
Kauza Pčolinský: dva výklady téhož kroku
Rozhodnutí přišlo krátce poté, co magazín Plus 7 dní zveřejnil úřední záznam z první výpovědi spolupracujícího obviněného Borise Beni — z dokumentu vyplývá, že Beňa se k úplatku přiznal dříve, než v ní poprvé zmínil jméno Pčolinského. První náměstek generálního prokurátora Jozef Kandera podle komentáře na Štandardu krátce poté odebral prokurátorovi Petru Kyselovi kauzu bývalého šéfa SIS. Autor komentáře krok obhajuje jako procesně čistý a připomíná, že Pčolinského loni Specializovaný trestní soud osvobodil pro nedostatek důkazů, ačkoli o odvolání ještě rozhoduje Nejvyšší soud Štandard ↗. Denník N ve stejné době ve svém denním korupčním přehledu připomíná, proč část veřejnosti nestrannost generálního prokurátora v této kauze zpochybňuje: když se Žilinka ucházel o funkci generálního prokurátora, podle deníku zatelefonoval Pčolinského bratrovi Petrovi, aby ho strana Sme rodina navrhla jako kandidáta, a vyšetřovatel Ján Čurilla vypověděl, jak policie získala důkazy o propojení Žilinky a Pčolinského Denník N ↗. Dva výklady tak stojí vedle sebe — jeden hovoří o legitimním procesním kroku vůči prokurátorovi, jehož jednání mohlo vzbuzovat podezření ze zneužití pravomoci, druhý o kauze, která si důvěru veřejnosti teprve musí získat.V4 se vrátila do Bratislavy: Fico slibuje levnější elektřinu
Bratislavský hrad ve čtvrtek hostil summit premiérů V4, kterému Slovensko aktuálně předsedá, a poprvé za dvacet dva let i irského premiéra Micheála Martina SITA ↗. Polský premiér Donald Tusk hovořil o obnově síly a prestiže V4 a připomněl, že od doby, co je ve funkci, počet nelegálních přechodů migrantů na východě Polska klesl z dvaceti tisíc na nulu; upozornil také, že státy V4 platí za energie nejvyšší ceny na světě a Polsko bude blokovat návrhy, které by je dále zvyšovaly Nový Čas ↗. Maďarský premiér Péter Magyar podpořil přísnější ochranu hranic a postěžoval si, že Evropská komise Maďarsko pokutuje milionem eur denně za jejich střežení, zatímco jiné státy na migraci dostávají dotace Nový Čas ↗. Český premiér Andrej Babiš žádal odklad připravovaného emisního systému ETS2 s tím, že „ETS1 ničí průmysl a ETS2 bude ničit životy evropských občanů" Nový Čas ↗. Fico po jednání shrnul, že „čtyřka je opět živá" ta3 ↗, jako klíčové společné téma V4 označil snižování cen elektřiny a na příští setkání chce pozvat německého kancléře Friedricha Merze i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Nový Čas ↗. Hospodárske noviny doplňují, že se V4 shodla i na společných požadavcích pro budoucí rozpočet Unie Hospodárske noviny ↗.SNS čeká do úterý, průzkumy hlásí vyrovnaný souboj
Podle Denníku N premiér Fico přislíbil Slovenské národní straně, že nejpozději do úterý 15. září pošle prezidentovi návrh na odvolání ministra životního prostředí Tomáše Taraby; SNS zatím netrvá na tom, aby do té doby proběhla i samotná výměna, pouze na doručení návrhu Denník N ↗. Předseda poslaneckého klubu SNS Roman Michelko připouští, že kdyby prezident Peter Pellegrini s podpisem otálel — SNS mluví o deseti dnech —, strana by se pokusila dostat Tarabu pryč přes parlament, ačkoli by tím porušila koaliční smlouvu, jelikož podobný návrh na odvolání už podala opozice. SNS přitom nadále trvá na tom, že Tarabu má nahradit státní tajemník Filip Kuffa, ačkoliv prezident nedávno naznačil, že vhodnějších kandidátů je víc Postoj ↗.Do této dynamiky vstupují i dva nezávislé zářijové průzkumy. Podle agentury NMS mimoparlamentní Republika Milana Uhríka meziměsíčně vzrostla o 2,3 procentního bodu na 15,6 procenta a za vládním Smerem zaostává už jen o šest desetin — analytik Mikuláš Hanes růst přisuzuje zklamaným voličům Smeru a SNS i blížícím se krajským volbám SME ↗. Agentura Focus ve stejném týdnu (sběr 1. až 7. září pro portál 360tka) naměřila ještě těsnější souboj na čele žebříčku: Smer-SD i Progresivní Slovensko shodně 17,3 procenta, obě strany oproti červnu mírně klesly. Třetí by skončila Republika se ziskem 12,4 procenta a do parlamentu by se dostalo osm stran včetně koaličního Hlasu s 8,4 procenta — koaliční SNS by se čtyřmi procenty zůstala před branami STVR ↗. Aktuality.sk to popsaly jako mimořádně tvrdý souboj o první místo Aktuality ↗, deník Pravda doplňuje, že poprvé přesně na hranici pěti procent potřebných pro vstup do parlamentu se dostali i Demokrati Pravda ↗. Sám Uhrík se už od Smeru distancuje: „Smeru už nevěříme, nejsme jejich podržtaška," řekl pro Aktuality.sk Aktuality ↗.
Lex Para: opozice chce odstavit poradce premiéra od obhajob
Progresivní Slovensko předložilo do parlamentu novelu Trestního řádu, která by advokátovi Marekovi Parovi znemožnila obhajovat obviněné v kauze Očistec — včetně místopředsedy parlamentu Tibora Gašpara, Norberta Bödöra a dalších tří bývalých policistů. Důvodem má být střet zájmů, jelikož Para současně působí jako poradce premiéra Roberta Fica; poslankyně PS Zuzana Mesterová se ptá, jakou radu takový poradce dává premiérovi v protikorupční politice SME ↗. Veřejnoprávní televize doplňuje, že návrh by se dotkl advokátů, kteří se podílejí na výkonu veřejné moci a současně obhajují v kauzách korupce, zneužití pravomoci veřejného činitele nebo legalizace výnosů z trestné činnosti STVR ↗. Pokud by novelu Národní rada schválila, dotčení obvinění by o obhájce přišli od dubna příštího roku. Návrh, který se v redakcích vžil pod zkratkou Lex Para, kritizuje i Slovenská advokátní komora — upozorňuje, že by vedl k závažnému porušení práva obviněných na obhajobu a k omezení výkonu advokacie. Poslanci PS přesto trvají na tom, že záměr je správný, a chtějí se za něj zasazovat i po volbách, jelikož návrh má v současném parlamentu jen malou šanci na úspěch SME ↗.Peníze státu: rozpočtová rada varuje, průmyslu dochází dech
Kancelář Rady pro rozpočtovou odpovědnost připomněla vládě, že její ústavní povinností je předložit na roky 2027 až 2029 vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Slovenský veřejný dluh dosáhl koncem roku 2025 podle RRZ 61,4 procenta HDP, tedy přibližně 90 miliard eur, a bez další konsolidace má do roku 2029 vyrůst až na 74 procent HDP; k hranici 100 miliard eur se má přiblížit už v roce 2027. Vláda přitom svůj deficitní cíl na rok 2027 postupně posunula ze tří na 3,5 a nakonec na 4,2 procenta HDP, přičemž na jeho dosažení podle rady stále chybí konkrétní opatření za 1,2 miliardy eur Štandard ↗. „Nedůsledné uplatňování ústavních principů bylo jednou z hlavních příčin zhoršení stavu veřejných financí," uvedl předseda RRZ Ján Tóth Štandard ↗.Realitu čísel dokresluje i struktura ekonomiky. Důvěra průmyslníků se v srpnu propadla o 17 bodů, zatímco ve službách vzrostla o více než osm bodů — největší rozdíl mezi oběma sektory od ledna 2023; reálné tržby průmyslu za první pololetí klesly o 2,3 procenta, zatímco v informacích a komunikaci vzrostly o téměř 11 procent Trend ↗. Podle denního ekonomického přehledu Denníku N navíc hypotéky směřují ke čtyřem procentům a plyn zdražil trojnásobně Denník N ↗. Do stejného obrazu zapadá i spor o transakční daň: banky ji do systému už zavedly, ministr financí Ladislav Kamenický její zrušení dlouho odmítal, a když ho nakonec Fico pověřil připravit zrušení od roku 2027, sám premiér o měsíc později ve videoblogu zpochybnil, zda je to dobrý nápad Trend ↗. Bývalý předseda vlády a dnešní europoslanec za opoziční Progresivní Slovensko Ľudovít Ódor daň označuje za „jednu z nejhorších daní, jakou si dokážete vymyslet" — podle něj nezdaňuje zisk ani spotřebu, ale samotný pohyb peněz SME ↗.
Pod radarem
Předsedové samosprávných krajů se v Modře pod vedením bratislavského župana Juraje Droby shodli, že financování sociálních služeb po reformě i podpora energetického managementu potřebují systémové, nikoli provizorní řešení SITA ↗.Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok prohrál další soudní spor se skupinou takzvaných čurillovců — soud zrušil přeřazení policisty Juraje Svítoka, který se má vrátit do vedení inspekční služby STVR ↗. Deník SME připomíná, že jde už o druhý prohraný spor v této věci SME ↗.
Předseda parlamentu Richard Raši vyzval opozici, aby podpořila ústavní změnu umožňující zkrátit volební období referendem — tvrdí, že referendum musí být skutečným nástrojem demokracie a lidé by měli mít možnost odvolat vládu, která je zklamala, na ústavní změnu ale potřebuje i hlasy opozice SITA ↗.
Ministr zahraničních věcí Juraj Blanár během pracovní cesty na Maltě jednal o migraci a sankcích vůči Rusku a oznámil, že příští rok Slovensko navštíví maltská prezidentka Myriam Spiteri Debonová Hospodárske noviny ↗.
Blog na SME připomíná starší, ale stále nesplněný slib: v roce 2018 primátor Matúš Vallo mluvil o stanování před ministerstvem kvůli Vrakuňské skládce, ta však o osm let později stále smrdí SME Blogy ↗.
Co sleduje hotinfo
- Do úterý (15. září): zda premiér Fico skutečně pošle prezidentovi návrh na odvolání ministra Taraby, a jak na to zareaguje prezident Pellegrini.
- Kauza Pčolinský: jak se bude dále vyvíjet vyšetřování vazeb mezi generálním prokurátorem Žilinkou a bývalým šéfem SIS po výpovědi vyšetřovatele Čurilly, a kdy Nejvyšší soud rozhodne o odvolání v hlavní kauze.
- Průzkumy NMS i Focus: zda rostoucí podpora hnutí Republika a vyrovnaný souboj Smeru s Progresivním Slovenskem vydrží i v dalších měsících před podzimními krajskými volbami, nebo šlo o jednorázový výkyv.
- Lex Para v plénu: zda návrh PS na odstavení advokáta Mareka Pary od obhajob v kauze Očistec projde alespoň do druhého čtení, nebo zůstane jen předvolebním gestem.
- Rozpočet na roky 2027 až 2029: jakým konkrétním plánem vláda doloží slíbený vyrovnaný rozpočet a co bude s transakční daní po roce 2027, když ji premiér sám veřejně zpochybnil.







