Slovenští muži jsou v letech zdravého života druzí od konce v unii. Čísla v depeši odpovídají roku 2023

Depeše agentury TASR přinesla 9. září z konference veřejného zdravotnictví ve Vysokých Tatrách zprávu, podle níž slovenští muži prožijí ve zdraví 56,8 roku oproti evropskému průměru 62,8, což je třetí nejnižší hodnota v unii. Rok depeše neuvádí, hodnoty však odpovídají roku 2023. Databáze Eurostatu už obsahuje i rok 2024 a v něm je slovenská hodnota 56,0 roku, průměr unie 64,8 a Slovensko druhé od konce. Za rok 2024 tak vychází odstup 8,8 roku, za rok 2023 představoval šest.

Co bylo v depeši

Depeše informuje o šesté konferenci veřejného zdravotnictví zemí V4 a sedmé konferenci SAVEZ, které se ve Vysokých Tatrách konají od středy 9. do pátku 11. září za účasti odborníků z Evropy, Kanady a Austrálie. Akci připravily SAVEZ, ministerstvo zdravotnictví, Světová zdravotnická organizace, Evropská asociace veřejného zdravotnictví a organizace EuroHealthNet. TASR ↗

Vedle popisu konference nese depeše tři číselná tvrzení. První říká, že průměrná délka života na Slovensku je 78,6 roku. Druhé, že slovenští muži prožijí ve zdraví 56,8 roku oproti evropskému průměru 62,8 a že jde o třetí nejnižší hodnotu v unii. Třetí tvrdí, že slovenské zdravotnictví čelí po Polsku nejrychlejšímu stárnutí populace v unii. Depeši převzal regionální Korzár a ve zkrácené podobě i další weby. Korzár ↗

Ukazatel, o kterém je řeč, se v Eurostatu jmenuje roky prožité ve zdraví. Není to předpověď pro konkrétního člověka ani posudek lékaře, ale populační odhad toho, kolik let života připadá v průměru na období bez omezení v běžných činnostech. To je podstatné pro vše, co následuje. Eurostat, metodika ↗

Hodnoty odpovídají roku 2023, databáze má rok 2024

Čísla 56,8 a 62,8 sedí přesně na rok 2023. Databáze Eurostatu už obsahuje i rok 2024, v němž je slovenská hodnota pro muže 56,0 roku a průměr sedmadvaceti zemí unie 64,8. Odstup za rok 2024 je tedy 8,8 roku, za rok 2023 představoval šest. Depeše rok neuvádí, takže o zdroji jejích čísel mluvíme na základě shody hodnot, ne na základě toho, co v textu stojí. Eurostat, hlth_hlye ↗

Změnilo se i pořadí. V roce 2023 byly pod Slovenskem Lotyšsko s 51,2 roku a Estonsko s 56,5, takže třetí nejnižší hodnota seděla. Za rok 2024 hodnota u estonských mužů stoupla na 56,8, slovenská klesla na 56,0 a obě země se vyměnily. Pod Slovenskem zůstalo už jen Lotyšsko s 51,1 roku. Eurostat, hlth_hlye ↗

Depeše mluví jen o mužích. Hodnota u slovenských žen je za rok 2024 58,2 roku oproti průměru unie 65,5, což je odstup více než sedm let, a v rámci unie jde spolu s Nizozemskem o třetí nejnižší hodnotu. Hodnoty u žen tedy vycházejí o něco lépe než u mužů, ale ne natolik, aby to změnilo obraz. Eurostat, hlth_hlye ↗

Odkud pochází 78,6 roku

První tvrzení depeše, tedy délka života 78,6 roku, se neshoduje s hodnotami, které dnes uvádí Eurostat. Ten má za rok 2024 hodnotu 78,4 roku a za rok 2023 hodnotu 78,1. Statistický úřad SR uvádí za rok 2024 hodnotu 78,45 roku. Eurostat, demo_mlexpec ↗

Číslo z depeše ale má publikovaný zdroj. Zdravotní profil Slovenska, který v prosinci 2025 vydala OECD spolu s Evropskou komisí, píše doslova, že délka života na Slovensku „v roce 2024 dosáhla 78,6 roku", a jako zdroj uvádí právě Eurostat. Tentýž dokument uvádí za rok 2023 pro ženy 81,9 a pro muže 75,2 roku, zatímco dnešní databáze Eurostatu má 81,5 a 74,9. Profil tedy pracoval s tehdy dostupnou verzí dat, kterou Eurostat od té doby revidoval směrem dolů. OECD, Zdravotný profil Slovenska 2025 ↗

Rozdíl dvou desetin roku tedy není chyba depeše, ale stopa po revizi. Pro čtenáře z toho plyne spíše to, že i základní demografické číslo se ještě měsíce po skončení roku posouvá.

Čím starší člověk, tím větší relativní odstup

Číslo při narození je nejcitovanější. Vyjadřuje odhad let bez omezení při narození za předpokladu, že by úmrtnostní a zdravotní poměry daného roku zůstaly zachovány. Eurostat počítá tentýž ukazatel i pro padesátníky a pro lidi ve věku 65 let, a tam se slovenský odstup od průměru unie mění. V absolutním vyjádření klesá, z 8,8 roku při narození na 7,5 roku v padesáti letech a na 5,5 roku při 65 letech. Relativní odstup ale roste: slovenská hodnota je při narození přibližně o 14 procent nižší než průměr unie, v padesáti letech o 38 procent a při 65 letech o 55 procent. Eurostat, hlth_hlye ↗

V absolutních číslech to za rok 2024 vypadá takto. Slovenským mužům ve věku 65 let připadá v průměru ještě 16,3 roku života a z toho 4,5 roku bez omezení v běžných činnostech, zatímco průměr unie je 10,0 roku. Nižší hodnotu má v celé unii už jen Lotyšsko s 3,9 roku. Česko má 7,8 roku, Polsko 8,8, Rakousko 9,1. Na opačném konci stojí Švédsko se 14,3 roku a Itálie s 12,9. Eurostat, hlth_hlye ↗

Toto je zároveň období, které je blízké běžnému důchodovému věku. Muž bez vychovaných dětí narozený od září do prosince 1962 dosahuje důchodový věk v roce 2026 při 63 letech a čtyřech měsících a pro ročník 1968 je od července 2026 stanoven na 64 let a dva měsíce. Odchod do důchodu a skutečné ukončení práce přitom nejsou totéž, takže jde o blízkost, ne o shodu. Sociálna poisťovňa ↗

Let přibylo, zdravých ne

Mezi lety 2023 a 2024 se odhad délky života slovenských mužů zvýšil ze 74,9 na 75,2 roku a u žen z 81,5 na 81,7. Odhad let bez omezení se přitom u mužů snížil z 56,8 na 56,0 a u žen zůstal na 58,2. Rozdíl obou odhadů, tedy počet let připadajících na období s omezením, tak meziročně narostl. Jde o dva sousední roky, ne o dlouhodobý trend. Eurostat, hlth_hlye ↗

Za rok 2024 připadá slovenskému muži na období s nějakým omezením 19,2 roku. Vyšší hodnotu mají mezi zeměmi, které Eurostat v tomto ukazateli pokrývá, jen Švýcarsko s 23,0 roku, Finsko s 21,2, Lotyšsko s 20,3, Nizozemsko s 19,7 a Rakousko s 19,6. Průměr unie je 14,1 roku, Česko má 15,4. Eurostat, hlth_hlye ↗

Švýcarsko a Nizozemsko přitom patří k nejbohatším a nejdéle žijícím zemím Evropy. Delší život může sám o sobě znamenat více let s omezením, takže jejich umístění není důkazem ničeho. Stojí ale za to podívat se, jak ten ukazatel vzniká.

Proč se ten žebříček nedá číst jako teploměr

Ukazatel nevzniká z lékařských záznamů. Kombinuje úmrtnostní tabulky s odpověďmi na jedinou otázku z evropského zjišťování o příjmech a životních podmínkách, která se ptá, zda je člověk alespoň šest měsíců omezen v činnostech, které lidé obvykle dělají. Tato otázka se v odborném jazyce nazývá GALI a její výsledek je sebehodnocení, nikoli diagnóza. Eurostat, metodika ↗

Eurostat na to ve vlastní metodice upozorňuje přímo. Uvádí, že způsob, jakým členské státy otázku do zjišťování zapracovaly, může bránit porovnání mezi zeměmi, a že ne všechny se držely doporučeného znění. Jako příklady uvádí, že šest měsíců se někde chápalo jako referenční období místo minimální doby trvání omezení, že se otázka někde ptala na vlastní denní činnosti místo těch, které lidé obvykle dělají, nebo že se použily dvě odpovědi místo tří. Eurostat, metodika ↗

Jak to vypadá v datech, je vidět na třech zemích. Bulharští muži mají v celé unii nejkratší život, 72,2 roku, a zároveň nejvyšší podíl let prožitých bez omezení, 92,5 procenta. Švýcarští muži mají s 82,4 roku nejdelší život a podíl let bez omezení nejnižší, 72,1 procenta. Rumunští muži se dožívají 72,8 roku a bez omezení z toho prožijí 64,0, tedy o osm let více než Slováci, ačkoli Slováci se dožívají vyššího věku. Eurostat, hlth_hlye ↗

Rozdíly mezi zeměmi tedy kromě zdravotního stavu ovlivňuje i způsob zjišťování a to, co lidé v dané zemi považují za omezení. Slovenské hodnotě to nepomáhá, ale pořadí přestává být pořadím podle zdraví a stává se pořadím podle zdraví a způsobu odpovídání zároveň.

Část meziročního skoku má technickou příčinu

Na tom, že odstup od průměru vzrostl ze šesti let na 8,8, se větší měrou podílí vzestup evropského průměru o dva roky než slovenský pokles o osm desetin. Takový meziroční posun je pro agregát dvaceti sedmi zemí neobvyklý a jednou ze složek je Rumunsko, jehož hodnota se změnila z 59,4 na 64,0 roku. Eurostat u ní uvádí příznak zlomu v časové řadě a odhadu, takže rumunský nárůst nelze celý číst jako zlepšení zdraví. Příspěvek jednotlivých zemí k pohybu agregátu Eurostat nevyčísluje. Eurostat, hlth_hlye ↗

Příznaky nese i hodnota, kterou uvádí depeše. Evropský průměr za rok 2023 je v databázi označen zároveň jako zlom v řadě, odhad a předběžný údaj. Za rok 2024 mají příznak zlomu nebo předběžnosti Dánsko, Španělsko, Francie, Itálie, Litva, Portugalsko a Rumunsko. Eurostat, hlth_hlye ↗

Slovenské hodnoty od roku 2019 do roku 2024 označený zlom nemají. Samotná absence příznaku však neříká, zda je meziroční pokles o osm desetin roku větší než nejistota výběrového zjišťování, na kterém stojí. Nejistota se tedy týká i samotného slovenského odhadu. Eurostat, hlth_hlye ↗

Stárnutí po Polsku sedí u skupiny 80 a více let

Třetí tvrzení depeše, tedy že Slovensko čelí po Polsku nejrychlejšímu stárnutí populace v unii, neuvádí ani ukazatel, ani časový horizont, takže se nedá ověřit v té podobě, v jaké je napsáno. Při nejběžnějším čtení nevychází. Podle demografické projekce, kterou Eurostat naposledy aktualizoval v květnu 2026, stoupne na Slovensku počet lidí ve věku 65 a více let z 29,0 na 49,7 na každých sto lidí ve věku 15 až 64 let, tedy mezi lety 2026 a 2050 o 20,7 procentního bodu. To je pátý nejrychlejší růst v unii, za Řeckem, Španělskem, Portugalskem a Itálií. Polsko je s nárůstem 18,4 bodu deváté. Eurostat, EUROPOP2023 ↗

U nejstarší věkové skupiny to ale vychází. Podíl obyvatel ve věku 80 a více let má na Slovensku stoupnout z 3,7 procenta v roce 2026 na 7,2 procenta v roce 2040, tedy téměř na dvojnásobek. Rychleji roste v unii jen Polsko, kde se má podíl zvýšit ze 4,2 na 8,6 procenta. Při relativním růstu podílu této skupiny a při tomto horizontu je Slovensko druhé za Polskem, přesně jak říká depeše. Eurostat, EUROPOP2023 ↗

Rozdíl mezi oběma čteními není formální. Skupina ve věku 80 a více let čerpá dlouhodobou péči nejvíce, takže pro plánování lůžek a pečovatelské služby je to relevantní číslo. Čtenář si však pod větou o nejrychlejším stárnutí představí spíše věk obyvatelstva jako celku, a v tom Slovensko druhé není.

Co z toho zůstává

Depeše neuvedla o letech prožitých ve zdraví nic nepravdivého. Použila hodnoty, které patří roku 2023, ačkoli databáze už má rok 2024, a nedodala k nim to, co z tohoto ukazatele dělá méně tvrdé číslo, než se zdá. Hodnota 78,6 roku má publikovaný zdroj a tvrzení o stárnutí se u jedné věkové skupiny potvrzuje.

Z novějších čísel zůstávají dva závěry a každý má jinou váhu. Ten první je mezinárodní: za rok 2024 jsou slovenští muži v letech prožitých bez omezení druzí od konce v unii a ve věku 65 let dosahuje slovenská hodnota 45 procent evropského průměru. U žen je to třetí nejnižší hodnota v unii. Právě na toto porovnání se vztahují metodické výhrady Eurostatu, takže pořadí je třeba brát jako orientační.

Ten druhý porovnává Slovensko se sebou samým v čase a výhrady k porovnání mezi zeměmi se na něj nevztahují. Mezi lety 2023 a 2024 se slovenským mužům odhad délky života zvýšil a odhad let bez omezení snížil, takže rozdíl mezi oběma čísly narostl. Jde o porovnání dvou sousedních let a odhad let bez omezení navíc závisí na výběrovém zjišťování. Je to signál ke sledování, nikoli potvrzený trend.

Ilustrační foto: pavilon 8 Fakultní nemocnice s poliklinikou J. A. Reimana na Hollého ulici v Prešově, červen 2025. Autor Jozef Kotulič, Wikimedia Commons, CC BY 4.0.