Volkswagen chce prodat automobilku na obrannou výrobu. Převzít ji má telavivský fond s Dolním Saskem, izraelská zbrojovka bude jen partnerem

Volkswagen se v pondělí dohodl se spolkovou zemí Dolní Sasko a telavivskou investiční společností Aurelius Capital na základních podmínkách prodeje svého závodu v Osnabrücku. Areál, kde se dnes ještě vyrábí kabriolet T-Roc, se má postupně změnit na „kompetenční centrum pro bezpečnostní a obranná řešení" a prvním projektem má být výroba systémů a komponentů protivzdušné obrany společně s izraelským koncernem Rafael, výrobcem Železné kupole. Volkswagen Group ↗

Samotný prodej se zatím nekonal. Strany podepsaly pouze soubor základních bodů a koncern píše, že dokončení transakce podléhá finálním dohodám, souhlasům příslušných orgánů společnosti a regulatornímu přezkoumání. Vše, co dnes o závodu zaznívá, je proto záměr, nikoli stav.

Proč obchod vypadá tak složitě

Původní úvaha byla jednodušší. Podle informací agentur Volkswagen po rozhodnutí ukončit výrobu prověřoval alternativy včetně přímého předání závodu Rafaelu, ale tato varianta padla kvůli námitkám Kataru. Emirát je po rodinách Porsche a Piëch a po Dolním Sasku třetím největším akcionářem koncernu a disponuje sedmnácti procenty hlasovacích práv. n-tv ↗

Čemu přesně se Katar bránil, však zdroje popisují rozdílně, a rozdíl není kosmetický. Německý Handelsblatt v červenci psal, že pro emirát byl nepředstavitelný právě společný podnik nebo jiná forma spolupráce s Rafaelem, přičemž úplné převzetí závodu Rafaelem by podle deníku pravděpodobně prošlo. Zářijové agenturní zpravodajství to podává opačně, tedy že neprošel přímý prodej. Obě verze se shodují jen v tom, že překážkou byl Katar. Handelsblatt ↗

Emirát má k Izraeli zvláštní postavení. Na rozdíl od Spojených arabských emirátů a Bahrajnu, které si vztahy s Izraelem normalizovaly, Katar to neudělal a zároveň udržuje kontakty s Hamásem, díky čemuž roky zprostředkovává jednání mezi oběma stranami.

Výsledná konstrukce je v každém případě neobvyklá. Volkswagen neprodává Rafaelu, ale novému partnerství Aurelius Capital a Dolního Saska, v němž je izraelský investor většinovým vlastníkem. Rafael do něj vstupuje jako průmyslový partner nového majitele, nikoli jako partner Volkswagenu, a sám nekupuje nic. Volkswagen Group ↗

Přečtěte si také: Volkswagen schválil rozsáhlé škrty, závody zůstávají nejisté

Tři čísla o pracovních místech a co znamenají

Ve zprávách obíhaly tři různé počty a na první pohled si odporují. Nejpodrobněji je vysvětlil IG Metall v Osnabrücku v den oznámení.

Závod má dnes přibližně 1 800 zaměstnanců. Navrhované řešení nabízí pokračování necelým 1 400 z nich, tedy zhruba třem čtvrtinám. A přibližně 1 200 je „nynější cílová velikost nového kompetenčního centra", k níž se má stav dostat dalším snižováním v blízké budoucnosti, například přes odchody do důchodu a model postupného odchodu se zkráceným pracovním úvazkem. Tři čísla tedy nepopisují tři odhady téhož, ale tři různé věci. IG Metall Osnabrück ↗

Dohodnutá je i ochrana zaměstnanosti do konce roku 2029, a podle odborů se vztahuje právě na onu cílovou tisícdvěstovku, nikoli na širších 1 400. Jde zároveň o první takovou jistotu na tomto místě od insolvence firmy Karmann.

Oficiální tisková zpráva Volkswagenu uvádí z těchto čísel jediné, a vyslovuje ho šéfka podnikové rady Daniela Cavallová: „Více než 1 200 lidí má nyní perspektivu do budoucnosti na svém pracovišti." Ve stejném vyjádření dodává, že na řešení pro všechny kmenové zaměstnance se dále pracuje. Volkswagen Group ↗

Jeden údaj se do tohoto schématu nevejde. Italský portál Open s odvoláním na Financial Times píše, že závod zaměstnával kolem 2 300 lidí a po přechodu k obraně si udrží 1 200 míst, tedy o něco víc než polovinu. Vyšší výchozí základna se v německých zdrojích neobjevuje a důvod rozdílu z dostupných materiálů nevyplývá. Open ↗

Samotný Volkswagen navíc v závěru zprávy píše, že podrobnosti o plánovaných aktivitách, harmonogramu i o vyhlídkách zaměstnanosti oznámí až tehdy, až budou k dispozici spolehlivé výsledky.

V hale panuje smíšená nálada

V úterý ráno se v závodě konalo shromáždění zaměstnanců. Reportáž veřejnoprávního WDR z něj nepřináší obraz zachráněné továrny. Mnozí po setkání odmítli rozhovor a mimo mikrofon říkali, že do Volkswagenu přišli stavět auta, ne pracovat pro zbrojařský průmysl. WDR ↗

Stephan Soldanski z odborů IG Metall v Osnabrücku, který sedí i v dozorčí radě tamní dceřiné společnosti Volkswagenu, to pro WDR shrnul takto: „Nálada byla dnes velmi smíšená. Zaměstnanci si ještě úplně nedokážou uvědomit, že 125 let automobilové historie v Osnabrücku končí. Pro mnohé je však důležité a jasné i to, že se pokračuje dál." WDR ↗

Šéfka IG Metall Christiane Bennerová, která je zároveň místopředsedkyní dozorčí rady Volkswagenu, přisoudila výsledek vytrvalosti zaměstnanců, zemské vlády, podnikové rady a odborů. Zároveň připojila výhradu: dnešní krok podle ní otevírá lokalitě šance, ale nezbavuje Volkswagen úkolu vytvořit spolehlivé vyhlídky i pro zbývající zaměstnance. Volkswagen Group ↗

Areál není ledajaký. Navazuje na tradici karosářské firmy Karmann, která od roku 1949 stavěla kabriolet Brouk a později pracovala pro Volkswagen jako zakázkový výrobce malých sérií a speciálů. Dnes zde vzniká kabriolet T-Roc, jehož výrobu se koncern rozhodl ukončit už v prosinci 2024. Tagesschau ↗

Konverze celého závodu zatím zůstává plánem

Osnabrück není ojedinělý nápad. Agentura Reuters ho označuje za první automobilku v Německu, která se má stát zbrojařskou lokalitou, italský portál Open ho popisuje jako potenciálně první evropský případ úplné transformace automobilového závodu na obranný. Konverze Osnabrücku zatím dokončená není.

Open zároveň zmapoval, kde jinde se o tom uvažuje, a jeho zjištění je střízlivé: dosud žádná továrna nepřestavěla výrobu úplně. Ve Francii Renault ohlásil výrobu dronů v závodě Le Mans společně s obrannou firmou Turgis Gaillard, přičemž sám hovoří o kapacitě až 600 kusů měsíčně v horizontu kratším než rok. Daimler Truck už vojenská vozidla vyrábí a spolu s firmou Arquus získal francouzskou zakázku na sedm tisíc vozidel na platformě Zetros. Německý Rheinmetall se cíleně uchází o kapacity, technologie a lidi z automobilového světa. Open ↗ Renault Group ↗

Italské Iveco šlo třetí cestou, když svou obrannou divizi i se značkami IDV a Astra oddělilo a prodalo koncernu Leonardo. Transakce byla uzavřena letos v březnu za 1,6 miliardy eur v hotovosti. To ale není konverze závodu, nýbrž prodej hotového zbrojařského byznysu. Leonardo ↗

Rakouský Der Standard k tomu dodává rámec, který ve slovenských titulcích nebyl: závod v Osnabrücku se stává symbolem strukturální změny a další výrobci aut mohou následovat. Der Standard ↗

Ekonomická logika je přitom přímočará. Německo má příliš mnoho automobilových kapacit na to, co trh dokáže vstřebat, a zároveň příliš tenkou vojenskou výrobní základnu po desetiletích nízkých investic. Zbrojařství potřebuje mnoho z toho, co automobilky už mají, tedy haly, stroje, inženýry, vyškolené dělníky a dodavatelské řetězce. Přestavba a certifikace takové výroby jsou však samostatný a nákladný úkol, který existence hal sama neřeší.

Odborníci varují, aby se z toho nedělal lék na krizi. Ekonom Patrick Kaczmarczyk z Mannheimské univerzity to pro Euronews shrnul už v březnu větou, že zbrojařský boom nevykompenzuje to, co se ztrácí v jiných odvětvích. Osnabrück je toho ilustrací i podle nejoptimističtějšího čtení čísel, jelikož ani jedna z verzí nemluví o zachování všech míst. Euronews ↗

Proč Německo a proč teď

Německý týdeník Die Zeit mluvil tři dny před oznámením v Tel Avivu s Gilem Pinchasem, do ledna finančním šéfem izraelské armády a dnes penzionovaným brigádním generálem, který podle týdeníku stojí za strategií obchodu. „Volkswagen a Rafael ztělesňují přesně to, o co naše ministerstvo obrany usiluje, tedy odklon od čistě exportně orientovaných smluv k dohodám se zahraničními partnery na oboustranný prospěch," řekl Pinchas. Die Zeit ↗

Záměr je podle týdeníku širší než jeden závod. Izrael po válce, která začala útokem Hamásu 7. října 2023, buduje výrobu, personál a lokality v zahraničí, aby si pojistil dodavatelské řetězce a odlehčil vlastním zranitelným továrnám. Německo je pro něj vhodným partnerem, protože je průmyslově silné, politicky blízké a samo masivně zbrojí.

Jedna věc se přitom v přehledech ztrácí. Rafael v Německu nezačíná. Působí tam přes dvacet let prostřednictvím dceřiných společností a společných podniků, mezi něž patří výrobce pancéřovky Dynamit Nobel Defence, jakož i EuroSpike a EuroTrophy. Nové tedy není to, že izraelská zbrojovka vstupuje do Německa, ale to, že se na její techniku má přestavět celá automobilka. defence-industry.eu ↗

Šéf Rafaelu Yoav Tourgeman k tomu řekl, že cílem je dlouhodobé průmyslové partnerství s tím, aby se technika na ochranu Německa a Evropy vyráběla celá v Německu. Ministerský předseda Dolního Saska Olaf Lies to obhajoval bezpečnostním argumentem: „Německo a Evropa musí posílit své schopnosti a stát se nezávislejšími. Dolní Sasko chce přispět k tomu, aby z toho vznikala přidaná hodnota a jistá zaměstnanost." Tagesschau ↗

Slovensko zatím vyčkává

Pro slovenského čtenáře nejde o vzdálenou německou zprávu. Automobilový průmysl u nás tvoří podle Svazu automobilového průmyslu více než 52 procent průmyslové produkce a 42,6 procenta exportu a přímo či nepřímo zaměstnává přes 256 tisíc lidí. Loni se zde podle předběžných údajů vyrobilo 1,07 milionu vozidel, což je téměř 196 aut na tisíc obyvatel a světové prvenství v přepočtu na hlavu. Prezident svazu Alexander Matušek to shrnul větou, že výsledky máme, ale ztrácíme podmínky pro další rozvoj. Zväz automobilového priemyslu SR ↗

Otázku, zda se slovenské automobilky vydají německou cestou, položil už v květnu portál euBrief. Odpověď tehdy zněla, že Volkswagen Bratislava, Stellantis, Kia ani Jaguar Land Rover ve svých oficiálních strategických plánech žádný záměr vstoupit do obranného průmyslu neuvedly a jejich prioritou zůstává elektromobilita. euBrief ↗

To ale neznamená, že slovenský průmysl do obrany nedodává. U programu 152 bojových vozidel pěchoty CV9035 MkIV pro slovenskou armádu tvoří podle výrobce BAE Systems slovenské firmy více než 40 procent celkové hodnoty kontraktu a v dodavatelském řetězci je téměř třicet domácích společností, mezi nimi Hriňovské strojárne, Konštrukta-Defence, MSM Land Systems, STV Machinery a ThyssenKrupp Rothe Erde Slovakia. Rozdíl oproti Osnabrücku je v tom, že jde o zbrojařské a strojírenské firmy, ne o přestavěné automobilky. BAE Systems ↗

Ze samotného automobilového řetězce se podle APZD zapojují někteří subdodavatelé, a dělají to potichu. „Velmi často to však probíhá v utajovaném režimu, takže informací o tom není mnoho," řekl portálu euBrief generální sekretář Asociace průmyslových svazů a dopravy Andrej Lasz. Z veřejně doložených případů lze zmínit bateriový článek E10 pro drony, který firma InoBat představila v květnu 2025 a o kterém sama tvrdí, že integruje technologii splňující normy NATO. InoBat ↗

Podle Lasze přitom bez nových modelů hrozí propouštění řádově dvaceti tisíc zaměstnanců, přičemž obranné zakázky neřeší hlavní problémy odvětví, tedy drahé energie a ztrátu konkurenceschopnosti. euBrief ↗

Osnabrück tak ukazuje i to, co by taková cesta na Slovensku vyžadovala. Nešlo o rozhodnutí automobilky samotné. Kupujícím je zahraniční investor, spoluvlastníkem regionální vláda a hnacím motorem státní zájem na vlastní obranné výrobě.

Limity tohoto pohledu

Kromě toho, že dohoda není uzavřená, přesně se neví ani to, co se bude v halách vyrábět. Řeč je o systémech a komponentech protivzdušné obrany, přičemž Die Zeit uvádí, že půjde zejména o nevýbušné komponenty pro protiraketovou obranu a řízené střely. Bližší určení zatím veřejné není. Otevřená je i cena. Kolik bude obchod stát Dolní Sasko, podle ZDF zatím známo není, premiér Lies však jako řádovou představu nabídl srovnání se záchranou loděnice Meyer Werft, kde země v roce 2024 přispěla 200 miliony eur. Neví se ani, zda za projektem stojí závazné objednávky. ZDF ↗

A je tu politický kontext, který se nedá obejít. Den po oznámení dohody vydalo dvanáct zemí společné prohlášení k řešení dvou států, v němž se Británie, Francie a Kanada zavázaly předložit vnitrostátní opatření na zákaz obchodu se zbožím z izraelských osad. Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Norsko a Belgie podle prohlášení taková opatření už přijaly, ostatní signatáři uvádějí, že vlastní nebo evropská omezení aktivně zvažují. Foreign, Commonwealth & Development Office ↗ Izrael následně oznámil uzavření britského konzulátu ve východním Jeruzalémě. Reuters cez CNA ↗

Oznámená opatření se týkají obchodu se zbožím z osad a citované zdroje neuvádějí, že by zasahovala plánovanou transakci v Osnabrücku. Die Zeit však zároveň píše, že odpor proti militarizaci a proti spolupráci s izraelskými firmami kvůli válce v Gaze v Německu roste, což je vrstva, se kterou bude nový vlastník závodu muset počítat. Die Zeit ↗

Co sleduje hotinfo