A ve stejném týdnu rozeslala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky obcím v Beskydech oznámení, že v chráněné krajinné oblasti potvrdila výskyt medvědů. Doporučila jim zabezpečit odpad. seznamzpravy.cz ↗
Zvířata na obou stranách hranice patří do stejné karpatské populace. Rozdíl je v tom, co s nimi dvě sousední země dělají.
Aktéři — klepněte pro kontext
Štátna ochrana prírody SR
Odborná organizace environmentálního resortu, která na Slovensku spravuje chráněná území a vede evidenci výskytu velkých šelem.
Proč tady: Provozuje stránku Pozor, medveď! a řídí zásahový tým, který zvíře v Liptovském Mikuláši postřelil.
Více info →
Liptovský Mikuláš
Okresní město na severu Slovenska pod Nízkými Tatrami, výchozí bod do Demänovské doliny.
Proč tady: V jeho městské části zásahový tým medvěda postřelil a stejnojmenný okres patří mezi šest s nejčastějšími zásahy.
Více info →
Beskydy
Pohoří ve Vnějších Západních Karpatech na moravsko-slovenském pomezí, na české straně vyhlášené za chráněnou krajinnou oblast.
Proč tady: Nejzápadnější okraj karpatské populace medvěda, kde ochránci tento týden potvrdili výskyt.
Více info →
Suchá Hora
Obec na Oravě u polské hranice v okrese Tvrdošín.
Proč tady: V lokalitě Žobrákov kút v jejím katastru medvěd zaútočil na chlapce.
Více info →Resort zároveň argumentuje stavem samotných zvířat. Tvrdí, že rozbory odlovených jedinců čím dál častěji ukazují podvýživu a nemoci, protože silnější kusy vytlačují slabší od potravy. Je to argument o kvalitě populace, nikoli o jejím počtu. Citovaná zpráva nezávislé ověření této teze neuvádí.
Na české straně hranice vypadá tatáž šelma jinak. V chráněné krajinné oblasti Beskydy se podle ochránců pohybuje řádově několik jedinců a únorové mapování je na české straně hranice nepotvrdilo vůbec. Ředitel regionálního pracoviště agentury František Jaskula připomněl, že medvědi se v Beskydech objevují pravidelně od 70. let a nejde o nic neobvyklého, protože jde o okrajovou část karpatské populace. seznamzpravy.cz ↗ Hlášení přišla z Moravskoslezských Beskyd, z Frýdecko-Místecka a z okolí Rožnova pod Radhoštěm, jedno pozorování medvědice s mláďaty i od Vizovic. idnes.cz ↗ novinky.cz ↗
Česká agentura na to reagovala upozorněním obcím. Doporučuje zabezpečit odpad, aby si zvíře nezvyklo vnímat ho jako zdroj potravy, a chránit hospodářská zvířata a včelstva. Srovnávat to přímo se slovenským zásahem ve městě by nebylo férové — jde o jinou situaci i jiný počet zvířat. Rozdíl v měřítku je však podstatný: Slovensko loni usmrtilo 213 medvědů, česká CHKO Beskydy jich podle ochránců čítá na jednotky.
O to zajímavější je krok, který obě země udělaly společně. Rumunsko a Slovensko v červnu předložily ostatním členským státům EU výzvu, aby se medvědu hnědému snížil stupeň ochrany a uvolnila pravidla jeho lovu. Argumentují tím, že medvědi v obou zemích za posledních pět let zabili 18 lidí a vážně zranili více než 200 osob, a že od roku 2023 způsobily velké šelmy škody na více než dvou tisících domácích zvířatech. Jsou to údaje předkladatelů. „Jako predátor bez přirozených nepřátel tento druh naléhavě vyžaduje účinný management," píše se ve výzvě. Podpořily ji Česko, Finsko a Chorvatsko. teraz.sk ↗
Česko se tedy přidalo k žádosti o uvolnění lovu druhu, který v jeho největší medvědí oblasti čítá na jednotky. Samo o sobě to není nelogické: populace je jedna a hranici neuznává, takže rozhodnutí o karpatském medvědovi se českého území týká bez ohledu na to, kolik jich zrovna v Beskydech je.
Cesta ke změně je přitom složitější, než se z výzvy zdá. Článek 19 směrnice o biotopech z roku 1992 umožňuje přizpůsobit přílohu s přísně chráněnými druhy vědeckému a technickému pokroku jednomyslným rozhodnutím Rady na návrh Komise. Odlišnou cestou je legislativní novela, kterou přijímají Evropský parlament a Rada společně. Právě tou druhou prošel vlk, kterému se stupeň ochrany snížil v roce 2025 a kterému v EU předcházelo zmírnění ochrany podle Bernské úmluvy. Precedens tedy existuje a environmentální organizace jsou proti.
Medvěd hnědý zůstává přísně chráněným druhem a usmrtit ho lze jen na základě výjimky. Článek 16 směrnice ji připouští například při předcházení závažným škodám nebo při ochraně veřejné bezpečnosti, ale jen pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení a pokud výjimka nezhorší stav populace v jejím přirozeném areálu. Vyhlášení mimořádné situace tyto podmínky samo o sobě nenahrazuje. Slovenská cesta přes zásahový tým je pokusem vyřešit problém v rámci existujících pravidel, červnová výzva je pokusem tato pravidla změnit.
Ani jedno z toho ale neříká, co dělat s konkrétním zvířetem na ulici Mlynisko. Medvěd z Liptovského Mikuláše odešel z města postřelený, chlapec ze Suché Hory potkal šelmu v hustém porostu mimo obec. Právní status druhu určuje, jaké zásahy jsou vůbec dovolené, ale samotná jeho změna neurčuje, jak postupovat při konkrétním střetu člověka s medvědem.
Ilustrační foto: medvědice hnědá ve volné přírodě. Foto Charles J. Sharp, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
