HotInfo Menu
✍️ REDAKČNÍ VÝBĚR
Nizozemská ministryně chce zrušit licenci pravicové stanici. Tvrdí, že o obsah nejde, regulátor za bod zlomu označil pořad o Hitlerovi

Nizozemská ministryně chce zrušit licenci pravicové stanici. Tvrdí, že o obsah nejde, regulátor za bod zlomu označil pořad o Hitlerovi

Nizozemská ministryně školství, kultury a vědy Rianne Letschertová v úterý odpoledne osobně oznámila řediteli stanice Ongehoord Nederland, že jí chce odebrat vysílací licenci. Formálně jde o uznání, které stanici umožňuje působit ve veřejnoprávním systému. Hotová věc to zatím není — je to záměr, na který má stanice právo odpovědět, a teprve potom může ministryně rozhodnout s konečnou platností. Do té doby smí Ongehoord Nederland vysílat dál. Podle deníku NRC jde o zásah bez precedentu: dosud se nestalo, aby nizozemský ministr uprostřed probíhajícího období odpojil vysílatele od veřejnoprávních kanálů. NRC ↗
Aktéři — klepněte pro kontext
Letschertová vyjmenovala tři právní důvody a zdůraznila, že každý z nich by sám o sobě stačil. Prvním je závěr mediálního regulátora Commissariaat voor de Media, že stanice už nesplňuje zákonné požadavky na členství ve veřejnoprávním systému. Druhým je žádost zastřešující organizace Nederlandse Publieke Omroep, která ministryni napsala, že Ongehoord Nederland není dostatečně ochotná spolupracovat. Třetím je fakt, že regulátor stanici během jednoho roku uložil dvě sankce — a to je podle mediálního zákona samostatný důvod k odebrání uznání. „Pro vysílatele, kteří chtějí dělat pořady z peněz daňových poplatníků, platí jasná pravidla. A když je pořád nedodržuješ, tak to jednou skončí," řekla ministryně na tiskové konferenci. NOS ↗

Právě u sankcí stojí za to zpomalit, protože ukazují, že spor nezačal minulý měsíc. Stanice je pod zpřísněným dohledem už delší dobu. Pokuty dostala za zdání střetu zájmů a za nedodržování vlastního redakčního statutu. Loni jí regulátor uložil příkaz zpřístupnit podklady pod hrozbou peněžité sankce, protože neposkytla vše, na čem se dá zkontrolovat, jak utratila veřejné peníze. A ombudsman veřejnoprávních vysílatelů ji několikrát napomenul za šíření nesprávných informací. NOS ↗

Do širšího povědomí se však kauza dostala až v srpnu, přestože sporný pořad vyšel online 31. července. Stanice v něm pustila záběry Adolfa Hitlera, na nichž brojí proti „vykořeněné internacionální klice", přičemž kdosi z publika křičí „Juden!". Moderátorka Arlette Adriani pak předložila tehdejšímu šéfredaktorovi Joostu Niemöllerovi a moderátorce Raise Blommestijnové tezi, že kosmopolitní elita je nutně nepřátelská vůči obyčejnému zakořeněnému lidu. Oba s ní souhlasili. Niemöller k tomu dodal, že Hitler některé věci říkal „jednoduše velmi dobře" a že jsou „jisté věci od Hitlera", které si myslí i on — přičemž oba výslovně zdůraznili, že nesdílejí celé myšlení německého diktátora. Ombudsman dostal desítky stížností a Letschertová koncem srpna pořad označila za „hrozný, nechutný, urážlivý a zbytečný". NOS ↗

Prvního září Niemöller ze stanice odešel. Prohlášení, kterým to Ongehoord Nederland oznámila, mělo dvě věty a sporný pořad vůbec nezmínilo — ředitel Peter Vlemmix mluvil jen o „rozdílném pohledu na redakční směřování a nedávnou programovou skladbu". NOS ↗

Sama stanice se brání tím, že na kritiku už zareagovala. Vlemmix nepopírá, že se v Ongehoord Nederland za poslední roky něco dělo, a říká, že to s regulátorem několikrát probral. „V této reakci ale nevidím nic o prokazatelných zlepšeních za poslední rok, o kterých ví i regulátor a ministerstvo," řekl pro NOS, přičemž podle redakce nevysvětlil, která zlepšení myslí. Podle něj se na sporné video zareagovalo — dnes už není online a Niemöller ve stanici nepracuje — a ten přešlap se teď bere jako záminka k odebrání licence. NOS ↗

Ministryně a regulátor přitom své důvody podávají odlišně. Letschertová na tiskové konferenci výslovně řekla, že nejde o obsahové hodnocení pořadů, a dodala, že „ani to jí zákon nedovoluje". Tvrdí také, že sporný pořad na její rozhodnutí neměl vliv. Jenže Commissariaat voor de Media, o jehož dopis se opírá, mluvil právě o něm: označil vysílání za „bod zlomu" a napsal, že „zapadá do vzorce, v němž Ongehoord Nederland nedbá na požadavky na novinářskou kvalitu". Doslova uvedl, že už nemá důvěru v to, že stanice dokáže dát své hospodaření do pořádku a dlouhodobě plnit veřejnou mediální úlohu. NRC to shrnul v podtitulku, podle kterého se zdá, že pro regulátora obsah roli hrál. NRC ↗

Výhradu z toho udělal i Nizozemský svaz novinářů. „Máme velký problém s tím, že o obsahu teď musí rozhodovat politika," řekl jeho generální tajemník Thomas Bruning. Zároveň dodal, že to chápe, vzhledem k obavám ostatních vysílatelů, zastřešující organizace i regulátora. Podle něj je „naprosto nezbytné", aby se veřejnoprávní systém v budoucnu reguloval sám, tedy aby to nedělalo ministerstvo. NRC ↗

Obhájci stanice čtou zásah jako politický. Mediální novinář Mark Koster v De Telegraaf tvrdí, že „hledají argumenty, aby Ongehoord Nederland vyhodili". Ministryně se proti takovému čtení ohradila větou, že „tady přece není Severní Korea" — ve videu, které deník AD zveřejnil den před oznámením. Ve stejném Telegraafu zazněl i opačný hlas: podnikatelka a mediální komentátorka Annemarie van Gaal řekla, že stanice si to pokazila sama. De Telegraaf ↗

Pochopit, proč je zásah takovou událostí, jde jen přes to, jak je nizozemské veřejnoprávní vysílání postavené. Není to jedna instituce s jedním vedením, ale systém sdružení, která mají vlastní členy a dostávají vysílací čas i peníze na společných kanálech — každé z nich zastupuje určitý světonázorový nebo společenský proud. Ongehoord Nederland do něj vstoupila v roce 2022 s předběžným uznáním a s tím, že má mluvit za lidi, kteří se necítí dost vyslyšeni, přičemž v centru měly být obavy z migrace, klimatické politiky, sporu o postavu Zwarte Piet a Evropské unie. Vyloučit takový spolek tedy neznamená zrušit jeden pořad, ale odebrat vysílací čas celé organizaci. NOS ↗

Historické paralely se proto hledají těžko. Mezi příklady, kdy vysílatel ze soustavy zmizel, patří spolek Llink, který v roce 2010 skončil po negativním hodnocení přínosu svých pořadů a s finančními problémy, a stanice Veronica, která v roce 1995 odešla sama, aby fungovala komerčně. Ani jeden případ se však tomuto nepodobá — Llink prostě nedostal další uznání, kdežto teď jde o odebrání uznání, které ještě platí. NOS ↗

Přečtěte si také: Maďarská veřejnoprávní média podala trestní oznámení. Nové vedení tvrdí, že je řídilo „páté patro"

Za pozornost stojí i to, jak o věci píší samotná nizozemská média, protože rozdíl v tónu je větší než rozdíl ve faktech. Veřejnoprávní NOS i liberální NRC daly do titulku tentýž citát ministryně, že „to jednou skončí". Deník Trouw, který vyrostl z protestantského prostředí, vydal profil stanice s formulací, že je to ten, který „propašoval krajně pravicové myšlení" do veřejnoprávního systému. Trouw ↗

Pravicový De Telegraaf, nejčtenější nizozemský deník, napsal, že ministryně chce stanici ze systému „vykopnout", a upozornil, že její odchod hned vytváří nový problém pro zastřešující organizaci. De Telegraaf ↗

Populární deník AD mluví o „historickém rozhodnutí" a zároveň otevřel čtenářskou anketu s otázkou, zda má za Ongehoord Nederland přijít náhradou nějaký jiný pravicový hlas. AD ↗

Levicově-liberální De Volkskrant informoval věcně, ale v tentýž den přinesl i satiru webu De Speld o tom, že stanice „Unerhörte Niederlande" si našla nový domov v Sasku-Anhaltsku — tedy v německé spolkové zemi, kde právě vyhrála volby Alternativa pro Německo. De Volkskrant ↗

Vlemmix po setkání s ministryní řekl, že se s odebráním uznání nehodlá smířit: „Podíváme se, jak proti tomu můžeme vést soudní spor." Den označil za „velmi znepokojivý pro nizozemské veřejnoprávní vysílání". Jak dlouho by takový spor trval a zda by stanice mezitím mohla vysílat, zatím není jasné. Věc má i politickou zastávku — ministryně slíbila Sněmovně, že ji o svém zvažování bude informovat s dostatečným předstihem před rozpravou naplánovanou na 24. září. NOS ↗

Ve slovenských a českých médiích, která sledujeme, jsme k 8. září večer o rozhodnutí nenašli ani jednu zprávu.

Foto: Media Park v Hilversumu, areál, v němž sídlí většina nizozemského veřejnoprávního vysílání včetně zastřešující organizace NPO. Autor Dick van Aggelen, přes Wikimedia Commons, CC0. Snímek je zmenšený.

Geografické lokality

Lokalita: Nizozemsko
Lokalita: Sasko-Anhaltsko
Sachsen-Anhalt, Deutschland
Otevřít v Google Maps
Svět Politika (obecně) 👤 arlette adriani 👤 adolf hitler 👤 joost niemöller 👤 peter vlemmix 👤 raisa blommestijnová 👤 rianne letschertová 👤 thomas bruning 👤 zwarte piet 📍 holandsko 📍 sasko-anhaltsko 🏢 afd 🏢 commissariaat voor de media 🏢 de speld 🏢 de telegraaf 🏢 de volkskrant 🏢 európska únia 🏢 holandský zväz novinárov 🏢 llink 🏢 nederlandse publieke omroep 🏢 ongehoord nederland
🕒

Minuta po minutě

LIVE