Vlci zabili na francouzské pastvině 64 ovcí za jednu noc. Chovatel měl koncem srpna u stáda dva psy i elektrický ohradník

Na horské pastvině nad obcí Bouvante v pohoří Vercors, v departementu Drôme, napadli v noci z 30. na 31. srpna vlci stádo ovcí. Konečná bilance činila 64 mrtvých zvířat, dalších přibližně dvacet zůstalo nezvěstných. Jean-Jacques Dallon, starosta sousední obce Oriol-en-Royans, kde chovatel žije, to po úterním setkání s ním označil za „jeden z největších útoků vlků na otevřeném prostranství ve Francii" a hovořil o „čísle, jaké tu zjevně ještě nebylo". BFM TV ↗Stádo mělo podle agentury AFP kolem 580 kusů, regionální stanice ICI uvádí 570. Podstatnější než tento rozdíl je, že chovatel Sébastien Robert nebyl bez ochrany. U stáda měl dva pastevecké psy plemene patou a elektrický ohradník. Sám útok vysvětluje tím, že se stádo během noci rozdělilo a psi zůstali u hlavní skupiny, zatímco menší část se dostala za kopec. „Máme příliš mnoho takto rozsáhlých útoků. Patou zůstali u hlavní skupiny," řekl. ICI ↗

Toto je zatím chovatelova verze, nikoli závěr úředního šetření, a je třeba ji tak i číst. Citované zdroje neuvádějí nezávislé posouzení toho, zda byla opatření pro dané stádo a daný terén přiměřená. Jisté je pouze to, že na místě nějaká ochrana byla a útoku nezabránila. To samo o sobě nevypovídá nic o tom, jak účinná jsou ochranná opatření obecně — na takovou otázku jeden případ nestačí.

Neobvyklý je i průběh útoku. Podle Dallona vyslovil francouzský Úřad pro biodiverzitu hypotézu, že šlo o dospělé samce, kteří učili mláďata lovit, a to by vysvětlovalo vysoký počet zabitých zvířat. Starosta také uvedl, že ovce nebyly sežrány. Citované zprávy neobsahují přímé stanovisko úřadu, jde tedy o zprostředkovanou informaci. BFM TV ↗

To, že vlk zabije více kořisti, než sežere, není nic výjimečného — odborná literatura to zná jako nadměrné zabíjení a spojuje ho především se situacemi, kdy kořist nemůže uniknout nebo se v panice rozprchne. Existence tohoto jevu však nic nevypovídá o motivu konkrétního útoku a nepotvrzuje ani hypotézu o učení mláďat. Vysvětlení toho, co se dělo nad Bouvante, zatím jednoduše není uzavřeno.

Francouzský rámec, do něhož případ zapadl, se letos změnil. Vláda koncem února 2026 zvýšila strop odstřelu na 227 vlků, což je 21 procent odhadované populace, s možností posunout se až na 248 kusů, tedy 23 procent, pokud bude predační tlak přetrvávat. Rok předtím činil výchozí strop 19 procent. Odhad populace, o který se výpočet opírá, je 1 082 jedinců, nejde však o přesný počet — je to střední hodnota po zimě 2024/2025 s intervalem 989 až 1 187. Území, na němž se vlk ve Francii vyskytuje, se za deset let rozšířilo z méně než deseti departementů na více než šedesát. Vert ↗

Zvýšení spor neuzavřelo, naopak — obě strany jej odmítají z opačných důvodů. Odborový svaz FNSEA považuje kvótu za nedostatečnou a tvrdí, že nemá „žádný dopad na úroveň škod". Z druhé strany Muriel Arnalová z organizace One Voice oznámila, že zvýšení napadne u soudu, s odůvodněním, že „je prokázáno, že zabíjení vlků útoky zvyšuje", protože rozbíjí smečky. Jean-David Abel z federace France Nature Environnement k tomu uvádí, že při odběru na úrovni 23 procent populace stoupá riziko jejího poklesu na 66 procent. Vert ↗

Podklad pro uvolnění pravidel přišel z evropské úrovně a má dva kroky. Nejprve se v březnu 2025 stala účinnou změna Bernské úmluvy, která vlka přeřadila z přísně chráněných druhů mezi chráněné. Na to navázala Evropská unie: Rada 5. června 2025 definitivně schválila novelu směrnice o stanovištích, která učinila totéž v unijním právu. Členské státy ji mají do vnitrostátních předpisů promítnout do 15. ledna 2027 a směrnice jim výslovně ponechává možnost zachovat si doma přísnější ochranu. Rada EU ↗

Francouzský předpis následně vyřadil vlka ze seznamu chráněných suchozemských savců z roku 2007. Neznamená to, že vlk přestal být chráněn — zůstává chráněným druhem ve zvláštním režimu, jen se mu uvolnila pravidla odstřelu. Vert ↗

Pro slovenského čtenáře je to všechno povědomé, jen s jinými čísly. Ministerstvo zemědělství stanovilo pro mysliveckou sezonu 2026/2027 kvótu 68 vlků. Je rozdělena mezi pět krajů — Žilinský 23, Banskobystrický 22, Prešovský 16, Košický 4 a Trenčínský 3 — přičemž Bratislavský, Trnavský a Nitranský kraj nedostaly nic. Lovit se smí od 1. září 2026 nejdéle do 15. ledna 2027, nebo dokud ministerstvo lov v daném kraji nezastaví. Podle resortu jde o 20 procent čistého ročního přírůstku populace a při přerozdělení se zohledňoval počet hospodářských zvířat stržených vlkem a rozloha území s celoroční ochranou. LesMedium ↗

Tato dvě čísla — francouzských 227 a slovenských 68 — nelze porovnávat přímo a je to důležitější, než se zdá. Francie počítá strop jako procento odhadované populace, Slovensko jako procento ročního přírůstku, tedy ze zcela jiného základu. Rozcházejí se i odhady samotné populace: server INFO.CZ uvádí 300 až 600 vlků, zatímco WWF Slovensko hovoří za rok 2025 o nejméně 600 jedincích. Dokud není shoda na tom, kolik vlků u nás žije a z čeho se kvóta počítá, je debata o tom, zda je vysoká nebo nízká, z velké části debatou o dvou různých věcech. info.cz ↗

První vlk této sezony padl podle INFO.CZ hned první den, 1. září v okrese Kežmarok. Ekolog Juraj Lukáč z Lesoochranárskeho zoskupenia VLK namítá, že kvótě chybí vědecký základ, a poukazuje na to, že čísla o škodách na hospodářských zvířatech se výrazně liší podle toho, kdo je předkládá — jinak je uvádějí chovatelé, jinak myslivci a jinak úřady. Připomíná také, že stavy ovcí na Slovensku klesly přibližně o milion kusů, což připisuje zemědělské politice státu, nikoli šelmám. info.cz ↗

Argument WWF Slovensko stojí na dvojici čísel z posledních dvou sezon. V sezoně 2024/2025 myslivci ulovili 23 vlků, v následující 69, a za obě sezony bylo navíc evidováno 28 uhynulých zvířat, převážně po srážkách s dopravními prostředky. Odstřel tedy výrazně vzrostl — a vyplacené náhrady za škody na hospodářských zvířatech zároveň v roce 2025 přesáhly 456 tisíc eur, což je více než trojnásobek oproti roku 2024. Organizace z toho vyvozuje, že mezi počtem usmrcených vlků a výší škod neexistuje jednoznačná souvislost. WWF Slovensko ↗

Její specialistka Marta Mútňanová k tomu pro STVR doplnila vysvětlení: mladí jedinci, kterým chybějí zkušenosti s lovem volně žijící kořisti, se častěji obracejí na hospodářská zvířata, takže odstřel zkušených vůdců smeček může problém zhoršit. STVR ↗

I toto srovnání má své hranice a stojí za to je pojmenovat. Myslivecké sezony se nekryjí s kalendářními roky, vyšší odstřel sám o sobě nevypovídá o tom, kolik vlků v zemi zůstalo, a růst vyplacených náhrad může zčásti odrážet i to, kolik chovatelů o ně vůbec požádá. Samotné tyto souhrny tedy neumožňují určit, jak odstřel ovlivnil škody.

V Česku se mezitím tentýž spor odehrává o peníze. Stát pozastavil proplácení opatření na ochranu chovů před vlky a vyčleněný balík je vyčerpán. Na náhrady za ztížené hospodaření čekají stovky žadatelů, přičemž nejde jen o ochranu před šelmami — stejný program pokrývá i lesnictví a rybářství. Chovatelé, kteří do zabezpečení investovali, tak nesou náklady sami. Jeden z nich, chovatel Tomáš Havrlant z Vernéřovic u Broumova, pro Český rozhlas popsal i cenu, kterou za ochranu platí mimo peněz: ovce zavírá do vysoké železné ohrady, útokům se zatím vyhnul, ale zvířata se v omezeném prostoru nedokážou dostatečně napást. Český rozhlas ↗

Právě v tomto se francouzský případ a středoevropská debata setkávají, i když opatrněji, než by se chtělo. Obě strany sporu se obvykle odvolávají na jednoduchý vztah — buď že stačí lépe zabezpečit stáda, nebo že stačí snížit počty šelem. Noc nad Bouvante ukazuje přinejmenším to, že přítomnost ochranných opatření nezaručuje nulové ztráty. Sama o sobě však neumožňuje posoudit ani účinnost ochrany stád, ani smysl zvýšené kvóty. K tomu jsou potřeba data za delší období a širší území, než je jedna pastvina a jedna noc.