Průměr OECD v PISA klesl na historické minimum. Rakouští žáci čtou a počítají hůř než před třemi lety, a přesto jsou nad ním

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zveřejnila v úterý výsledky testování PISA 2025 a naměřila nejnižší průměr v historii měření. Pokles je tak hluboký, že mění význam samotného žebříčku: rakouští žáci čtou a počítají hůř než před třemi lety, a přesto jsou nad průměrem zemí OECD. A jeden španělský region z porovnání vypadl úplně, protože ze vzorku vyloučil téměř čtvrtinu vybraných žáků.

Žebříček klesl tak hluboko, že se v něm dá stoupat bez zlepšení

Průměrné skóre zemí OECD v matematice kleslo ze 485 bodů v roce 2015 na současných 463. Ve čtení ubylo za stejné období 28 bodů, což OECD přepočítává zhruba na rok a půl školní látky. Dnes nedosahuje základní úrovně ani v jedné ze tří oblastí jeden z pěti patnáctiletých v průměru zemí OECD, zatímco v roce 2022 to bylo 16 procent. OECD ↗ Ročník 2025 byl nejrozsáhlejším měřením v historii projektu, zapojilo se do něj 760 tisíc žáků z 91 zemí a ekonomik. ANSA ↗

Hloubka toho poklesu vytvořila zvláštní efekt: v žebříčku se dá postoupit i tehdy, když vlastní výsledky klesají. Rakousko je po tomto cyklu poprvé od zavedení testování signifikantně nad průměrem OECD ve všech měřených disciplínách najednou. Ve čtení přitom ztratilo třináct bodů a v matematice deset, polepšilo si jen v přírodovědě. Více než čtvrtina rakouských mladých nedosahuje minimální úrovně ve čtení ani v matematice. Die Presse ↗

Slovenska se týká tentýž efekt v matematice. Ekonom Róbert Chovanculiak z institutu INESS připomněl, že nejčastěji zmiňovaným úspěchem bylo vyrovnání se Finsku, jenže finské výsledky dvacet let klesají, až se přiblížily naší úrovni. „Kdybych to měl shrnout do jedné věty, tak stagnujeme a nejde o žádný velký úspěch, ale protože se výsledky ostatních zemí nadále zhoršují a propadají, je to taková radost přes slzy," řekl pro Aktuality.sk. Aktuality.sk ↗

Kdo padá a kdo stojí na místě

Rozdíl v tónu, jakým o výsledcích mluví jednotlivé vlády, má z velké části věcný základ: země se nacházejí v odlišném pohybu.

Německo dosáhlo 465 bodů ve čtení, 464 v matematice a 486 v přírodovědě. Vůči průměru OECD, který je 461, 463 a 482, jde o hodnoty srovnatelné s průměrem, ne výrazně lepší. Podstatný je ale pohyb: ve čtení kleslo Německo ze 480 bodů v roce 2022 a v matematice ze 475, což je nejnižší výsledek, jakého kdy v tomto testování dosáhlo. Spolková ministryně Karin Prien mluví o dramatickém a znepokojivém zjištění, při němž se sociální nůžky dál rozevírají, a zaměstnavatelské svazy varují před následnými náklady v bilionech eur. Tagesspiegel ↗ Frakce SPD navrhla svolat vzdělávací summit, do debaty se vrátila i otázka zákazu soukromých mobilů ve školách. Die Zeit ↗

Na Slovensku byly oproti roku 2022 čtení i matematika statisticky stabilní. Ve čtení dosáhlo 448 bodů oproti průměru OECD 461, v matematice 469 oproti 463 a v přírodovědě 475 oproti 482. Ve čtení ani v matematice se výsledek statisticky významně nezměnil a v přírodovědě si Slovensko o třináct bodů polepšilo. Ministerstvo školství SR ↗ Ministr školství Tomáš Drucker proto při hodnocení celkových výsledků mluví o opatrném optimismu a spojuje je s uskutečněnými reformami, ačkoli samotné testování účinek konkrétní reformy neprokazuje. Postoj ↗ Slovenský zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička na bratislavské prezentaci řekl, že Slovensko se nemá proč stydět, zároveň ale upozornil, že slovenští žáci potřebují víc číst. TASR ↗

To, co stabilita zakrývá, je rozložení. Více než třetina slovenských žáků, konkrétně 34,4 procenta, nedosahuje ani základní čtenářské gramotnosti, a v učebních oborech středních odborných škol bez maturity je to 78,1 procenta ve čtení a 72,9 procenta v matematice.

Ostře reagovali i ve Vlámsku, kde téměř třetina patnáctiletých nedosahuje základní úrovně ve čtení. Ministryně školství Zuhal Demir z nacionalistické N-VA při prezentaci výsledků řekla: „Stydím se, že tohle musím představovat." De Standaard ↗ Ve frankofonní části Belgie, která si oproti sousedům polepšila, ministryně Valérie Glatigny odmítla oslavovat slovy, že se nemohou spokojit s tím, že jsou „nejméně špatní". La Libre ↗ V Bulharsku naměřili ve čtení 387 bodů, nejnižší skóre za celou dobu účasti země. Dnevnik ↗ Ministr školství Georgi Valčev to shrnul větou, že výsledky ukazují jedno, a to že v bulharském vzdělávacím modelu je problém. 24 Chasa ↗ Ve Francii, kde se blíží prezidentské volby, mluví kandidáti o zemětřesení, varovném signálu a nutnosti kulturní revoluce. Le Figaro ↗

Turecko rostlo proti trendu

Turecko zaznamenalo největší nárůst skóre mezi zeměmi OECD, a to ve všech třech oblastech najednou. Oproti roku 2022 si v přírodovědě polepšilo o osmnáct bodů na 494 a ve čtení o šestnáct na 472, v matematice dosáhlo 462 bodů. V přírodovědě i ve čtení je tím nad průměrem OECD, v matematice o bod pod ním. V pořadí mezi všemi účastníky se posunulo z 34. místa na 19. v přírodovědě, z 36. na 18. ve čtení a z 39. na 28. v matematice, přičemž počet zúčastněných zemí se mezi cykly měnil. Turkish Minute ↗

Turecké průměrné skóre ve čtení je tak vyšší než rakouské, německé i slovenské. Francouzský Le Figaro věnoval samostatnou analýzu otázce, jak se to Turecku podařilo. Le Figaro ↗ V rámci Visegrádské čtyřky vyčnívá nahoru Polsko, které podle tamního výzkumného institutu zůstává v užší špičce Evropské unie. TVN24 ↗

Katalánská data znehodnotilo nadměrné vylučování žáků ze vzorku

Španělsko zaznamenalo nejhorší výsledek ve své historii a k tomu problém se vzorkem. Katalánsko vyloučilo z testování 591 žáků, tedy 23,2 procenta původně vybraného vzorku 2 545 patnáctiletých, ačkoli pravidla připouštějí nanejvýš pět procent. Důvodem mělo být postižení nebo nedostatečná znalost jazyka testu. OECD proto katalánské výsledky nezařadila do hlavní zprávy a upozorňuje, že při takovém rozsahu vyloučení jsou pravděpodobně nadhodnocené. ARA ↗

Katalánská administrativa mluví o chybě při sestavování vzorku. Podle dokumentace k testování dostali ředitelé škol pokyn, které skupiny žáků mohou být z testu vyňaty, ale nedozvěděli se, že celkový strop je pět procent. Generální tajemnici školství Teresu Sambolu odvolali 31. srpna, přičemž ministryně školství Esther Niubó přímou vazbu odvolání na výsledky PISA veřejně odmítala a mluvila o nové etapě resortu. El Nacional ↗

Katalánsko nebylo jediné. Celostátní míra vyloučení ve Španělsku dosáhla 7,89 procenta, tedy také nad povoleným stropem, a Murcia vyloučila 12,7 procenta žáků. S tou naložila OECD jinak než s Katalánskem: její výsledky ponechala, ale označila je varováním. ARA ↗ Španělské výsledky jako celek komentuje i El País, podle kterého jde o všeobecnou porážku napříč autonomními společenstvími. El País ↗

Limity tohoto pohledu

Belgický deník De Morgen upozorňuje i na limity samotného nástroje. V komentářích k výsledkům píše, že skóre není měřítkem kvality vzdělávání a že žebříček zemí je třeba brát s velkou rezervou. De Morgen ↗ Je to výhrada, která platí i pro tento text: porovnávat vyjádření ministrů napříč zeměmi není důkazem, že jedna vláda koná lépe než druhá. Politický jazyk se řídí domácím cyklem stejně jako výsledky.

Opatrnost si žádá i porovnávání bodů mezi zeměmi. Rozdíl několika bodů nemusí být statisticky významný a OECD proto obvykle pracuje s pásmy, ne s pořadím. Slovenské zlepšení v přírodovědě je statisticky významné a není optickým klamem z cizího poklesu, i když je stále o čtrnáct bodů nižší než v roce 2006, kdy byla přírodověda hlavní oblastí měření poprvé. Podíl slovenských žáků ve dvou nejvyšších úrovních zároveň v matematice významně stoupl.

Zajímavý je i jeden údaj mimo hlavní čísla. Podle dotazníku, který žáci vyplňovali vedle testu, vynechalo během dvou týdnů před testováním alespoň jeden den školy bez omluvy devět procent slovenských patnáctiletých oproti 22 procentům v průměru zemí OECD.

Španělský případ nakonec ukazuje, proč je metodika podstatná. Když se uvolní disciplína při sestavování vzorku, žebříček přestane měřit to, co tvrdí, že měří, a to bez ohledu na to, jestli za tím byla chyba, nebo záměr.

Co sleduje hotinfo