Maďarsko vyšetřuje zanedbání v elektrárně Paks. Ministři mají týden zjistit, zda riziko někdo hlásil výš

Maďarská vláda ve čtvrtek zveřejnila v úředním věstníku Magyar Közlöny dvě usnesení, která nařizují mimořádné prověření energetiky. První žádá komplexní revizi provozu jaderné elektrárny Paks při nízké hladině Dunaje a výslovně také to, jak se rizika z nízké vody řešila dosud a jaká zanedbání přitom mohla nastat. Ministři mají na zprávu jediný týden, termín je 11. září. Telex ↗

Elektrárna přitom v krizi už není. Plného výkonu dosáhla 26. srpna večer, kdy se rozběhly turbíny všech čtyř bloků. TASR ↗ Vyšetřování tedy nepřichází uprostřed nejtvrdšího provozního omezení, ale týden poté, co skončilo.

Dvě usnesení, dva termíny

Usnesení se liší záběrem. To užší se týká Paksu a na přípravě zprávy se má podílet čtveřice ministrů, tedy ministr hospodářství a energetiky, ministr pro životní prostředí, ministr dopravy a investic a ministr vnitra. Zapojit se má i Národní úřad pro atomovou energii a státní energetická skupina MVM. Telex ↗

To širší míří na celý systém dodávek elektřiny a na kritickou infrastrukturu. Vláda ho odůvodňuje tím, že v uplynulých letech se ukázaly nedostatky v tom, jak se systém přizpůsoboval okolnostem ovlivňujícím bezpečnost. Ministr hospodářství a energetiky má do 31. října předložit analýzu technických, právních a ekonomických rizik, která ovlivňují zásobování, s důrazem na nebezpečí spojená s provozem Paksu a na možnosti prevence. Portfolio ↗

Otázka, která míří dozadu

Nejostřejší část zadání není technická. Usnesení žádá zvláštní odpověď na to, zda byly zkušenosti a rizika z podobných období nízké vody v předchozích letech náležitě signalizovány rozhodovacím orgánům. Ekonomický portál Economx k tomu dodává, že vyšetřování má zjistit i to, jak byla vláda o podobných situacích informována a jaká opatření na základě těchto zkušeností navrhla. Economx ↗

Debata o témž přitom v Maďarsku probíhala už v srpnu. Na Telexu tehdy spisovatel András Lányi v názorovém komentáři označil za „hříšnou nezodpovědnost", že se proti desítky let předpovídaným důsledkům klimatické změny neudělalo nic, včetně toho, že chlazení elektrárny zůstalo vázané na Dunaj. Telex ↗ Vláda nyní tutéž otázku převádí do úřední podoby s termínem.

Usnesení nikoho nejmenuje. Politický kontext je však čitelný, protože Paks čelil omezením za vlády, která nastoupila teprve letos, kdežto roky nízké vody, na které se otázka ptá, spadají do éry jejího předchůdce. Premiér Péter Magyar 27. srpna připsal odpovědnost za stav elektrárny svému předchůdci Viktoru Orbánovi. TASR ↗ Koncem srpna zároveň maďarská policie začala prošetřovat projekt rozšíření Paks II. SME ↗

Slovenská média zachytila z maďarského čtvrtečního balíku akční plán udržitelného hospodaření s vodou, tedy zadržování vody v krajině, obnovu říčních ramen a změny v zemědělství. SME ↗ Usnesení o zanedbáních a o termínu 11. září mezi nimi nebylo.

Přečtěte si také: Bulharsko poprvé za 52 let snížilo výkon jádra. Dunaj u Bratislavy už vodu nedává, ale bere

Proč to sledovat ze Slovenska

Přímou analogii slovenská energetika nemá. Bohunice i Mochovce se chladí věžemi, nikoli přímým odběrem z řeky, a právě na to se odvolával premiér Robert Fico, když 17. srpna vysvětloval, že scénář z Paksu tamnímu jádru nehrozí. Hospodárske noviny ↗

Na Dunaj je však Slovensko navázané jinak. Gabčíkovo s osmi turbínami a instalovaným výkonem 720 megawattů podle deníku SME vyrábí zhruba osm procent slovenské elektřiny a v témž týdnu, kdy Budapešť nařídila vyšetřování, se u nás řešila jeho obnova. I tam se přitom vynořuje podobný typ otázky, jaký klade maďarské usnesení, tedy co se stalo se signálem, který přišel dávno.

Výrobce podle deníku SME upozorňoval už v roce 2010, že turbíny mohou přestat plnit svou funkci. Přípravy obnovy začaly v roce 2015, první velký tendr vyhlásili v roce 2017 s cenou kolem 80 milionů eur, v únoru 2021, za vlády Igora Matoviče, ho zrušili s odůvodněním, že podmínky byly nastavené diskriminačně, následoval tendr z roku 2024, který padl v únoru 2025. Zakázku nakonec získalo rakouské Andritz Hydro v konsorciu se slovenskou firmou VUJE za 465 milionů eur bez daně, tedy 572,6 milionu s daní. STVR ↗ Ze tří uchazečů dva vyloučili. SME ↗

Spor o zakázku je přitom naplno otevřený a běží napříč koalicí. Koaliční SNS zakázku odmítá a chce, aby ji nový ministr zrušil. TASR ↗ Ministr životního prostředí Tomáš Taraba naopak tvrdí, že megainvestice nezatíží státní rozpočet, a nárůst ceny vysvětluje inflací i zhoršujícím se stavem elektrárny. Štandard ↗

Rozdíl oproti Budapešti není v tom, že by se u nás nic nedělo. Je v typu otázky. Maďarská vláda formálně zadala prověření toho, proč se známé riziko roky nepromítlo do rozhodnutí, a dala tomu termín. Na Slovensku převládá ve veřejné komunikaci spor o cenu a dodavatele. Samostatné prověření toho, proč od upozornění výrobce po podpis uplynulo šestnáct let, zatím ohlášeno nebylo.

Meze tohoto pohledu

Paks a Gabčíkovo nejsou totéž. V Paksi jde o chlazení jaderného zařízení, tedy o bezpečnostní parametr, kdežto v Gabčíkově o opotřebené turbíny a výpadek výroby. Porovnávat se zde dá způsob práce s předem známým rizikem, nikoli míra ohrožení.

Maďarské usnesení je zatím jen zadání. Neříká nic o výsledku a týdenní termín je tak krátký, že může přinést spíš shrnutí už známého než nová zjištění. Zároveň platí, že nová vláda prověřuje období svého předchůdce, což je legitimní, ale politicky to není neutrální.

Portfolio u svého článku uvádí, že na jeho přípravě se podílel asistent s umělou inteligencí a finální obsah redigoval a kontroloval novinář. Proto jsme obsah usnesení ověřovali i u Telexu a Economxu, které je popisují shodně.

Co sleduje hotinfo