Irský zákon z roku 1634 brzdí žaloby proti Big Techu v EU. Slovensko nepodalo ani jednu

Slovenský spotřebitel má od 25. července 2023 právo připojit se k hromadné žalobě proti obchodníkovi, který poškodil tisíce lidí naráz. Za tři roky se to nestalo ani jednou — v Obchodním věstníku, kde se taková žaloba povinně ohlašuje, není jediný záznam. A tam, kde by velká evropská žaloba proti Meta, Googlu či Microsoftu nejspíš skončila, tedy v Irsku, ji drží při zemi zákon z roku 1634.

Zákon, který v Anglii zrušili, v Irsku platí dál

Irsko zdědilo z anglického práva dva středověké instituty. „Maintenance" je financování cizího sporu někým, kdo v něm nemá vlastní zájem, „champerty" je jeho ostřejší verze, kdy financující dostane podíl na výhře. Irský zákon, který je kodifikoval v roce 1634, platí dodnes. Anglie oba zrušila v roce 1967, irské soudy zákaz naopak opakovaně potvrzují. Podle Politica je Irsko jediná země EU s takovým omezením. Politico Europe ↗

Problém vzniká až v kombinaci s evropským právem. Směrnice o zástupných žalobách z roku 2020, reakce na aféru Dieselgate, v níž koncern Volkswagen vyplatil americkým spotřebitelům přes 9,5 miliardy dolarů, dala Evropanům právo podat celoevropskou spotřebitelskou žalobu. Podat ji smějí jen takzvané oprávněné subjekty a Irsko od nich vyžaduje neziskový charakter. Právě ty na spor proti technologickému gigantovi potřebují peníze zvenčí. V Irsku je přijmout nesmějí. Johnny Ryan z Irish Council for Civil Liberties to nazval „fatálním rozporem". Politico Europe ↗

Podle Politica je na takové žaloby v Irsku zaregistrováno pět neziskovek. Tři z nich mají za sebou spory s velkými technologickými firmami — domácí ICCL, rakouská noyb Maxe Schremsa a Digital Rights Ireland. Podána byla jediná. ICCL loni zažalovala Microsoft kvůli jeho reklamnímu systému a financovala ji z vlastního rozpočtu, tedy z darů a filantropických grantů. Vysoký soud její žalobu připustil loni v květnu. „Vést takový složitý spor stojí v Irsku nejméně milion eur v prvním stupni. Nemůžeme vést více kauz, dokud nám stát nedovolí získat potřebné prostředky," řekl Ryan. Irish Council for Civil Liberties ↗

Proč se to týká i uživatele na Slovensku

Irsko není v této rovnici náhodná země. Meta, Google, Microsoft i TikTok tam mají evropská sídla, takže žaloba o odškodnění za celou Unii by nejspíš skončila před irským soudem. Gerard Rudden, právník, který pomáhal Maxovi Schremsovi ve dvou přelomových sporech s Facebookem, to popsal takto: „Kdyby bylo financování povoleno, mohli byste mít celoevropskou kolektivní žalobu proti Meta, Googlu, Microsoftu nebo komukoli jinému v Irsku. Momentálně je to prostě nemožné, protože by to stálo příliš mnoho." Politico Europe ↗

Irská vláda dělá menší ústupky. Vstupní poplatek pro spotřebitele, který se chce k žalobě připojit, zastropovala na 25 eur a v nejbližších týdnech chce oprávněným neziskovkám odpustit soudní poplatky. Ministr spravedlnosti Jim O'Callaghan je však podle vlastních slov „velmi zdrženlivý" vůči povolení financování třetí stranou, protože v něm vidí riziko „komodifikace spravedlnosti", tedy stavu, kdy si velkou část odškodnění rozdělí právníci a investoři. Irská Komise pro reformu práva má ještě letos předložit zprávu o tom, zda se má zákaz změnit. Politico Europe ↗

Slovensko: právo existuje, žaloba ani jedna

Slovenská verze téže směrnice, zákon č. 261/2023 Z. z., je účinná od 25. července 2023. Žalobu smějí podat jen oprávněné osoby zapsané v seznamu ministerstva hospodářství. Jsou tři: European Information Society Institute z Košic od prosince 2023, Spoločnosť ochrany spotřebiteľov z Popradu od února 2024 a bratislavské Združenie na ochranu práv občana AVES od dubna 2024. Ministerstvo hospodárstva SR ↗

Před podáním žaloby o odškodnění musí oprávněná osoba zveřejnit takzvaný žalobní záměr v Obchodním věstníku. Do dvou měsíců se pak u určeného notáře musí přihlásit nejméně dvacet poškozených spotřebitelů. Přihlášení stojí každého z nich 20 eur plus DPH, pokud je notář jejím plátcem. Ministerstvo hospodárstva SR ↗

Obchodní věstník má na žalobní záměry samostatnou rubriku. Za roky 2023, 2024, 2025 i 2026 je prázdná. Ověřili jsme to přímo ve vyhledávání věstníku — na kapitolu „Žalobní záměry – ochrana kolektivních zájmů spotřebitelů" systém odpovídá, že zadaným podmínkám nevyhovují žádné údaje, zatímco kontrolní dotaz na jinou kapitolu záznamy vrací. Na Slovensku se tedy za tři roky nezačala ani jedna hromadná žaloba o odškodnění spotřebitelů. Obchodní věstník ↗

Prezidentka Zuzana Čaputová přitom varovala přesně před tímto. Zákon vrátila parlamentu s odůvodněním, že institut žalobního záměru zvyšuje byrokratickou zátěž spotřebitele, který se musí v krátké době přihlásit u notáře a zaplatit poplatek. Záměr se navíc oficiálně oznamuje v Obchodním věstníku, „který však převážná většina spotřebitelů nesleduje". Poslanci její veto 21. června 2023 přehlasovali a zákon přijali v původním znění. TASR ↗

Česko: dvě žaloby místo pěti až deseti ročně

Česko má vlastní zákon o hromadném občanském soudním řízení a stejný výsledek v mírnější podobě. Za dva roky jeho účinnosti podaly oprávněné organizace dvě hromadné žaloby, ačkoli ministerstvo spravedlnosti počítalo s pěti až deseti ročně. Obě podala tatáž organizace, OnlineMediátor.cz. První se týkala nedodaného dětského nábytku a soud v ní přiznal zákazníkům přes milion korun, druhá z února 2026 řeší neproplacené kompenzace za zpožděný let. iROZHLAS ↗

Důvod, který české organizace uvádějí, je stejný jako v Irsku. „Neseme náklady toho soudního sporu. Nějaké možnosti, jak to můžeme financovat, jsou velmi omezené," řekla Radiožurnálu právnička Tereza Borkovcová z OnlineMediátora. Spotřebitelská organizace dTest nepodala zatím ani jednu, protože veškeré náklady jdou na vrub organizace a odměna je zastropována na 16 procent, přičemž soud ji může ještě snížit. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc považuje hodnocení za předčasné a navrhuje počkat čtyři až pět let. iROZHLAS ↗

Nová evropská regulace nepřijde

Evropská komise měla možnost financování sporů třetí stranou upravit celoevropsky. Neudělá to. Komisař pro spravedlnost Michael McGrath podle právnických médií 18. listopadu 2025 uzavřel poslední schůzi fóra Justice for Growth konstatováním, že Komise novou legislativu nepřipravuje a místo toho bude sledovat, jak členské státy zavádějí existující směrnici o zástupných žalobách. McGrath je přitom Ir. Británie mezitím v prosinci 2025 oznámila, že vlastní regulaci financování sporů připraví. Irish Legal News ↗

Samotná Komise pro Politico uvedla, že je v „úzkém kontaktu se všemi členskými státy včetně Irska" a zavádění směrnice vyhodnocuje. Připomněla také, že pokud členský stát financování třetí stranou zakáže, musí zajistit, aby náklady řízení nebyly pro oprávněné organizace překážkou. Politico Europe ↗

Limity tohoto pohledu

Politico píše z Dublinu a téma rámuje jako překážku pro organizace, které chtějí žalovat. Druhá strana argumentu existuje a není bezvýznamná — americký model kolektivních žalob je dlouhodobě kritizován za to, že soudy zahlcuje a že podstatnou část odškodnění si rozdělí právníci a investoři. Irské ministerstvo spravedlnosti se právě toho obává.

Naše zjištění z Obchodního věstníku se týká žalob o odškodnění. Žaloby o zdržovací opatření, tedy o zákaz nějaké praktiky bez nároku na peníze, žalobní záměr nevyžadují a v této rubrice by se neobjevily. Slovenská advokátska komora ↗

Článek mluví o kolektivních spotřebitelských žalobách o odškodnění, nikoli o vymáhání pravidel jako takovém. Evropští regulátoři uložili technologickým firmám pokuty v miliardách eur podle GDPR i podle nových předpisů o digitálních trzích a službách, a jednotlivec může žalovat sám. Rozdíl je v tom, že pokuta jde státu a individuální spor se při drobné škodě nikomu nevyplatí — kolektivní žaloba je jediná cesta, jak by se peníze vrátily uživatelům.

Nula také nemá jedinou příčinu. Slovenský problém není zákaz financování, ten zákon 261/2023 neobsahuje, ale kombinace notářské registrace, dvouměsíční lhůty, poplatku a oznamování přes věstník, který běžný spotřebitel nečte. Zákon je navíc mladý a všechny tři oprávněné organizace jsou malé. Stejně tak platí námitka českého ministra Tejce, že režim tohoto typu má smysl hodnotit až s odstupem několika let.

Foto: Four Courts v Dublinu, sídlo irského Vysokého soudu, kde by celoevropská žaloba proti technologickým firmám nejspíš skončila. Autor: Zairon / Wikimedia Commons / CC BY 4.0.

Co sleduje hotinfo