Švýcaři budou hlasovat o zákazu vlastních sankcí. V kampani za neutralitu vystupují i lidé s vazbami na Moskvu

Švýcaři budou 27. září hlasovat o ústavní změně, která by zemi zakázala připojovat se k hospodářským sankcím proti státům vedoucím válku, pokud nejde o rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN nebo o opatření proti obcházení sankcí. Dva nezávislé průzkumy dávají iniciativě jen malé šance. Zajímavější než čísla je však to, kdo se v posledních týdnech přidal na její stranu — a proč si tím v Bernu dělají starosti. SRF ↗

Co iniciativa ve skutečnosti požaduje

- Týž den přišla zkouška toho, čeho se spor týká. Zhruba dvacet izraelských osobností — mezi nimi exdiplomat Alon Liel, bývalý předseda Knesetu Avraham Burg a expředsedkyně Meretzu Zehava Gal-On — napsalo švýcarskému prezidentovi a ministru hospodářství Parmelinovi dopis se žádostí zastavit obchodní vztahy s osadami na okupovaných územích. Stejný dopis poslali i Paříži, Berlínu a Londýnu. Text iniciativy míří na sankce proti státům vedoucím válku, takže tento konkrétní krok by nezakázal — ukazuje však, jaká rozhodnutí by Bern musel vážit s ústavní brzdou v ruce. (SRF ↗)

Předloha s názvem Zachování švýcarské neutrality chce do spolkové ústavy zapsat trvalou a ozbrojenou neutralitu. V praxi by to znamenalo dalekosáhlý zákaz hospodářských sankcí proti státům, které vedou válku. Výjimkou by byly jen sankce, o nichž rozhodne Rada bezpečnosti OSN, a opatření proti obcházení sankcí. Ústava by zároveň zemi zakázala vstup do vojenské nebo obranné aliance. Spolupráce s takovou aliancí by byla přípustná jen při přímém vojenském útoku na Švýcarsko nebo při odvracení bezprostředně hrozícího útoku. SRF ↗

Iniciativu spustil Christoph Blocher a podpisy pod ní byly za platné uznány v létě 2024. Vláda i parlament doporučují hlasovat proti. Ministr zahraničí Ignazio Cassis argumentuje tím, že neutralita v dnešní podobě sloužila zemi 180 let jako nástroj chránící její svobodu, bezpečnost a nezávislost — a že zápis do ústavy by vytvořil nehybnost a zúžil zahraničněpolitický manévrovací prostor. The Irish Times ↗ NZZ ↗

Dva průzkumy, oba proti

První průzkum institutu GFS Bern pro veřejnoprávní SRG, provedený od 3. do 16. srpna, dává iniciativě 42 procent hlasů pro a 54 proti. I při plném vyčerpání statistické odchylky by předloha neprošla. Názory jsou přitom už usazené — bez pevného rozhodnutí, jak hlasovat, je jen necelá čtvrtina dotázaných. „Obraz názorů je poměrně pevný," říká politolog Lukas Golder z GFS Bern. SRF ↗

Za iniciativou stojí prakticky jen jedna skupina voličů. Mezi příznivci Švýcarské lidové strany ji podporuje 86 procent, u ostatních stran se podpora pohybuje od 31 procent u liberálů po 11 procent u sociálních demokratů. Zajímavější jsou dva další zlomy. Ve městech iniciativu odmítá 59 procent dotázaných, na venkově má naopak těsnou většinu 51 procent. A odmítavější jsou starší lidé než mladí — nejvýrazněji ti nad 65 let, tedy podle Goldera generace, které zažily studenou válku. NZZ ↗

Druhý průzkum, který pro noviny Tamedia a 20 Minuten dělal institut Leewas 12. a 13. srpna na vzorku více než třinácti tisíc lidí, je k iniciativě ještě tvrdší — proti se vyslovilo 62 procent dotázaných. Právě tento průzkum převzala agentura Reuters a přes ni se dostal i do rumunských médií. Digi24 ↗

Kdo stojí za kampaní

• Veřejnoprávní SRF pojmenovala ruský vstup do kampaně přímo a s důkazem. Podle ní Kremlem financovaná platforma RT DE publikuje texty na podporu iniciativy pod vymyšleným švýcarsky znějícím jménem Hans-Ueli Läppli. Profesor východoevropských studií Ulrich Schmid z Univerzity v St. Gallenu to řadí do širší strategie: Moskva chce svůj konflikt s Ukrajinou podat jako běžný spor dvou států. SRF ↗
• Potvrzuje to i úřad, který má dezinformace na starosti. Státní sekretariát pro bezpečnostní politiku konstatuje, že „zahraniční dezinformace a pokusy o státní ovlivňování přibývají". Vláda na to koncem roku 2025 zřídila pracovní skupinu, parlamentu to nestačí a žádá monitoring sociálních sítí a posílení zpravodajské služby. SRF ↗

Deník NZZ z Curychu zveřejnil rešerši o tom, kdo se v kampani za iniciativu pohybuje. Na jaře 2026 vznikla dvanáctičlenná Rada pro neutralitu, za níž stojí sdružení Hnutí za neutralitu, založené v roce 2025. Sdružení radu financuje a poskytuje jí sekretariát. NZZ ↗

V radě zasedají mimo jiné bývalý důstojník švýcarské armády Ralph Bosshard, který v rozhovoru pro Russia Today označil západní dodávky zbraní Ukrajině za generálku na budoucí evropskou válku proti Rusku, a Jacques Baud, bývalý pracovník švýcarské zpravodajské služby, kterého EU minulou zimu zařadila na sankční seznam jako hlásnou troubu proruské propagandy. Baud obvinění odmítá. Dalším členem je Guy Mettan, kdysi šéfredaktor deníku Tribune de Genève, dnes poslanec z Ženevy za Švýcarskou lidovou stranu — v únoru 2026 získal čestný doktorát státní univerzity v Petrohradu a Vladimir Putin mu podle NZZ osobně udělil ruský Řád přátelství. Zdroje se rozcházejí v tom, který rok se tak stalo. NZZ ↗

Moskevská stopa vede k síti, o níž jsme už psali

Nejzajímavější část rešerše se týká akce, kterou známe. Koncem dubna se v Moskvě zakládala nová levicová síť Sovintern — z iniciativy strany Spravedlivé Rusko, s pozdravem od Vladimira Putina a s místopředsedou Státní dumy v čele organizačního výboru. Ze Švýcarska tam přicestoval Massimiliano Ay, tajemník Komunistické strany v italskojazyčném kantonu Ticino. „Naši stranu požádali o zhodnocení budoucnosti švýcarské neutrality," popsal Ay setkání později. Devětadvacátého srpna vystoupí na demonstraci za iniciativu na bernském Bundesplatzu před budovou parlamentu, která nese název Ne NATO — ano neutralitě. NZZ ↗

Přečtěte si také: Moskva postavila novou levicovou internacionálu. Mezi devíti zakladateli je moldavská i srbská strana

Moskva se do kampaně zapojuje i přímo. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na Telegramu zopakovala tvrzení, že Švýcarsko už není neutrální zemí, připomněla odmítání židovských uprchlíků za druhé světové války a otevřeně doporučila hlasovat pro iniciativu. Předtím dala nepřímé doporučení i ruská ambasáda. Rusko má na přijetí přímý zájem — předloha zakazuje právě ty sankce, které Švýcarsko po útoku na Ukrajinu převzalo. NZZ ↗

Spolková rada tento týden v odpovědi na parlamentní interpelaci potvrdila, že Rusko šíří dezinformace a propagandu už roky. Před hlasováním kolují na Telegramu manipulativní příspěvky, například o švýcarském dronu, který měl zabít ruské děti. Takové zprávy jsou nepravdivé a jejich původem je článek německé odnože Russia Today. Bezpečnostněpolitická komise Národní rady proto navrhuje posílit schopnost státu rozpoznávat a odvracet zahraniční vlivové operace. NZZ ↗

Jak se to zatím dostalo ke slovenskému čtenáři

Slovenský čtenář měl k tomuto tématu za poslední měsíc dva vstupy. Aktuality.sk 12. srpna korektně popsaly samotnou iniciativu i postoj vlády pod titulkem, který říká, oč jde. Aktuality.sk ↗

Devatenáctého srpna přinesly průzkum Hlavné správy, web z našeho dezinformačního seznamu. Jejich čísla sedí — citují průzkum Tamedia a 20 Minuten správně, i tělo textu věcně popisuje, co iniciativa požaduje a že vláda s parlamentem jsou proti. Zkreslený je titulek: „Švýcarské obyvatelstvo chce vést boj proti Rusku." Švýcaři přitom v průzkumu nehlasují pro nic bojovného, jen odmítají ústavní zákaz sankcí. Z odmítnutí zákazu se tak stane chuť vést boj proti Rusku. Hlavné správy (web z našeho dezinformačního seznamu) ↗

Průzkum SRG ani rešerše NZZ o zázemí kampaně zatím ve slovenských ani českých médiích nejsou vůbec. Není to přitom otázka jazyka — průzkum Tamedia šel přes agenturu Reuters, takže byl dostupný i mimo němčinu, a převzala ho například rumunská média.

Limity tohoto pohledu

NZZ si sama drží brzdu, kterou je poctivé převzít: podpořit iniciativu není samo o sobě podezřelé a výtka, že příznivci předlohy jsou automaticky Putinovými pomocníky, podle deníku míjí cíl. Za předlohou stojí legitimní otázka, zda má být sankční politika vázána ústavou, a hlasovat pro ni bude i část lidí bez jakéhokoli vztahu k Moskvě. Za demonstrací na Bundesplatzu navíc podle NZZ nestojí žádný státní aktér. Tento článek proto netvrdí, že iniciativa je řízena z Moskvy — popisuje, že NZZ našla v jejím okolí lidi a vyjádření, která jsou pro švýcarskou bezpečnostní debatu citlivá.

Je třeba počítat i s tím, odkud se díváme. NZZ je pravicově liberální deník, který v tomto hlasování není nezaujatým pozorovatelem — patří do prostředí, které iniciativu odmítá. Rešerše je doložená jmény a daty, ale výběr postav je redakční a neříká nic o tom, jak bude hlasovat běžný příznivec předlohy.

A konečně: sama Spolková rada uvádí, že při červnovém hlasování o desetimilionovém Švýcarsku prostředky vložené do vlivových operací „velmi pravděpodobně nestačily" k ovlivnění výsledku. Otázku, zda by to při těsnějším výsledku bylo jinak, nechává otevřenou.

Co sleduje hotinfo

Dne 29. srpna se koná demonstrace na Bundesplatzu. Sledujeme, kdo na ní skutečně vystoupí a zda se seznam řečníků oproti oznámenému změní.

Bezpečnostněpolitická komise navrhla posílit obranu proti zahraničním vlivovým operacím. Sledujeme, zda návrh projde parlamentem.

Hlasování je 27. září. Sledujeme výsledek a to, zda se potvrdí rozdíl mezi městy a venkovem, který průzkum ukázal.

Sovintern vznikl v dubnu a švýcarská kampaň je prvním případem, kdy se jeho účastník objevuje v konkrétním evropském referendu. Sledujeme, zda se síť podobně projeví i jinde a zda rešerši NZZ převezme před hlasováním některé slovenské nebo české médium.