Ruský důstojník nakupoval ve Švýcarsku odstřelovací munici i odstředivku. Země za měsíc hlasuje o zákazu vlastních sankcí

Švýcarské spolkové státní zastupitelství zahájilo dvě trestní řízení v případu, v němž ruská vojenská rozvědka získala v zemi odstřelovací munici a laboratorní techniku použitelnou při výrobě chemických zbraní. Jedna z větví už skončila podmíněným trestem, druhá zůstává otevřená. Předávky probíhaly v parkovacích garážích a na nenápadných místech u Bernu a v okolí Basileje, ruský důstojník mezitím ze země odešel. Za necelý měsíc, 27. září, přitom Švýcaři hlasují o iniciativě, která by zemi zakázala přebírat hospodářské sankce proti bojujícím státům, pokud je neschválila Rada bezpečnosti OSN. Watson ↗

Tisíc nábojů v prvních zprávách, podle Tages-Anzeigeru až 38 tisíc

Bernský obchodník se zbraněmi se na podzim 2023 opakovaně scházel s mužem, který byl oficiálně veden jako pracovník ruského zastoupení v Bernu. Švýcarská kontrarozvědka ho identifikovala jako Igora Sergejeviče Skrjabina, důstojníka ruské vojenské rozvědky. Nescházeli se v obchodě, ale v podzemní garáži nedalekého nákupního centra, kde obchodník předával bedny s municí. 20 Minuten ↗

Obchodník tehdy přiznal prodej nejméně tisíce nábojů typu Swiss P Tactical, tedy přesné odstřelovací munice. Tvrdil, že o nutnosti povolení nevěděl, a mluvil o šedé zóně. „Co se stalo, se prostě už nedá vzít zpátky," řekl novinářům. 20 Minuten ↗

Právě zde je nový prvek. Investigativní tým deníku Tages-Anzeiger, který případ sleduje od roku 2024, v sobotu v noci uvedl, že celkový objem dodávek byl podstatně větší — přes 38 tisíc nábojů, převážně odstřelovacích, za více než 200 tisíc franků. Obchodníkovi je podle deníku 80 let a předávání na parkovišti vysvětluje tím, že bylo praktičtější než v prodejně. Toto číslo zatím nezveřejnilo žádné jiné médium, takže je třeba číst ho jako zjištění jedné redakce, nikoli jako potvrzený soudní údaj. Tages-Anzeiger ↗

Chladicí zařízení a odstředivka

Munice byla jen jednou větví. Tentýž ruský důstojník si obstaral také chladicí zařízení a odstředivku od firmy na laboratorní techniku v severozápadním Švýcarsku. Jde o zařízení, která se dají použít při výrobě chemických nebo biologických zbraní. Předávky probíhaly podobně jako u munice — v garážích a na nenápadných místech v okolí Basileje. Watson ↗

Rozlišení je přitom důležité, protože část titulků ho stírá. Nešlo o zbraně ani o bojové látky, ale o takzvané zboží dvojího užití, tedy techniku s civilním i vojenským použitím, která podléhá vývozní kontrole. Kam se zařízení nakonec dostala, se dodnes neví. Vyšetřování zároveň nenašlo náznaky, že by se v samotném Švýcarsku chystal atentát. Watson ↗

Tato větev se už dostala před soud. V květnu letošního roku dostal podnikatel, který techniku dodával, od Spolkového trestního soudu šestnáct měsíců podmíněně za těžké porušení zákona o kontrole zboží. Dva Rusové, s nimiž roky obchodoval a s nimiž se scházel střídavě v prodejně pro kutily a v hotelu, mezitím zmizeli. NZZ am Sonntag ↗

Zhruba každý třetí pracuje pro tajné služby

Případ není ojedinělý a švýcarské úřady to říkají otevřeně. Rusko má v zemi zhruba 220 akreditovaných zástupců, rozdělených mezi velvyslanectví a obchodní zastoupení v Bernu, generální konzulát v Ženevě a misi při OSN. Zpravodajská služba NDB odhaduje, že nejméně třetina z nich ve skutečnosti pracuje pro ruské tajné služby. SRF ↗

Ve zprávě Bezpečnost Švýcarska 2026, kterou zveřejnila koncem června, zpravodajská služba uvádí, že Rusko je mezi státy s maskovanými základnami ve Švýcarsku na prvním místě. Zahraniční rozvědka i vojenská GRU podle ní v zemi udržují agenturní sítě a jejich úkoly jsou čtyři: špionáž, politické ovlivňování, propaganda a obstarávání citlivého zboží. Právě poslední položka je to, co se odehrávalo v garážích u Bernu a Basileje. SRF ↗

Proč právě Švýcarsko, vysvětluje člověk, který aparát zná zevnitř. Boris Bondarev byl dvacet let ruským diplomatem, naposledy při misi OSN v Ženevě, a po napadení Ukrajiny odstoupil. Dnes žije na utajeném místě pod policejní ochranou. Podle něj mnohé evropské státy po roce 2022 ruské zpravodajce vyhostily nebo jim zmenšily diplomatické struktury, a část těchto míst se přesunula právě do Švýcarska. Země je podle něj pro operace užitečná díky poloze uprostřed Evropy a kvůli kontrarozvědce, která na to nestačí. NZZ am Sonntag ↗

Proč to vychází měsíc před hlasováním

Načasování není náhodné a není třeba v něm vidět spiknutí — švýcarské redakce píšou o ruské přítomnosti právě teď proto, že to téma vstoupilo do debaty o neutralitě. Iniciativa, o níž se rozhoduje 27. září, by zemi zakázala připojovat se k hospodářským sankcím proti bojujícím státům, pokud nejde o rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Průzkum veřejnoprávní SRG jí dává málo šancí, kampaň ale zaujala Bern něčím jiným, totiž tím, kdo se na její stranu přidal. SRF ↗

Přečtěte si také: Švýcaři budou hlasovat o zákazu vlastních sankcí. V kampani za neutralitu vystupují i lidé s vazbami na Moskvu

Ruská státní média a diplomaté téma přitom komunikují viditelně. Podle zpravodajské služby zvýšila stanice Russia Today loni počet příspěvků o Švýcarsku o čtvrtinu a jejich tón byl výrazně negativní, před hlasováním se ještě přiostřil. Ruský generální konzul v Ženevě Igor Popov nedávno pro ruskou státní agenturu tvrdil, že švýcarské úřady odmítají Rusům vstup na léčení bez uvedení důvodu. Státní sekretariát pro migraci na to odpověděl číslem: od ledna do konce července vydal 158 víz ruským občanům ze zdravotních důvodů. NZZ am Sonntag ↗

Viditelná je i práce s prostředím, které je Moskvě nakloněné. Ruský velvyslanec Sergej Garmonin přijal 22. června v Bernu skupinu lidí, z nichž někteří dostali diplomy a děkovné dopisy ruského ministerstva zahraničí. Mezi oceněnými byl podle fotografií i předseda švýcarské odnože motorkářského klubu Noční vlci. Velvyslanectví k tomu uvedlo, že vyznamenává krajany a Švýcary, kteří přispěli k pěstování historické paměti nebo k bilaterálním vztahům. NZZ am Sonntag ↗

Limity tohoto pohledu

Obraz, který z toho vzniká, má tři slabiny a stojí za to je pojmenovat. Zaprvé, klíčové číslo o rozsahu dodávek munice pochází z jedné redakce a zatím ho nikdo nezávisle nepotvrdil. Zadruhé, obě média, o která se článek nejvíc opírá, mají vlastní pozici — NZZ je pravicově-liberální deník s dlouhodobě kritickým postojem k Moskvě a komentáře Tamedie dlouhodobě prosazují tvrdší kurz vůči Moskvě. Jejich zjištění jsou ověřitelná, jejich výběr témat však neutrální není.

Zatřetí, a to je nejdůležitější, z ničeho nevyplývá, že by kampaň za neutralitu řídila Moskva. Netvrdí to ani zpravodajská služba. Doloženo je něco slabšího, ale přesto podstatného: že ruský stát dané téma aktivně komunikuje a že v zemi působí zpravodajský aparát, jehož velikost připouštějí i švýcarské úřady. Mezi „Rusko se o výsledek zajímá" a „Rusko výsledek organizuje" je rozdíl, který se v takových textech snadno ztrácí.

Co sleduje hotinfo