci. Kód, na kterém stojí jeho vlastní zbraně, Řecko nedostane, a to podle Tel Avivu nikdy ani nebylo předmětem smlouvy. Kód velitelského systému má vzniknout nanovo v Řecku a patřit Řecku.

Jenže Patel dostal otázku přímo o Achillově štítu a odpověděl, že zdrojový kód není součástí licence. A tisková zpráva z 31. srpna říká, že velitelské středisko vyvine Rafael. Ani jedno ze dvou vysvětlení neřeklo, jak se tato tvrzení slučují s tím třetím, tedy kdo software reálně píše a co přesně z něj bude řecké. Je možné, že si neodporují a že jde o rozdělení práce mezi hlavního dodavatele a řecké firmy, ale ani jedna strana to zatím nevysvětlila.

Deník To Vima to shrnul tak, že podstatné není, kdo bude formálně vlastnit práva k softwaru. Podstatné je, zda budou řecké ozbrojené síly schopné samostatně měnit kritické funkce štítu, připojovat k němu nové řecké či cizí systémy a provádět potřebné modernizace, aniž by pokaždé závisely na výrobci nebo na izraelské straně. Řecké ministerstvo obrany na to odpovídá jednoznačným ano. Zdroj, který deníku obsah smlouvy potvrdil, ale nechtěl být jmenován, tvrdí, že přístup i možnost změn Řekové mít budou, a to právě u velitelského systému. Text smlouvy zveřejněný není, takže se to bude dát ověřit až v praxi. Systém se má dodávat po částech do června 2029 a jako první má přijít protidronová komponenta. To Vima ↗

Za hranice Řecka se přitom zpráva dostala i bez té druhé poloviny. Bosenský portál Klix.ba ji přinesl s titulkem o skryté kartě Tel Avivu a o tom, že Izrael vzkázal Řecku, že zdrojový kód nedostane. Izraelské vysvětlení o řeckém kódu v tom článku není. Klix.ba ↗

Slovensko koupilo tutéž vrstvu

Pro slovenského čtenáře to není vzdálené řecké téma. Střední vrstva Achillova štítu je systém Barak MX od společnosti Israel Aerospace Industries a přesně ten si objednalo i Slovensko. Izrael prodej oznámil v prosinci 2024, hodnota je přibližně 560 milionů eur a podle agentury Reuters jde o největší obrannou exportní zakázku mezi oběma zeměmi. Robert Kaliňák tehdy mluvil o šesti bateriích v první fázi a o tom, že munici bude moci vyrábět slovenský obranný průmysl. STVR ↗

Velitelskou vrstvu si Slovensko objednalo jinde. V únoru 2025 získala dánská společnost Terma zakázku na software BMD-Flex a na systémovou integraci, která má slovenský Barak MX propojit s protivzdušnou a protiraketovou obranou Severoatlantické aliance. Tentýž software si pro protivzdušnou obranu velmi krátkého dosahu vybrala i dánská armáda. Co si Slovensko dohodlo o přístupu k softwaru samotného Baraku, veřejné není, a integrace do sítě a právo měnit software nejsou tatáž otázka. Defence Industry Europe ↗

To, že je integrace smluvně ošetřená, však neznamená, že je hotová. V květnu letošního roku tvrdil Jaroslav Naď, že baterie rozmístěná na Slovensku nám nepatří a je jen zapůjčená a že systém je vypnutý. Kaliňák odpověděl, že jde o známé informace a že firma vyšla resortu vstříc, aby nedocházelo ke zpoždění, přičemž připustil, že část komponentů naše není. SITA ↗

V téže květnové polemice zaznel technický detail, který se dá přehlédnout. Barak tehdy neměl certifikaci v kolektivní protivzdušné obraně Severoatlantické aliance. Bezpečnostní analytik Vladimír Bednár k tomu pro Rádiožurnál STVR řekl, že bez integrace do centrálního systému obrany vzdušného prostoru aliance v Evropě systém není plně funkční a v podstatě ho nelze nasadit na ochranu slovenského vzdušného prostoru. Zda se od té doby stav změnil, resort obrany veřejně neoznámil. STVR ↗

Řecko i Slovensko tedy stojí před stejnou úlohou, tedy jak připojit koupenou izraelskou zbraň do sítě, kterou si vybere kupující, a ne výrobce. V Aténách se o ní vede veřejný spor. Na Slovensku se o ní veřejně nemluví a známá je zatím jen ta dánská zakázka na integraci.

Limity tohoto pohledu

První omezení je zdrojové. Text smlouvy zveřejněný není a všechna tvrzení o jejím obsahu pocházejí buď z prohlášení dvou ministerstev, která mají zájem na tom, aby dohoda vypadala dobře, nebo od nejmenovaného zdroje jednoho deníku. Tento článek nedokáže říct, která verze je přesná. Umí říct, že veřejně dostupná vyjádření nebyla navzájem uvedena do souladu a že rozdělení práce mezi Rafael a řecké firmy nikdo nevysvětlil.

Druhé omezení je politické. Turecko je nevyslovený adresát celého řeckého štítu a příběh o tom, že si Atény koupily obranu, kterou neovládají, se v Ankaře hodí. To ho nedělá nepravdivým, ale vysvětluje, proč jeho první polovina cestuje rychleji než druhá. Bosenské převzetí výše je toho příkladem.

Třetí omezení se týká opoziční verze sporu. Katrinisova citace Dendiasova červencového výroku je zkrácená a vypadla z ní ministrova vlastní výhrada o specifických případech. Dendias sliboval méně kategoricky, než jak to teď zní z obou stran.

Ilustrační foto: odpal střely systému Davidův prak při zkoušce. Foto Israel Defense Forces Spokesperson's Unit, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.

Co sleduje hotinfo