airBaltic si chce půjčit 257 milionů při úroku 25 procent. Mezi zrušenými linkami je i Praha

Lotyšská státní aerolinka airBaltic se dohodla s částí držitelů svých dluhopisů a s externími investory na podmínkách překlenovacího financování do výše 257 milionů eur. Úroková sazba je stanovena na 25 procent ročně. Peníze musí ještě schválit věřitelé a akcionáři, schůze držitelů dluhopisů je svolána na 11. září. Diena ↗

Financování má podobu nových dluhopisů s vyšší prioritou splácení a se splatností 26. února 2027. Po schválení má být krátce nato k dispozici 180 milionů eur, dalších 77 milionů až po splnění dodatečných podmínek. Financování mají zajistit londýnská investiční společnost Polus Capital Management a v Izraeli registrovaná Klirmark Capital 4. Podle oznámení burze chce firma peníze použít na refinancování existujících závazků za letadla a motory a na běžné náklady včetně oprav, údržby a letištních poplatků. Diena ↗

Předseda dozorčí rady Andrejs Martinovs pro agenturu LETA uvedl, že jde o nejlepší podmínky, jaké airBaltic v tuto chvíli může dostat, protože krátkodobé překlenovací financování je dražší než jiné finanční nástroje. Firma zároveň zdůrazňuje, že financování nezávisí na finanční účasti lotyšského státu. Ten se jako stávající držitel dluhopisů může zapojit úměrně svému podílu, povinné to pro něj však není. Generální ředitel Erno Hildén říká, že překlenovací peníze mají firmě dát čas a zdroje na uskutečnění přepracovaného obchodního plánu bez přerušení letového programu. Fin Hildén vede airBaltic od prosince 2025 a předtím byl finančním ředitelem skandinávské SAS v době její restrukturalizace a navyšování kapitálu. Diena ↗

Právě sazba je na dohodě nejvýmluvnější. Dluhopisy, které airBaltic vydal v roce 2024 za 380 milionů eur, nesou úrok 14,5 procenta ročně a lotyšský stát z nich sám odkoupil balík za 50 milionů — i tehdy přitom šlo o drahé peníze. Nová sazba je oproti nim vyšší o více než sedmdesát procent. V srpnu, kdy dozorčí rada schvalovala nový obchodní plán, firma hledala 225 milionů eur. Nyní směřuje k vyšší sumě za dražší peníze. Diena ↗

Přečtěte si také: Lotyšská airBaltic zmenší flotilu a hledá 225 milionů. S&P varuje před rizikem platební neschopnosti

Zatímco se řeší dluh, zmenšuje se síť. Aerolinka zveřejnila letový řád na letní sezonu 2027 a z Litvy nabídne deset přímých linek namísto dvaadvaceti, které létala letos. Podle veřejnoprávního LRT ruší spojení z Vilniusu do Berlína, Curychu, Krakova, Prahy, Málagy, Nice, na Mallorku, do Heraklionu a Kišiněva, dále linku z Kaunasu do Rigy a z Palangy na Tenerife. Z Vilniusu mají zůstat lety do Rigy, Amsterodamu, Tallinnu, Paříže, Mnichova, Düsseldorfu, Hamburku a Lisabonu. Prahu s Vilniusem spojoval airBaltic dvakrát týdně, v pátek a v neděli, a na téže trase mu konkuruje Wizz Air se třemi lety týdně. LRT ↗

Stejný střih dostalo Estonsko. Z Tallinnu klesne počet přímých linek ze dvaceti čtyř na třináct, zrušené jsou Atény, Hamburk, Tirana, Billund, Burgas, Kodaň, Malta, Oslo, Palma de Mallorca, Rhodos a Split. Člen představenstva tallinnského letiště Eero Pärgmäe připomíná, že zrušená spojení tvořila jen čtyři procenta ročního počtu cestujících letiště, protože šlo většinou o sezonní linky s nízkou frekvencí, a že na Oslo létá Norwegian, na Kodaň SAS a do Tirany Wizz Air. Estonský ministr infrastruktury Kuldar Leis řekl deníku Postimees, že to nepovažuje za katastrofu a zeštíhlování vnímá spíše pozitivně, protože airBaltic neprochází nejlehčím obdobím. ERR ↗

Za zrušením pražské linky přitom nestojí jen účetnictví aerolinky. Letecký expert Martynas Jaugelavičius pro LRT upozorňuje, že Praha už dávno není přestupní uzel a objem cestovního ruchu mezi oběma zeměmi je omezený. „Když jednou uvidíme Karlův most a vypijeme české pivo, kolikrát se tam ještě vrátíme? Turisté ze střední Evropy cestují do Litvy vlažně," říká. Jako poslední kapku jmenuje poplatky pražského letiště, které podle něj bez slev dosahují 30 eur na cestujícího a jsou trojnásobkem vilniuských. Podobně vysvětluje i konec berlínské linky — Berlín není německý letecký uzel, tím jsou Frankfurt a Mnichov, a poplatky přes 30 eur na cestujícího tam vedly k tomu, že základnu ve městě zavírá i Ryanair. Mezi Vilniusem a Berlínem má od října létat Wizz Air. LRT ↗

Nejde však o rovnoměrné zmenšování celé sítě. Riga, která má podle srpnového plánu zůstat hlavním uzlem firmy, sice také přichází o třináct linek — mimo jiné do Dublinu, Varšavy, Göteborgu, Larnaky, Valencie a Antalye — ale zároveň na několika trasách přidává frekvence. Do Vídně poletí dvanáctkrát týdně, na londýnský Gatwick čtrnáctkrát, přibývají lety do Říma, Milána, Atén, Alicante, Nice, Düsseldorfu a Splitu. Spojení Prahy s Rigou zůstává v provozu. Viceprezident pro správu sítě Mantas Vrubliauskas říká, že aerolinka nadále zajišťuje přímá spojení ze všech tří pobaltských metropolí a síť staví podle trhů, na kterých působí. V praxi to znamená stěhování provozu do Rigy na úkor Vilniusu a Tallinnu. Airways.cz ↗

Slovenská zpravodajská média o finanční stránce věci nenapsala a v Česku ji zatím zachytil jen odborný letecký web. Pro pobaltské země je přitom otázka zásadnější než jedna zrušená linka: airBaltic je pro jejich leteckou dostupnost tím, čím u nás bývali národní dopravci — a teď si na překlenutí zimy půjčuje za 25 procent. Odpověď, zda na to věřitelé přistoupí, přijde 11. září.

Foto: Airbus A220-300 společnosti airBaltic (YL-CSF) u nástupního mostu na letišti v Rize, říjen 2019. Autor Simply Aviation, přes Wikimedia Commons, CC BY 2.0. Snímek je zmenšen.