Moskva se odvetila za Lipsko zavřením konzulátu v Petrohradě. Vyšetřovací stopa vede do severní Srbska

Němečtí vyšetřovatelé ověřují ve věci dronového útoku na letiště Lipsko/Halle stopu vedoucí do severní Srbska. Státní zástupce v Subotici k 31. srpnu vyšetřuje sedm lidí, kteří podle něj v Srbsku zasobovali a skladovali výbušniny, zápalky a drony a přepravovali je na předem dohodnutá místa v státech Evropské unie. Němečtí vyšetřovatelé zároveň ověřují, zda mají dva Srbové zadržení v červnu u maďarské hranice nějaký vztah k osobě zapojeně do lipského případu — přímou souvislost ale zatím veřejně prokázal nikdo. ZDF ↗ Moskva mezitím reagovala — Lavrov mluví o „začátku skutečné války" a Berlín chystá obranný plán. Moskva odvetu vzápětí vystupňovala — zavírá německý konzulát v Petrohradě i všechny Goethe-Instituty. Sabotážní série mezitím pokračuje na německém území: v Sasku zajistili 21 náloh u vedení vysokého napětí a policie pátrá po podezřelém, který uniká na kole.

Co našli v Kanjiži a proč to řešil Orbán mimořádně

Pátého dubna oznámil srbský prezident Aleksandar Vučić, že armáda a policie našly u plynovodu do Maďarska dva batohy s výbušninou. Nález ležel přímo u Balkánského proudu — větve, kterou teče ruský plyn z Turecka přes Bulharsko a Srbsko do Maďarska. Tehdejší maďarský premiér Viktor Orbán na to svolal mimořádné jednání a mluvil o pokusu přerušit dodávky. Euronews ↗ France 24 ↗

Podle německé ZDF zajistila srbská vojenská zpravodajská služba v Kanjiži kromě výbušniny i materiál na její přípravu a dva kovové kanystry. Tehdy to vypadalo jako izolovaný incident pár dní před maďarskými volbami, který si každá strana vyložila po svém. Podle ZDF ho táž státní zástupce vede dnes jako součást většího spisu. ZDF ↗

Dva muži, dvě auta a otázka, na kterou zatím nikdo neodpověděl

Jedenáctého června zastavily srbské bezpečnostní složky u maďarské hranice dvě samostatně jedoucí auta. Za volantem byli Danilo B., který má srbské i ruské občanství, a srbský občan vedený jako S. Đ. V autech byly upravené součásti dronu, ovládací vysílače a dva kovové nádoby s výbušninou. Od následujícího dne jsou oba ve vazbě. t-online ↗

Srbské úrady je zatím oficiálně stíhají pouze za nelegální držení zbraní, střeliva a výbušnin. Proti jednomu běží i vyšetřování za padělání dokladu. Žádné oficiální potvrzení, že by měli vztah k plánování útoku v Německu nebo k terorismu, ze Srbska nezaznelo. N1 ↗

Podle vyšetřovacích kruhů, které cituje ZDF, vykazují zajištěné součásti podobnost s dronem nalezeným v Lipsku a němečtí vyšetřovatelé zkoumají možné osobní vazby mezi těmito dvěma a osobou zapojenou do lipského případu. Právě v tomto bodě je na místě opatrnost: podobnost součástí není důkazem spojení a stanice to říká zcela jasně — zda mají tito dva muži nebo zajištěné předměty přímou souvislost s Lipskem, veřejně prokázáno není. ZDF ↗

Řetězec, který vede i do Litvy a Lodže

Samotný pokus o útok se odehrál 4. a 5. srpna na letišti Lipsko/Halle. Dron s výbušninou narazil do křídla ukrajinského Antonova An-124 u nádrže paliva, ale nevybuchl. Co přesně měl stroj v té chvíli na palubě, zůstává sporné: část německých médií psala o municích z Francie určených na další let, zatímco WDR, NDR a Süddeutsche Zeitung uvedly, že náklad z letadla vyložili již den předtím. První září označila německá vláda za odpovědné Rusko a oznámila protiopatření, přičemž se odvolala na policejní vyšetřování a zpravodajská zjištění. NPR ↗

Stopa se přitom nevětví pouze na jih. Na dronu našli vyšetřovatelé DNA, která se shoduje se vzorkou ze žhářského útoku na logistické centrum DHL v Lipsku z 20. července 2024 — a ta vede do Litvy, kde od jara běží proces s obviněnými z bombových balíků. Litevská státní zástupce tvrdí, že tyto činy organizovali a koordinovali občané Ruské federace napojení na vojenské zpravodajské služby. Jeden z podezřelých v německém spisu je zase spojován s incendiárním útokem na obchod v polské Lodži z července 2024 a do Schengenu měl vstoupit na italské turistické vízum vydané koncem dubna v Minsku. Euronews ↗ t-online ↗

Moskva na německé obvinění odpověděla jazykem války. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov označil obvinění z dronového incidentu v Lipsku za „začátek skutečné války" a prohlásil, že Merz Rusku fakticky vyhlašuje válku. Jde o první přímou reakci Moskvy na to, co německá vláda oznámila prvního září, a rétoricky ji posunuje ze sabotážního spisu do roviny mezistátního konfliktu. Doloženo to zatím není ničím novým v vyšetřování — je to prohlášení, ne zjištění. (Klix.ba ↗, Kyiv Independent ↗, Lietuvos Rytas ↗)

Německo mezitím chystá obrannou odpověď. Podle srbského Kurira připravuje Berlín plán se speciálními jednotkami rozmístěnými po celé zemi a s takzvaným Cyberdome, tedy vrstvou proti dronům a kybernetickým útokům. Litevská LRT k tomu píše, že Německu docházejí diplomatické prostředky a útoků bude podle ní přibývat. (Kurir ↗, LRT ↗)

Moskva se odvetila zavřením konzulátu i všech Goethe-Institutů. Ruské ministerstvo zahraničních věcí nařídilo zavřít německý generální konzulát v Petrohradě nejpozději do 18. září a všechny Goethe-Instituty v Rusku, jejichž zaměstnanci musí zemi opustit do 13. září. Je to přímá odveta za německý sankční katalog, který po lipském incidentu oznámil konec Ruského domu v Berlíně a ruského generálního konzulátu v Bonnu. Putin nazval německá opatření „těžkou chybou" a mluvil o falšovaných důkazech; Rusko jakoukoli souvislost s dronem i nadále kategoricky popírá. Litevský 15min z těchto lhůt počítá, že Moskva dala Německu na zavření jedenáct dní. (ORF ↗, Tagesspiegel ↗, FAZ ↗, 15min ↗)

V Sasku našli 21 výbušných zařízení u elektrického vedení a pachatel uniká. Policie na západě Německa podnikla rozsáhlý zásah a pátrá po muži, který podle Luxembourg Times uniká na kole; polský Wirtualna Polska píše o objevených odpálovacích zařízeních. Sabotáž tedy přestala být jednorázovým incidentem na letišti a stala se sérií proti energetické síti. (Digi24 ↗, Luxembourg Times ↗, Wirtualna Polska ↗)

Přečtěte si také: Berlín viní Moskvu za sabotáž po incidentu v Lipsku

Proč to zajímá Slovensko

Plynovod, u kterého ležely batohy s výbušninou, není pro Slovensko vzdálená infrastruktura. Balkánský proud je prodloužením TurkStreamu, a právě touto trasou začalo Slovensko odebírat ruský plyn poté, co se zastavil tranzit přes Ukrajinu. Kanjiža leží na téže linii, jen o několik set kilometrů níže. TurkStream je dnes jedinou trasou, kterou ruský plyn do Evropské unie ještě teče. Pipeline Technology Journal ↗ ta3 ↗

Druhou věc je způsob práce, který německá média s odvoláním se na bezpečnostní zdroje popisují. Nemá jít o vyslanné důstojníky, ale o lidi najatého na jednu úlohu — zaobstarat materiál, převézt ho, uložit na dohodnuté místo. Právě proto je takový model levný a těžko dokazatelný: když někoho chytí, chybí články, který by ukázal, kdo ho platil. Slovensko je na téže trase a v téže zóně volného pohybu. N1 ↗

Meze tohoto pohledu

Většina konkrétností pochází z německých médií odvolávajících se na bezpečnostní kruhy, ne z obžaloby. Srbská strana zatím nepotvrdila nic nad rámec zbraňových paragrafů a jména podezřelých jsou v německých textech uváděna jen iniciálami, což brání nezávislému ověření. Zdroje se rozcházejí i v tom, jaká výbušnina byla na dronu — část mluví o pentitu, část o semtexu — proto v textu uvádíme pouze to, že šlo o plastickou výbušninu.

Otevřená zůstává i otázka, zda srbské orgány spis skutečně vyšetří do konce. Bělehrad nezavedl sankce vůči Moskvy a zároveň jedná o vstupu do Evropské unie — v tomto rozpětí mu může vyhovovat obojí, tedy ukázat aktivitu i nechat věc zhasnout. A nakonec: i kdyby se všechny tři stopy — Kanjiža, Lipsko, Litva — potvrdily, dokazovaly by síť dodavatelů, ne rozkaz. Ten článek řetězce zatím chybí.

Co sleduje hotinfo

*Ilustrační fotografie: odbavovací plocha letiště Lipsko/Halle. Autor Molch-Entertainment, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 DE.*