Škola hlásila téměř 80 procent docházky, inspekce 15,6. Soud její vyřazení ze sítě dočasně pozastavil

Soukromá spojená škola Biela voda v Kežmarku měla být k 31. srpnu vyřazena ze sítě škol. Ministerstvo školství o tom rozhodlo poté, co u ní Státní školní inspekce napočítala 55 porušení zákona, a rozhodnutí nabylo právní moci 12. srpna. presovak.sk ↗ Usnesením z 27. srpna jí však Správní soud v Bratislavě pozastavil účinky tohoto rozhodnutí. Škola tak 1. září otevřela nový školní rok a hledá pedagogy. korzar.sme.sk ↗Slovensko i Česko posílají soukromým školám veřejné peníze podle toho, kolik mají žáků. V obou zemích se právě teď ukazuje, co z toho mechanismu vyplývá — v každé z jiného konce.

Co inspektoři v Kežmarku našli

Podle ministerstva škola na začátku roku nahlásila 465 žáků, oficiální počet byl 240 a inspektoři nakonec zjistili, že ve škole jich reálně bylo přibližně padesát. Průměrná přítomnost na vyučování dosahovala 15,6 procenta, ačkoli škola vykazovala téměř 80procentní docházku. Údaje o docházce učitelé podle zjištění doplňovali dodatečně. korzar.sme.sk ↗

Kontrola našla i chybějící odborné učebny, dílny označené za nevyhovující a nebezpečné a výuku v prostorách, které nebyly zařazeny do sítě škol. Matematiku, informatiku a občanskou nauku podle inspekce vyučovali s nulovou odborností, přestože zákon vyžaduje minimálně sedmdesát procent. presovak.sk ↗

Škola je soukromá, ale na provoz dostává od státu normativ, který se počítá z počtu žáků a z náročnosti výuky — podle Korzáru je u žáků z marginalizovaných romských komunit vyšší. Deník uvádí, že škola v minulém školním roce hospodařila s částkou 2,3 milionu eur a letos dostala 2,7 milionu — tedy o čtyři sta tisíc více, a to už v době, kdy byla zjištění inspekce veřejně známá. korzar.sme.sk ↗

Ministerstvo se obrátilo na Generální prokuraturu kvůli podezření ze subvenčního podvodu, případ převzala Krajská prokuratura v Prešově. Pravomocné rozhodnutí v této věci zatím nepadlo a právníci školy namítají, že se škola se subvenčním podvodem spojuje předčasně. Zřizovatel s ředitelkou avizovali žalobu o omluvu a náhradu újmy v celkové výši 430 tisíc eur. korzar.sme.sk ↗

Nejvyšší kontrolní úřad upozornil i na nájemné za prostory, které se na vzdělávání nevyužívaly. Šlo například o rodinný dům v Šarišském Jastrabí, který tehdejší ředitelka Anna Jurgovianová pronajala škole, kterou vedla, za osm set eur měsíčně ze státních peněz. korzar.sme.sk ↗

Proč soud vyřazení dočasně pozastavil

Usnesení správního soudu není rozhodnutím ve věci samé. Soud zjištění inspekce ani ministerstva nepotvrdil ani nevyvrátil — poskytl škole dočasnou ochranu, dokud nepřezkoumá zákonnost postupu resortu.

Argument, že pokračování školy během řízení by odporovalo veřejnému zájmu, nepřijal. Přihlédl k ochraně žáků a ke kontinuitě vzdělávání dětí z marginalizovaných komunit a vycházel i z nálezu Ústavního soudu. Za podstatné označil i to, že konečné rozhodnutí ministerstva přišlo podle deníku pouze dvacet pět dní před plánovaným výmazem. Kdyby škola zanikla a žáci přešli jinam, pozdější úspěch ve sporu by měl už jen formální význam. korzar.sme.sk ↗

Soud tedy zatím rozhodl pouze o dočasném pozastavení účinků rozhodnutí. Ministerstvo uvedlo, že rozhodnutí soudu respektuje, a připomnělo, že nešlo o první řízení o vyřazení této školy, ale o opakované. korzar.sme.sk ↗

Ministr Drucker tvrdí, že problém je hlubší než papírový. „Děti do této školy nechodily, to je fakt, ačkoli tvrdili, že tam chodí, a žádali si za to státní peníze," řekl Korzáru o vedení školy. Podle něj resort od června žádal od vedení školy seznam dětí a nedostal ho celý, a když rodičům volal, část kontaktů byla podle jeho slov fiktivní, a resort proto rozšířil trestní oznámení. Povinná školní docházka se podle údajů resortu týká 48 žáků. korzar.sme.sk ↗

Ředitelka Jurgovianová před začátkem školního roku rozjela kampaň, podle níž chce ministerstvo jejím žákům ukrást budoucnost. Podpořit ji přišel bývalý ministr spravedlnosti Štefan Harabin. korzar.sme.sk ↗

Není to jediný případ, který stát prověřuje

Kežmarská škola není ojedinělý případ. Ministerstvo už v září 2025 oznámilo, že podalo podněty na Generální prokuraturu i kvůli pěti soukromým základním školám jednoho zřizovatele, které vykazovaly 664 žáků a čerpaly 2,44 milionu eur plus dalších 217 tisíc na žáky se speciálními potřebami. Na denní výuce byla podle resortu třetina žáků a v Nitře a Šali se více než tři čtvrtiny vzdělávaly distančně celoročně. „Na Slovensku není místo pro školy a zřizovatele, kteří podvádějí," uvedl tehdy Drucker. minedu.sk ↗

Od dubna Korzár rozebírá další případ — síť soukromých uměleckých škol na východě, kterou zřizuje šest občanských sdružení spojených jménem Radoslava Dovjaka. Oficiálně má zapsaných téměř pět tisíc dětí a desítky odloučených pracovišť v obcích převážně poblíž romských osad. Jen v Červeném Kláštoře, kde je nahlášeno přes 1 100 žáků, dostali na letošní rok 983 tisíc eur, na školu v Jastrabí nad Topľou téměř 760 tisíc. Dvě ze šesti škol už inspekce navrhla vyřadit ze sítě. Tato čísla deník zveřejnil v červenci. korzar.sme.sk ↗

U uměleckých škol nejdou peníze přímo z ministerstva — školám je poskytují obce. Tento týden k sérii přibylo svědectví zevnitř. Zdroj blízký jedné ze škol popsal Korzáru tlak na učitele, aby nasbírali co nejvíc přihlášek, i to, že žáci, kteří na výuku nechodili, zůstávali ve výkazu. Jde o svědectví jednoho anonymního zdroje, jehož identitu podle deníku zná jeho redakce. Zřizovatel na tvrzení v citovaném článku nereagoval. Inspekce podle deníku prověřuje fiktivní vykazování úvazků, žáků i školení. korzar.sme.sk ↗

Společný jmenovatel všech tří případů je stejný. Škola nahlásí počet žáků k 15. září a od tohoto čísla se odvíjí objem peněz, se kterými bude hospodařit. Rozdíl mezi vykazovanou a skutečnou docházkou dokáže odhalit kontrola na místě. V případě Bielej vody navrhla inspekce vyřazení ze sítě začátkem září 2025 a správní řízení skončilo až v srpnu 2026 — škola mezitím dostala normativ na další rok.

Česko řeší stejný mechanismus z opačné strany

V Česku se tento týden o financování soukromých škol mluví také, ale otázka zní jinak: zda jim má stát vůbec přispívat. Poté, co ministr školství Robert Plaga prohlásil, že mu v návrhu rozpočtu chybí tři miliardy korun na mandatorní výdaje pro soukromé a církevní školy, se ozval premiér Andrej Babiš. „Možná by mohl vysvětlit občanům, proč dáváme dvacet miliard korun ročně pro privátní školy, proč dáváme peníze církevním školám," řekl po jednání vlády. Případná změna by se dotkla asi 135 tisíc dětí. zpravy.aktualne.cz ↗

Českým soukromým školám stát nehradí všechny náklady. Přispívá na každé dítě částkou odvozenou od průměrných neinvestičních nákladů na žáka ve veřejném školství, zatímco budovy a investice si školy platí ze školného. Ředitelka pardubické základní školy V Pohybu Kateřina Gieslerová uvedla, že úplný výpadek státního příspěvku by v jejím případě znamenal zdvojnásobení školného ze současných 5 800 korun měsíčně na dvanáct až třináct tisíc. Zároveň upozornila, že stát by tím automaticky neušetřil: část rodin by přešla do veřejných škol a náklady na vzdělávání těchto dětí by se přesunuly do veřejných rozpočtů. zpravy.aktualne.cz ↗

Zvláštní rozměr má ta debata v tom, že jedním z těch, koho by se škrty dotkly, je poslanec Babišova hnutí. Denis Doksanský zastupuje zřizovatele soukromé střední, základní a mateřské školy Sion v Hradci Králové. Podle jeho odhadu by školné na jeho základní škole bez státního příspěvku vzrostlo ze současných 51 tisíc korun ročně na přibližně dvě stě tisíc. Portálu Aktuálně.cz řekl, že je s premiérem v kontaktu a informace z praxe mu předá. zpravy.aktualne.cz ↗

V minulém školním roce bylo v Česku ze 4 320 základních škol 354 soukromých a 49 církevních, chodilo do nich přes 32 tisíc a téměř osm tisíc dětí z více než milionu žáků. Na středních školách je podíl výrazně vyšší — soukromé tvoří zhruba čtvrtinu z 1 328 škol a chodí do nich 83 tisíc žáků z téměř 515 tisíc. zpravy.aktualne.cz ↗

Kolik je jeden žák

Obě debaty se točí kolem stejné veličiny — kolik stát pošle za jedním žákem a co za to dostane. Zatímco se o ní diskutuje u soukromých zřizovatelů, ve slovenských státních školách se stejná logika projevila na položce, které si rodiče všimli hned.

Příspěvek na učebnice klesl z loňských 22,55 eura na žáka na letošních patnáct. Ministr Drucker to odmítá a tvrdí, že školám letos poslal na učebnice oproti loňskému roku o deset milionů eur víc. Peníze se ale letos rozdělily na dvě části. Za patnáct milionů eur se nakoupilo 1,9 milionu učebnic pro ročníky, které přecházejí na nové kurikulum, a peníze na jejich nákup pocházely z nevyčerpaných zdrojů plánu obnovy. Na běžné učebnice pro ostatní žáky poslal resort asi 13,5 milionu, tedy přibližně o pět milionů méně než loni. Rozdíl doplácejí rodiče po pěti a deseti eurech za pracovní sešit. sme.sk ↗

Rozdíl 7,55 eura na žáka je v rozpočtu státu drobnost a s kežmarským případem přímo nesouvisí — jedno je financování učebnic, druhé kontrola jednoho zřizovatele. Společnou mají otázku, která stojí za oběma: co stát za normativ na žáka reálně dostane.

Ilustrační foto: třída pro šesti- až sedmileté žáky, škola Chantemerle ve švýcarském Orbe. Foto Abaddon1337, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.