Nigerská junta s pomocí Rusů potlačila vzpouru vojáků. Africa Corps bránil i vlastní velitelství

Vzbouření vojáci obsadili v noci na sobotu mezinárodní letiště v Niamey, budovu státní televize i leteckou základnu 101 a zaútočili na prezidentský palác. Prezidentská garda útok na palác odrazila, zůstala věrná generálu Tianimu a do večera junta základnu získala zpět — podle diplomatického zdroje agentury AFP „s pomocí Rusů". Na téže základně přitom sídlí velitelství ruského Africa Corps, takže ruská jednotka nebránila jen režim, ale i vlastní štáb. FAZ ↗

Šest hodin a odmlčená státní televize

Střelba a výbuchy se v Niamey ozvaly kolem jedné hodiny místního času a trvaly zhruba šest hodin. Vzbouřenci podle vojenského důstojníka dočasně ovládli mezinárodní letiště i budovu státního vysílatele, který na část dne přerušil vysílání. Na letecké základně zadrželi vlastní kolegy jako rukojmí. SRF ↗ · NOS ↗

V témže prezidentském paláci junta od převratu v červenci 2023 vězní sesazeného prezidenta Mohameda Bazouma, kterého tehdy svrhla. FAZ ↗

Ministerstvo obrany nejprve mluvilo jen o tom, že situaci dostává „postupně pod kontrolu", a událost označilo za „rozchod s vojenskou kázní". Až večer přišla zpráva, že základna 101 u letiště je zpět v rukou režimu. Deutschlandfunk ↗ · ORF ↗

Státní televize pak ukázala desítky vojáků, kteří se vzdávali se zdviženýma rukama, další seděli v řadách na zemi a na některých byla vidět zranění. Mezi zadrženými byly i ženy, jejich jména ani hodnosti úřady nezveřejnily. Švédský deník Svenska Dagbladet s odvoláním na státní televizi píše o desítkách zabitých nebo zadržených. Junta zároveň prohlásila, že kontrolu získala zpět, agentura AP to však nedokázala nezávisle potvrdit. Svenska Dagbladet ↗

Rusové bránili i vlastní velitelství

Klíčový detail se ve zpravodajství snadno ztratí. Na letecké základně 101, kterou vzbouřenci dočasně ovládli, podle agentury AFP a rakouského ORF sídlí velitelství ruského Africa Corps a zároveň generální štáb společných sil Aliance sahelských států. Když tedy prezidentská garda základnu dobývala zpět „s pomocí Rusů", šlo i o ruskou obranu vlastní infrastruktury. ORF ↗

Rusové v Niamey nebránili jen základnu. Ruský velvyslanec Viktor Voropajev pro agenturu TASS uvedl, že se vzbouřenci pokusili vniknout i do hotelu Bravia, kde byli ubytováni pracovníci ruské ambasády a členové Aliance sahelských států. Rozsah ruského nasazení neupřesnil. I toto je znovu tvrzení ruské státní agentury, které nikdo nezávisle nepotvrdil. (Die Zeit ↗)

Základna zároveň ukazuje, jak rychle se v Niamey vyměnili spojenci. Do roku 2024 tam byli umístěni němečtí vojáci, poslední francouzští odešli ze země na přání nových mocipánů v prosinci 2023. Dnes na ní stojí ruští žoldnéři a drony nakoupené od Turecka. SRF ↗

Přečtěte si také: 167 letů za rok do Alžírska. Moskva tam buduje logistickou bránu pro Africa Corps v Sahelu

Moskva tvrdí, že ji o pomoc požádali

Že Africa Corps zasáhl na žádost Niamey, prohlásil ruský velvyslanec v Nigeru Viktor Voropajev. Udělal to prostřednictvím Sputnik Afrique, tedy ruské státní agentury, a tento původ je u takového tvrzení podstatný — verze „pozvali nás" staví Moskvu do role hosta, ne zasahující mocnosti. Nezávisle ji zatím nikdo nepotvrdil, nigerská strana se k ní veřejně nevyjádřila. FAZ ↗

Samotnou ruskou účast na potlačení vzpoury přitom uvádějí i zdroje mimo ruský okruh — diplomatické kruhy v Niamey pro agenturu AFP a dva představitelé nigerských bezpečnostních složek, z nichž jeden mluvil o „konci vzpoury". Dostupné neruské zdroje tedy podporují závěr, že Rusové zasáhli. Otevřené zůstává, kdo koho o co požádal a jakou podobu pomoc měla. Le Monde ↗

Na otázku o podobě pomoci přišla odpověď. Agentura AP podle Al Jazeery uvádí, že Africa Corps poskytl vládním silám pozemní i leteckou podporu — nešlo tedy jen o podporu ze zákulisí. Al Jazeera to hodnotí jako podstatné právě proto, že ruské síly pomáhaly nigerské vládě proti ozbrojené výzvě z její vlastní armády. (Al Jazeera ↗)

Proč se vojáci vzbouřili

Nejzajímavější část příběhu nepřinesly německé ani francouzské redakce, ale nizozemská a italská. Vzbouření vojáci podle NOS pocházejí z oblastí, kde armáda utrpěla nejtěžší ztráty v bojích s extremisty napojenými na al-Káidu a Islámský stát. Motivem měl být pocit nespravedlnosti a nesplněné sliby převratu z roku 2023 — generál Abdourahamane Tiani, v zahraničních přepisech často Tchiani, se tehdy chopil moci právě s odůvodněním, že předchozí vláda selhává proti džihádistům. Bez voleb je od té doby prohlášen za prezidenta nejméně do roku 2030. NOS ↗

Italský il manifesto jde ještě dál a uvádí, že poslední kapkou mělo být propuštění desítek džihádistů a tuarežských separatistů, zřejmě výměnou za výkupné. Deník píše o armádě v rozkladu a o nespokojených generálech. Jde o zprostředkované tvrzení v podmiňovacím způsobu, ne o doložený fakt, ale zapadá do obrazu, který popisuje i NOS — zdroje podle něj říkají, že režim čísla o vlastních ztrátách snižuje. il manifesto ↗

Podle dosavadních neruských zdrojů tak nešlo o útok zvenčí, ale o účet od těch, kdo juntu drželi u moci. Byl to už třetí ozbrojený incident v Niamey za letošní rok. V lednu a v červnu na letiště a přilehlou základnu zaútočili džihádisté, při červnovém útoku podle NOS zahynulo nejméně třináct lidí. FAZ ↗ · NOS ↗

Přibyla jména regionů i rozsah. Část vzbouřenců pocházela z Ouallamu, Téry a Dossa na jihozápadě země, kde má armáda nejtěžší ztráty. Státní média mluví o stovkách zapojených vojáků, agentura Reuters to však nedokázala ověřit. Začátkem srpna zabil útok skupiny napojené na Islámský stát osmnáct nigerských vojáků, lednový útok na letištní komplex měla na svědomí rovněž odnož Islámského státu a červnový skupina JNIM, sahelská větev al-Káidy. Al Jazeera označuje vzpouru za nejvážnější vnitřní výzvu Tianiho vládě od chvíle, kdy se dostal k moci. (Al Jazeera ↗)

Desítky zatčení a otázka následků. Podle RFI následovaly po návratu klidu do Niamey desítky zatčení mezi vzbouřenými vojáky. Stanice zároveň v pondělí upozorňuje, že vzpoura může „zanechat následky uvnitř armády". (RFI ↗ · RFI ↗)

V neděli se Niamey vrátilo do normálu, Le Monde ale píše o křehkosti junty. Klid se do města vrátil poté, co armáda a ruští paramilitáři převzali kontrolu zpět. Francouzský deník zároveň hodnotí, že právě tato vzpoura odhalila slabiny Tianiho režimu — potlačit ji dokázal, ale ne vlastními silami. (France 24 ↗ · Le Monde ↗)

Jak se rámec během dne měnil

Událost je i ukázkou toho, jak vzniká první verze zprávy. V noci mluvil bezpečnostní zdroj agentury Reuters o „teroristech", kteří zaútočili na letiště. V poledne psala francouzská média o vzbouřencích, odpoledne německá o pokusu o převrat a večer už vlastní ministerstvo obrany mluvilo o vzpouře odpadlických vojáků. Španělský El Confidencial přitom celý den držel rámec ozbrojeného útoku na letiště a prezidentský palác, tedy jiný průběh, než jaký popisovaly francouzské a německé redakce. El Confidencial ↗

Pro čtenáře z toho plyne praktická věc — při událostech v zemích s téměř nulovým nezávislým tiskem je prvních šest hodin zpravodajství nejméně spolehlivých.

Limity tohoto pohledu

Téměř všechno, co o průběhu víme, stojí na anonymních diplomatických a bezpečnostních zdrojích v Niamey a na státní televizi junty. Počty mrtvých a zadržených pocházejí od státní televize režimu, který podle zdrojů NOS ztráty systematicky snižuje, a nezávisle je nikdo nepotvrdil. Nigerský nezávislý tisk prakticky neexistuje a zahraniční korespondenti ze země po roce 2023 většinou odešli.

Opatrnost si žádá i druhá strana. Německá a rakouská média převzala informaci o ruské účasti rychle a ochotně, protože zapadá do zavedeného rámce o Moskvě v Sahelu. Ten rámec je doložený, ale není to důvod přeskočit otázku, co přesně „pomoc Rusů" znamenala — zda šlo o bojové nasazení, nebo o podporu z pozadí. Aliance sahelských států prohlásila, že se stala „obětí zrady skupiny vojáků zapojených do destabilizačního podniku", který byl „zadržen a zmařen". To je stanovisko postižené strany, ne nezávislý popis.

Co sleduje hotinfo

Ilustrační foto: mezinárodní letiště Diori Hamani v Niamey, v jehož sousedství leží letecká základna 101. Foto Barke11, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.