Aktéři — klepněte pro kontext
Stephen Nikola Bartulica
chorvatský europoslanec za krajně pravicovou stranu DOMiNO (frakce ECR), bývalý poradce premiéra
Proč tady: autor výroku, že Srbsko a Černá Hora nemají do EU bez válečných reparací
Více info →
Aleksandar Vučić
prezident Srbska od roku 2017 a zakladatel Srbské pokrokové strany
Proč tady: tvrdí, že černohorský postup do EU „nepůjde"
Více info →
Hristijan Mickoski
premiér Severního Macedonska od roku 2024 (VMRO-DPMNE)
Proč tady: odmítá bulharskou podmínku ústavní změny, mluví o „plánu zničit makedonskou identitu"
Více info →DOMiNO
chorvatská krajně pravicová strana (Dom i nacionalno okupljanje, frakce ECR), která se v roce 2024 odštěpila od Vlasteneckého hnutí
Proč tady: Bartulicova strana prosazuje nejtvrdší nacionalistickou linii vůči Bělehradu
Marko Perković Thompson
chorvatský rockový zpěvák spojovaný s ustašovskou symbolikou
Proč tady: Bartulica ho v rozpravě hájil jako „vlastence", kterého není třeba politizovat
Co zaznělo ve Štrasburku
Bartulica — europoslanec za krajně pravicovou stranu DOMiNO (Dom i nacionalno okupljanje), která ve Štrasburku patří do frakce konzervativců a reformistů (ECR) — to řekl během společné rozpravy o „evropské budoucnosti západního Balkánu". Podle něj musí být pro Chorvatsko prioritou, aby Bělehrad a Podgorica nejprve „vyřešily otázku válečných reparací pro všechny oběti Vlastenecké války, uznaly agresi z 90. let a konkrétně spolupracovaly při hledání nezvěstných osob". Slobodenpečat ↗ „Vlastenecká válka" je chorvatský název pro válku v letech 1991–1995; z více než 5 000 lidí tehdy nahlášených jako nezvěstní zůstává osud přibližně třetiny dodnes neobjasněný. ICMP ↗Bartulica zároveň vyzval, aby EU věnovala větší pozornost Bosně a Hercegovině, a kritizoval část parlamentní zprávy o zemi, která zmiňovala koncert zpěváka Marka Perkoviće Thompsona v Širokém Brijegu. Označil ho za „vlastence a nejpopulárnějšího chorvatského zpěváka", kterého „není třeba politizovat". Danas ↗
Proč je to víc než jeden výrok
Tady se středoevropský a balkánský pohled rozcházejí. Naše zpravodajství představuje Černou Horu jako vzorného premianta: v pondělí uzavřela kapitoly 2 (volný pohyb pracovníků) a 28 (ochrana spotřebitele a zdraví), má předběžně uzavřených 16 z 33 vyjednávacích kapitol a cílem je vstup v roce 2028. TASR ↗ Balkan Insight ↗ Jenže Záhřeb jí už od roku 2024 blokuje uzavření kapitoly 31 (zahraniční a bezpečnostní politika) — odveta za usnesení černohorského parlamentu o genocidě v Jasenovci a spory o válečnou loď Jadran a památník v táboře Morinj. Balkan Insight ↗ A srbský prezident Aleksandar Vučić rovnou tvrdí, že vstup Podgorice „nepůjde". Respekt ↗Slobodenpečat to zasazuje do rámce, který zná z vlastní zkušenosti. Identický mechanismus drží Severní Macedonsko mimo Unii už roky: Bulharsko žádá změnu ústavy a uznání bulharské menšiny, premiér Hristijan Mickoski to odmítá a mluví o „plánu zničit makedonskou identitu". European Western Balkans ↗ Jen před pár dny podle TASR hořela před bulharskou ambasádou ve Skopje auta a aktivisté svolali na neděli protest na hranici. TASR ↗ Z makedonské perspektivy je Bartulicův výrok jen další verzí téhož: každý nový člen si do dveří Unie přinese vlastní historický účet.
Limity tohoto pohledu
Bartulica nemluví za chorvatskou vládu. DOMiNO je malá krajně pravicová strana a její rétorika o „Vlastenecké válce" i obhajoba Thompsona — zpěváka spojovaného s ustašovským pozdravem — patří k nejtvrdší nacionalistické linii. Samotné požadavky na reparace, přiznání agrese a hledání nezvěstných jsou legitimní a roky je vznáší i oficiální Záhřeb; problém nastává, když se z nich stane bianko veto na cizí vstup. A platí to oboustranně: i Bělehrad odsouvá vlastní vyrovnání s minulostí a blokuje uznání Kosova. Makedonský pohled proto není třeba číst jako soucit se Srbskem, ale jako varování, kam vede „bilateralizace" rozšiřování — proces, v němž o členství čím dál méně rozhoduje Brusel a čím dál více sousedé s otevřenými ranami.Co sleduje hotinfo
- Zda irské předsednictví Rady EU (od 1. července) posune 17 zbývajících černohorských kapitol včetně zablokované kapitoly 31.
- Zda se Záhřeb a Podgorica dohodnou na urovnání sporů (Jadran, Morinj, jasenovacké usnesení), které by kapitolu 31 odblokovalo.
- Reakci Bělehradu na Bartulicovy podmínky a to, zda se tématu reparací chopí i oficiální chorvatská diplomacie.
- Nedělní protest na makedonsko-bulharské hranici a další osud bulharské ústavní podmínky ve Skopje.
Přečtěte si také: Lídři EU a Balkánu jednali v Tivatu o rozšiřování Unie
