Norský premiér mluví o dronu u Zelenského letadla. Jeho vlastní úřad to vzápětí zmírnil na hrozbu, která let zdržela

Norský premiér Jonas Gahr Støre ve středu řekl veřejnoprávní stanici NRK, že letadlo s Volodymyrem Zelenským v úterý při odletu z Moldavska téměř zasáhl dron. Ministr financí Jens Stoltenberg to pro televizi TV 2 popsal ostřeji: jako pokus o útok, o kterém je informoval sám ukrajinský prezident. Úřad vlády to ještě téhož večera podal mírněji: jako dronovou hrozbu, která let zdržela, přičemž jak blízko se drony k letadlu dostaly, je podle něj nejisté. NRK ↗ TV 2 ↗ VG ↗

Tři verze z jedné vlády za jeden den

Støre popsal incident jednou větou. „Jeho letadlo téměř zasáhl dron, když mělo vzlétnout z Moldavska. To je realita, ve které žije," řekl pro NRK. Prezidenta přijal ve středu ráno v úřadu vlády, den poté, co Zelenskyj s manželkou Olenou Zelenskou přicestoval do Osla na pohřeb krále Haralda V. NRK ↗

Ministr financí Jens Stoltenberg použil pro TV 2 jiné slovo. „Prezident Zelenskyj nás včera informoval, že došlo k pokusu o útok dronem na jeho letadlo. Nemohu k tomu uvést podrobnosti," řekl. Za pozoruhodné označil, že prezident se jen pár hodin poté procházel otevřeně po ulicích Osla. TV 2 ↗

Rozdíl mezi těmi dvěma větami není maličkost. Støreho formulace připouští i to, že se stroj k letadlu přiblížil bez záměru, Stoltenbergova mluví o pokusu o útok, tedy o úmyslu. Stoltenberg označil za zdroj informace samotného Zelenského. Støre původ své verze neuvedl a agentura Reuters upozornila, že neřekl ani to, jak blízko se dron k letadlu dostal. Seznam Zprávy ↗

Ještě téhož večera přišla třetí verze, a to z premiérova vlastního úřadu. Státní tajemnice Bhanuja Rasiahová pro deník VG upřesnila, že nad Moldavskem byla dronová hrozba, která Zelenského let do Osla zdržela. „Je nejisté, jak blízko byly drony k jeho letadlu," dodala. VG ↗

Tři věty tedy posouvají tutéž událost od téměř zásahu přes pokus o útok až k hrozbě, která způsobila zpoždění. Rozdíl je i v počtu, úřad mluví o dronech v množném čísle. Vlastní úřad tak premiérovu formulaci spíše zmírňuje, než potvrzuje. VG ↗

Uzavření vzdušného prostoru ovlivnilo sedm letadel

Úterní let se odehrál v den, kdy moldavské nebe skutečně narušil dron a kdy o tom Kišiňov zveřejnil rozpis po minutách. Systémy Národní armády zachytily stroj v 16:20 místního času, v 16:30 úřady dočasně uzavřely vzdušný prostor nad středem země a v 16:37 dron odletěl směrem do Rumunska. Poté se vrátil a spadl na severu země. TV8 ↗

Moldavský úřad civilního letectví poté uvedl dosah omezení na provoz. Tři letadla, která už byla ve vzduchu, vyčkávala asi patnáct minut nad Rumunskem a vrátila se na přistání do Kišiňova, další tři zůstala na zemi a jedno přistálo v rumunských Jasech. Úřad mluví o sedmi civilních strojích, jednotlivé lety však nejmenuje, takže z jeho oznámení nelze vyvodit ani přítomnost, ani nepřítomnost vládního letu. Realitatea ↗

Veřejně dostupná letová data obraz nedoplňují tak jednoznačně, jak by se zdálo. Norský Dagbladet s odvoláním na FlightAware uvádí, že prezidentský stroj odletěl z Kišiňova těsně před 17:00 a v Norsku přistál kolem 19:45. Dagbladet ↗

Tyto údaje samy o sobě incident přesně časově nezařadí, protože Dagbladet u nich neuvádí časové pásmo a Moldavsko je v září o hodinu před Norskem. Podstatnější je ale něco jiného. Støre mluvil o chvíli, kdy se letadlo chystalo vzlétnout, nikoli o samotném vzletu, a to jsou dva různé okamžiky. Dagbladet ↗ NRK ↗

Právě sem zapadá upřesnění z úřadu vlády. Pokud hrozba let zdržela, pak se incident i pozdější odlet vysvětlují společně a nejsou v rozporu. Určit, zda šlo o tentýž dron, který Kišiňov v úterý sledoval, se však z veřejných údajů ani tak nedá, protože moldavské oznámení jednotlivé lety nejmenuje. VG ↗ Realitatea ↗

Přečtěte si také: Dron vyvolal výstrahy v pěti rumunských župách. Lidi vyzvali, aby se ukryli ve sklepech, stroj se poté vrátil nad Moldavsko

Proč Zelenskyj vůbec odlétal z Moldavska

Ukrajinské nebe je pro civilní dopravu uzavřeno od začátku rozsáhlé invaze v únoru 2022, takže prezident létá do světa z cizích letišť. Léta využíval hlavně polské letiště Rzeszów-Jasionka, přes které proudí i západní vojenská pomoc. V červnu 2026 se to změnilo. Evropská pravda tehdy s odvoláním na FlightAware napsala, že sedmého června prezidentský stroj na cestě do Londýna využil letiště v Kišiňově, a označila to za změnu letiště pro zahraniční cesty ukrajinské hlavy státu. Evropská pravda ↗

Oficiální vysvětlení Kyjev nedal. Moldavská média si všimla, že změna přišla v době napětí mezi Kyjevem a Varšavou, a sama upozornila, že důvod není potvrzen. UNIMEDIA ↗

Rozdíl mezi těmi dvěma letišti je ale bezpečnostní. Rzeszów leží uvnitř NATO a pod jeho protivzdušnou obranou, Moldavsko v alianci není a společnou ochranu vzdušného prostoru nemá. Když v úterý stroj přeletěl jeho územím, stíhačky vzlétly až poté, co přešel do Rumunska, a byly to dvě španělské F-18 ze základny Mihail Kogălniceanu. Pro TV ↗

Policie našla v kráteru kovové kuličky

Co přesně nad Moldavskem letělo, upřesnila ve středu ráno moldavská policie. Na místě dopadu u obce Mihăilenii Vechi v okrese Rîșcani našli experti z technicko-pyrotechnického oddělení fragmenty stroje s turboreaktivním pohonem a s charakteristikami podobnými typu Gheran, tedy ruské verzi íránského Šahída. NewsMaker ↗

Podstatnější je druhý nález. V kráteru byly kovové kuličky, což podle předběžných zjištění policie znamená, že stroj nesl výbušnou nálož, a není to tedy návnada bez hlavice, jaké Rusko posílá ve vlnách spolu s ostrými stroji. Přesnou hmotnost nálože i typ stroje úřady ještě určují. NewsMaker ↗

Turboreaktivní pohon je přitom to, proč takové stroje trápí i země mimo válku. Institut pro studium války píše, že rychlejšími drony Rusko zkracuje čas, který mají sousedé na identifikaci cíle a reakci, a že z takových incidentů může mít Moskva prospěch právě proto, že nutí sousední státy jednat rychle. Sám institut zároveň dodává, že o úmyslnosti jednotlivých přeletů neumí rozhodnout. Pro TV ↗

Špatná noc, o které Zelenskyj mluvil

Støre ve stejném rozhovoru zopakoval i to, co mu prezident řekl o předchozí noci. „Zeptal jsem se, jaká byla noc, a on řekl, že to nebyla dobrá noc, protože proseděl u telefonu a přijímal zprávy o tom, kde dopadly rakety," uvedl premiér. NRK ↗

Během téže noci zasáhly ruské drony hraniční přechod Tudora-Starokazacie na ukrajinské straně hranice s Moldavskem. Podle gubernátora Oděské oblasti Oleha Kipera tam zahynuli dva lidé a další tři se zranili. Prezidentka Maia Sandu útok odsoudila a Zelenskyj napsal, že mezinárodní reakce na takové útoky je příliš slabá. The Kyiv Independent ↗

Co zatím není potvrzeno

Celé tvrzení o dronu u prezidentského letadla stojí zatím na jediné linii. Podle Stoltenberga ji norské straně přinesl sám Zelenskyj, Støre původ své informace neuvedl a nezávisle událost nedoložil nikdo. Kišiňov ani Kyjev se k tomu do středečního večera nevyjádřily a nejopatrnější formulaci použil premiérův vlastní úřad. Aftenposten ↗

Není ani zřejmé, zda šlo o tentýž stroj, který Moldavsko sledovalo v úterý odpoledne. Úřady oznámily jeden přelet a rozepsaly ho po minutách, jednotlivé dotčené lety však nejmenovaly. Shoda dne a země sama o sobě na ztotožnění obou událostí nestačí. Realitatea ↗

Do obrazu patří i to, v jakém prostředí prohlášení zaznělo. Zelenskyj přiletěl do Osla kromě pohřbu jednat právě o protivzdušné obraně, o potřebě interceptorů a o programu Freyja, kterým chce Ukrajina s devíti evropskými zeměmi postavit levnější náhradu za americký Patriot. Norsko je jedním z účastníků. The Kyiv Independent ↗

Ilustrační foto: terminál mezinárodního letiště v Kišiňově, autor Simiprof, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0.

Co sleduje hotinfo