Rumunsko zadrželo Rusa, který podle SRI fotil základny NATO. Fotit měl i ukrajinské Antonovy

Rumunská kontrarozvědka SRI v úterý oznámila, že zabránila sabotážní akci na rumunském území, do níž měl být zapojen ruský občan usazený v Rumunsku. Prokuratura DIICOT téhož dne zadržela čtyřicetiletého muže a stíhá ho pro pokus o diverzní činy — podle jejího komuniké měl od února do července pořizovat fotografie vojenských základen využívaných spojenci NATO a záznamy o pohybu techniky. Podle SRI měl dostat pokyn dokumentovat i ukrajinská nákladní letadla Antonov, tedy stejný typ cíle, jaký o měsíc dříve figuroval u zmařeného útoku na letišti v Lipsku. Navečer případ zasadila do širšího rámce rumunská televize Pro TV — a zároveň pojmenovala, kde ta paralela končí.

Co podle vyšetřovatelů dělal

SRI uvádí, že muž byl pod dohledem od února 2026 a že šlo o rozsáhlé vyšetřování pokusů o diverzní činy. Konkrétně měl pořizovat fotografie a videozáznamy komunikačních center, národních vojenských základen využívaných spojenci NATO, sídel institucí rumunského systému obrany a veřejného pořádku a prvků kritické infrastruktury. Digi24 ↗

Prokuratura upřesnila, co z toho je předmětem obvinění. Podle komuniké DIICOT muž v období od února do července 2026 identifikoval, sledoval a shromažďoval informace vojenského charakteru pod přímou koordinací osoby, s níž udržoval kontakt přes šifrované komunikační aplikace. Fotografie techniky rumunských a spojeneckých ozbrojených sil a pohybu personálu měl pořizovat u vojenských objektů v župách Kluž, Konstanca, Călărași a Ilfov a v Bukurešti. Prokuratura zdůrazňuje, že pro obviněného platí presumpce neviny. Návrh na třicetidenní vazbu má posoudit Odvolací soud v Bukurešti — zatím tedy jde o zadržení a návrh, nikoli o rozhodnutí soudu. HotNews ↗

Na akci se kromě SRI a DIICOT podílely i policejní útvar pro organizovaný zločin a vojenská zpravodajská služba ministerstva obrany. SRI výslovně uvádí i spolupráci se zahraničními partnerskými službami. Pro TV ↗

Třetí zveřejněný případ za tři roky

Na tomto případu je pozoruhodné, že rumunské služby ho popisují jako pokračování série, nikoli jako ojedinělý incident. SRI mluví o „vzorci jednání podobném tomu, jaký na území evropských států používají sítě sabotérů koordinované subjekty z Ruské federace", a odkazuje na případy zmařené v Rumunsku v letech 2024 a 2025. Adevărul ↗

Oba starší případy jsou doloženy vlastními komuniké služby. V létě 2024 zadržely rumunské orgány na základě informací SRI kolumbijského občana Luise Alfonsa Murilla Diosu — do Rumunska přijel koncem července a 30. července ho zadrželi, když podrobně dokumentoval okolí skladu recyklovatelných materiálů v Bragadiru nedaleko objektů kritické infrastruktury. Služba tehdy popsala mechanismus podrobněji, než to dělá dnes: prostředník verbuje na online platformách, předem zaplatí cestu i ubytování a přes šifrované aplikace zadá typ mise, destinaci a cíle, přičemž vykonavatel musí průběžně posílat fotografie jako důkaz, že postupuje podle pokynů. Z tohoto popisu se v dnešním komuniké opakuje řízení přes prostředníka a šifrovaná komunikace. O verbování, platbách za cestu ani o průběžném hlášení dnešní vyjádření nemluví. SRI ↗

Druhý případ je čerstvější a konkrétnější. Mezi 14. a 15. říjnem 2025 SRI podle vlastního vyjádření identifikovala dva ukrajinské občany, kteří měli pod přímou koordinací představitelů ruských tajných služeb zapálit pobočku ukrajinské kurýrní firmy Nova Post v Bukurešti. Na pobočce podali dvě zásilky se zápalnou náloží a službě se je podařilo najít a zneškodnit dřív, než se aktivovaly. Předběžná expertiza podle služby ukázala použití termitu a dusičnanu barnatého s možností dálkového odpálení. SRI ↗

Společné pro všechny tři je jen to, že je SRI přisuzuje jedné síti řízené z Ruska. Ve formě řízení se už liší: u Kolumbijce i u dnešního případu služba mluví o prostředníkovi, u Nova Post o přímé koordinaci představiteli ruských služeb. Liší se i státní příslušnost zadržených — Kolumbijec, dva Ukrajinci, teď ruský občan usazený v zemi. Služba k tomu dodává, že Rusko „nadále využívá osoby ze zranitelných kategorií". Tři případy jsou příliš málo na to, aby se z nich dal odvodit trend, a nic ve zveřejněných materiálech nevysvětluje, proč se profil zadržených mění.

Antonovy jsou bod, kde se to podobá Lipsku

Z lokálního rámce případ vystupuje jedním detailem — typem cíle. SRI píše, že muž měl na pokyn prostředníka dokumentovat objekty strategického vojenského zájmu „včetně ukrajinských nákladních letadel Antonov během jejich přítomnosti na rumunském území". O stejný typ stroje šlo u zmařeného útoku na letišti Lipsko/Halle 4. srpna, ze kterého Německo začátkem září obvinilo Rusko. Jde o podobnost uváděných cílů — zveřejněné komuniké SRI spojení s lipským případem neuvádí a paralelu vytvořili rumunští novináři. HotNews ↗

Pro TV paralelu v úterý navečer rozepsala i s jejími hranicemi. Stanice s odvoláním na News.ro připomíná, že v Lipsku našli 4. srpna u ukrajinského nákladního Antonovu dron s výbušninou a rozbuškou a vyšetřovatelé později identifikovali třetí dron a přibližně 50 gramů látky, o níž se předpokládá, že jde o vojenskou trhavinu RDX. Letiště Lipsko/Halle je přitom logistickým uzlem NATO i operační základnou pro několik strojů An-124 společnosti Antonov Airlines. Redakce zároveň výslovně píše, že dostupné informace zatím nedokazují, že by operace v Německu a Rumunsku řídila tatáž buňka nebo titíž koordinátoři — shoda je v typu cíle. Liší se i fáze: v Lipsku už bylo podle ní sledování překročeno, v Rumunsku se operace zastavila u průzkumu. Sázku vidí Pro TV v tom, že An-124 je jeden z mála typů schopných rychle přepravit těžkou vojenskou techniku na velké vzdálenosti, takže jejich vyřazení nebo omezení přístupu na evropská letiště by zasáhlo ukrajinskou logistiku i přesuny spojenců. Pro TV ↗

Přečtěte si také: Moskva se pomstila za Lipsko zavřením konzulátu v Petrohradě. Vyšetřovací stopa vede do severního Srbska

Konstanca, jedna ze čtyř uvedených žup, je přístavním uzlem pro pomoc Ukrajině a leží v ní i letiště Mihail Kogălniceanu, asi 26 kilometrů od města. Jeho vojenskou část Rumunsko rozšiřuje přibližně za 2,5 miliardy eur na plochu kolem 2 800 hektarů, aby pojala okolo deseti tisíc příslušníků ozbrojených sil i s rodinami — má z ní být jedna z největších spojeneckých základen v Evropě. Komuniké však mluví jen o župách, nikoli o konkrétních objektech, takže z něj nevyplývá, že obviněný fotografoval právě tuto základnu. The War Zone ↗

Rumunsko je přitom pod tlakem i přímo. Dvacátého srpna zneškodnily rumunské síly námořní dron nedaleko plošiny plynového projektu Neptun Deep a Bukurešť z incidentu obvinila Rusko. AGERPRES ↗

Přečtěte si také: Rumunsko zničilo dron u plošiny projektu Neptun Deep. Ten má ze země udělat největšího producenta plynu v EU

Limity tohoto pohledu

Celý obraz stojí na vyjádřeních dvou rumunských státních orgánů. Rumunská média, která téma pokryla — Digi24, HotNews, Adevărul i Pro TV — stavějí převážně na komuniké SRI a DIICOT. Obviněný je nevinný, dokud soud nerozhodne jinak, a jeho jméno ani jméno údajného prostředníka zveřejněno nebylo.

Otevřená je i otázka, co přesně mělo být tou sabotáží. Komuniké mluví o sběru informací a fotodokumentaci, tedy o přípravné fázi. SRI tvrdí, že přijatá opatření vedla k zabránění sabotážní akce, ale konkrétní plánovaný útok — čas, místo, prostředek — ve zveřejněných materiálech není. Prokuratura skutek kvalifikovala jako pokus o diverzní činy. Zda tato kvalifikace obstojí, ukáže až soudní řízení, nikoli komuniké.

A ne za každou sabotáží v Německu je ruská stopa — to je důvod k opatrnosti i tady. Týž den zadržela německá policie u elektrárny nedaleko Cách 48letého muže podezřelého ze série útoků na rozvodny v Severním Porýní-Vestfálsku, Braniborsku a Sasku. Podle ZDF se měl v dopisech, jimiž se k činům hlásil, odvolávat na ničení životního prostředí fosilní výrobou elektřiny, a úřady zatím nezveřejnily nic, co by nasvědčovalo, že Rusko řídí i takové levicově extremistické aktéry. Německý BKA přitom napočítal do konce srpna přes 165 podezření ze sabotáže — za celý rok 2025 jich bylo přes 320 — plus přes tisíc pozorování dronů nad kritickou infrastrukturou či vojenskými objekty. Vlna je tedy reálná, autorství v ní ale jednotné není. ZDF heute ↗

Co sleduje hotinfo